Článek
Je to největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. A také více než 30leté ohnisko sporů mezi samosprávami, lesníky i ekology. Přou se kvůli ochraně území i hospodaření v prostoru.
Lokalita Soutoku, kde se v jediný tok slévají řeky Dyje a Morava, se má po dlouhých letech nejistoty dočkat celoplošné ochrany.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) zatím couvla z původního záměru na zřízení nového národního parku. Ze Soutoku se má stát chráněná krajinná oblast (CHKO). Na pondělním jednání se na tom shodli zástupci resortu životního prostředí, kraje a vedení obcí.
Ministerstvo pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, aby záměr v regionu v následujícím půlroce předjednala. „Za více než tři desítky let se přitom nenašla politická síla, která by tento moravský přírodní unikát – pro svůj jedinečný charakter laicky přirovnávaný k Amazonii – ochránila celistvě,“ sdělil Petr Hladík (KDU-ČSL), který se má v řádu dní stát novým ministrem životního prostředí. Nyní je náměstkem dočasného ministra a lidoveckého předsedy Mariana Jurečky.
Podle Hladíka je reálné, aby chráněná oblast vznikla v polovině příštího roku. Má zahrnout katastry více než desítky obcí.
Další aktéři pondělního jednání už ohledně termínu tak optimističtí nejsou. Podle nich je v následujících měsících potřeba vyladit velké množství sporných bodů jako přesné hranice chráněné oblasti, hospodaření v prostoru, limity rozvoje obcí, povolenky pro rybáře nebo myslivce a další náležitosti.
„Rád bych sdílel optimismus, ale v případě Lanžhota to bude složitější. V našem katastru je největší část území a vnímáme i rozporuplné reakce. Z našeho pohledu je potřeba zodpovědět spoustu otázek. Až se vyjasní, teprve se bude řešit forma ochrany,“ sdělil starosta Lanžhota Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot).
Unikátní území lužních lesů zahrnuje asi 4 tisíce hektarů plochy. Zatímco lanžhotská radnice by uvítala vznik národního parku, Břeclav a některé další obce stojí o formu chráněné oblasti. „Shodli jsme se na celoplošné ochraně území. Za nás preferujeme chráněnou oblast,“ řekl místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a neklidní Břeclav).
Hladík přislíbil, že ministerstvo proces vyhlášení oblasti spustí až po vyřešení sporných otázek. Zaměstnanci Agentury ochrany přírody a krajiny budou v dalších třech měsících s vedením obcí nadále diskutovat.
„V aktualizovaném vládním programovém prohlášení jsme se zavázali, že rozšíříme plochu zvláště chráněných území a připravíme podklady k vyhlášení Národního parku Soutok,“ pokračoval Hladík.
CHKO jako první krok
Nejvyšší formu ochrany však území prozatím nezíská. „Po expertním posouzení, diskuzích s místními starosty a zástupci Jihomoravského kraje se přikláníme k tomu, aby zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast, ve které se odpovídajícím hospodařením udržuje kulturní les, což prospívá vzácným druhům na něj vázaným,“ doplnil Hladík.
Vláda se podle něj nejvyššího stupně ochrany území nevzdala. „Poté, jak vyhodnotíme, jak funguje ten, kdo hospodaří v oblasti, a ten, kdo ji chrání, povedeme diskuzi o vyhlášení národního parku. V tomto kontextu ministerstvo hovořilo vždy o jádrových územích, které se fakticky nacházejí na katastrech Břeclavi a Lanžhota,“ doplnil Hladík.
Ve starobylé krajině Soutoku hraje zásadní roli voda, síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní, vlhkých luk, lužních lesů.
Soutok známý starobylými solitérními duby je územím s mimořádnou biodiverzitou, jedinou nebo často poslední lokalitou mnoha a mnoha desítek organismů. Žije zde mnoho vzácných a ohrožených druhů, jako je roháč obecný nebo orel královský.
Hladík se nevzdává záměru na vznik národního parku, podle něj je však potřeba debatu posunout. „Určitě dál chceme národní park, ale je důležitější jít krok za krokem. Chráněná krajinná oblast Soutok bude první krok k tomu, aby se z tohoto jedinečného území mohl jednou stát i národní park. Nyní je ale podstatné se shodnout a nezaseknout se na debatě, zda vznikne chráněná krajinná oblast, nebo národní park. Hlavní je území poskytnout celoplošnou ochranu,“ řekl náměstek.
Ministerstvo chce mimo jiné vypsat velký dotační titul na opravy klapkového jezu na Dyji, aby mohlo pouštět více vody do lužních lesů.
Nejistota zatím panuje také ohledně ochrany Křivoklátska. Vláda se ve svém prohlášení zavázala udělat z území národní park. Tamní starostové ostře nesouhlasí. Nedávno bojkotovali jednání se zástupci vlády.
Hladík zmínil, že je v Česku 14 významných mokřadů, jen dva z nich nepožívají žádnou ochranu.
Je to podle něj právě lokalita Soutoku a pak území v Krušných horách. Také tam chce ministerstvo podle aktualizovaného vládního prohlášení vytvořit chráněnou krajinnou oblast. „Rašeliniště kolem Božího daru jsou taková hodnota přírodních jevů, které nejsou dosud chráněny. Jsme na začátku jednání, teprve je povedeme,“ řekl Hladík.
