Článek
Že k hloubkovému průzkumu v okolí vrbětického areálu mělo dojít už dávno, si myslí starosta Haluzic František Marecký. Na pozemky, které se nachází v blízkosti muničního skladu, se sice vlastníci dostanou, ale pouze na vlastní nebezpečí. „V omezené míře se zde pracovat dá, ale všechno je to na vlastní riziko,“ říká Marecký k současné situaci.
Muniční sklad ve Vrběticích vybuchl 16. října a 3. prosince 2014. V prvním případě explodovalo téměř 60 tun munice a zemřeli dva lidé. Při obou výbuších se vojenský materiál dostal na sousední pozemky. Samotný objekt muničního skladu zajistily záchranné složky, pro okolí areálu to ale neplatilo.
Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) je do dnešních dní nevyčištěno až 500 hektarů půdy a pozemky není možné bezpečně hospodářsky využívat. To by se s pyrotechnickým průzkumem v první fázi a následnou asanací mohlo změnit. K průzkumu by mohlo dojít za rok.
„Jsem rád, že pan Kulhánek splnil svůj slib, a doufám, že se to chýlí k dobrému konci,“ říká Marecký ke kroku vlády.
Také starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák je s přijetím návrhu spokojený. „My už jsme průzkum požadovali dlouhou dobu i po tom, co zde skončily svou práci záchranné složky,“ říká. Ty zajistily bezprostřední okolí skladů. Ne však přilehlé lesní pozemky, které byly pouze prohledány. Policisté v místě působili v letech 2014 až 2020 a hloubkově prozkoumali sedm procent zasažené plochy.
Hověžák sám v lese už našel munici, která nebyla zcela prázdná, a raději kontaktoval policii. Takovýmto situacím chce předcházet. Věří, že tomu průzkum pomůže. „My jako obec zde máme více jak 50 hektarů lesa. Nechci do oblasti posílat nikoho, kdo by tam prováděl těžbu či údržbu, pokud by byl pod rizikem,“ říká.
O průzkumu se mluvilo už v červenci 2021, kdy do Vrbětic přijel tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), jeho vláda ho ale nakonec neschválila. „Za nás bylo logické, aby zde pokračoval hloubkový průzkum, jelikož oblast záchranné složky prozkoumávaly a znaly ji. To se však nestalo,“ uzavírá starosta Vlachovic.
Tehdejší premiér Andrej Babiš ve Vrběticích.
Kromě starostů i zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) označil rozhodnutí vlády za posun po letech nečinnosti. Připomněl, že kraj dlouhodobě apeloval na potřebu hloubkového průzkumu. „Od státu očekáváme nejen finanční garanci na kompletní náklady spojené s asanací, ale i odborné zajištění celého procesu,“ dodal pro ČTK.
Stát vykupuje pozemky
Samotnou oblast navštívil v minulém roce i prezident Petr Pavel. V dubnu se potkal s místními, již si taktéž stěžovali na absenci hlubších průzkumů oblastí, na kterých se ještě nacházejí kusy munice. K problému tehdy pro Seznam Zprávy uvedl, že bohužel jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a také armáda nemají v povinnostech asanaci prostoru, který patří obcím či soukromým vlastníkům.
To se vlády snaží od roku 2016 vyřešit tím, že jednotlivé pozemky od jejich majitelů či obcí skupují pod vlastnictví Vojenských lesů a statků ČR. Pod ně v současnosti spadá již 98,77 % z celkové výměry. „Proces získání všech nestátních pozemků do vlastnictví státu stále není kompletně dokončen,“ říká mluvčí VLS Petr Toman s tím, že někteří vlastníci buď dlouhodobě nekomunikují, či prodej odmítají. Pravděpodobně tak půjde o finální číslo.
Například letos na konci sprna město Slavičín po pěti letech jednání předalo do státního vlastnictví 30 hektarů lesa výměnou za jiné pozemky. S těmi původními nemohlo v důsledku výbuchů hospodařit. Starosta a současně náměstek zlínského hejtmana Tomáš Chmela (STAN) jako jeden z dalších poukazoval na fakt chybějícího hloubkového průzkumu.
„Z pozice kraje určitě podpořím, abychom udělali minimálně první fázi, to znamená monitorování rozsahu kontaminace prostoru a nastavení technologických a jiných postupů k tomu, aby se odstranila munice z lesů,“ uvedl Chmela.
„Výrazně to nepomůže“
Skeptičtěji se k plánovanému průzkumu staví někteří vlastníci pozemků. Dalibor Olšák, který hospodaří na více jak stovce hektarů lesa v zasažené oblasti, říká, že ani po zásahu pyrotechniků neočekává stoprocentní jistotu.
„Já myslím, že nám to nějak výrazně nepomůže. My pozemky užíváme na vlastní riziko. Nepředpokládám, že budou každý metr čtvereční prokopávat do metrové hloubky,“ říká Olšák. Problém vidí i v oblastech hustě zarostlých stromů a dřevin, kterými se dá těžce procházet.
Při pracích v lese se nicméně s rizikovým materiálem z výbuchu nesetkal. „Když se blížíme k epicentru, tedy k plotu, který ohraničuje sklady, tak si člověk říká, co kdyby tu něco bylo. Zatím jsme ale žádné fragmenty nenašli,“ dodává Olšák. Na jeho pozemku se přitom pohybují i těžké stroje.
Výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích zasáhly i okolní pozemky.
Podle Olšáka bude mít průzkum spíše psychologický význam. „Výrazně to naše problémy nevyřeší. Asi to posun bude minimálně psychologický pro ty, kteří bydlí přímo v okolí, ve Vrběticích,“ doplňuje. „Smysl průzkumu vidím spíše u zemědělských pozemků, kde se orá půda. U lesních pozemků nám to smyslu moc nepřinese,“ myslí si Olšák.
Olšák poukazuje také na ekonomické dopady. Jeho firma požaduje například odškodnění za shnilé dřevo, které v oblasti leželo, když ji prohledávaly záchranné složky. Znehodnotily se také ceny pozemků.
Průzkum nejdřív za rok
Konečná délka trvání průzkumu se bude odvíjet od míry zamoření, které se na území zjistí. Díky hloubkovému průzkumu a studii proveditelnosti, která je také předmětem první fáze schválené vládou, se zjistí, jaké plochy a jakým způsobem jsou zasaženy. Studie potrvá zhruba rok. Následovat bude průzkum a čištění, jehož délku Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje na dva až tři roky.
Studie poté bude hlavním zdrojem pro určení nákladů na druhou fázi, tedy samotnou asanaci. Realizace bude probíhat prostřednictvím Zlínského kraje, který zajistí výběr dodavatelů a koordinaci prací. Podle ministra Kulhánka je pro region připravený program podpory.
Celkové náklady na celé vyčištění areálu budou Vrbětice znát až po provedení průzkumných prací. „Finanční náklady na odstranění škod má zatím platit stát. Osobně s tím nesouhlasím, protože podle mě nemá za škodu platit oběť, ale pachatel, kterým je Ruská federace,“ uvedl na síti X Petr Kulhánek (STAN). K financování programu by rád využil ruské peníze zmrazené Evropskou unií.
Policie v loňském roce uvedla, že za prvním výbuchem stáli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Z Česka bylo v této souvislosti vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády. To vyústilo v napjaté vztahy s Ruskem.
