Článek
Na pražském letišti se v posledních dnech tvoří dlouhé fronty při pasové kontrole cestujících, kteří přilétají ze zemí mimo schengenský prostor, jeho ředitel Radomír Lašák kvůli tomu na tento pátek svolal mimořádné jednání představenstva. ČTK o tom informoval mluvčí letiště Marek Zeman. Komplikace podle něj způsobuje zavedení evropského systému vstupu a výstupu (EES).
Lašák bude na jednání podle mluvčího žádat o přijetí okamžitých opatření ke zkrácení čekacích dob a současně prověření, proč letiště nebylo na současnou situaci dostatečně připraveno. Ředitel také zadal interní audit, aby prověřil, jak je možné, že se letiště do této situace dostalo, dodal Zeman.
EES začal být v zemích EU postupně zaváděn v říjnu 2025 a od 10. dubna 2026 je plně nasazen na vnějších hranicích schengenského prostoru. Týká se občanů třetích zemí přijíždějících na krátkodobý pobyt a nahrazuje klasické razítkování pasů elektronickou evidencí. Při registraci pracuje mimo jiné s fotografií obličeje a otisky prstů.
„Zejména první registrace cestujících proto může odbavení výrazně prodloužit,“ řekl mluvčí. S problémy s dlouhými frontami v souvislosti se zaváděním EES se podle Zemana potýká i řada dalších velkých evropských letišť.
„O povinnosti zavést systém EES předchozí představenstvo vědělo od roku 2022. Letiště přesto nemá potřebnou infrastrukturu. Zakázku na vybudování nových odbavovacích pracovišť pro cizineckou policii, za kterou v představenstvu odpovídá Martin Kučera, jsme museli schvalovat až nyní ve zrychleném režimu,“ sdělil ČTK Lašák.
Situaci podle Zemana zhoršuje souběh několika dálkových příletů v krátkém časovém intervalu. V nejbližší době ji může komplikovat také dodatečná výstavba nových odbavovacích pracovišť, která se uskuteční za provozu Terminálu 1.
Právě načasování přípravy této infrastruktury a plánování kapacit chce podle Zemana vedení letiště prověřit. „Teď je prioritou dostat situaci co nejrychleji pod kontrolu a minimalizovat dopad na cestující. Současně ale potřebujeme přesně vědět, proč potřebná opatření nebyla připravena včas a kdo za jednotlivá rozhodnutí odpovídal,“ sdělil mluvčí.
Podle údajů letišť zveřejněných v létě se ve Frankfurtu průměrná čekací doba v červenci zvýšila přibližně z 60 na 120 minut. V Amsterdamu se maximální čekací doby zvýšily z 80 na 120 minut a v Mnichově z 31 na 60 minut.
Evropské země mohly v létě v mimořádných situacích část biometrických kontrol dočasně omezovat, aby zabránily kolapsu hraničních přechodů. Tato mimořádná možnost však skončila na začátku září a evropské letecké organizace před opětovným růstem front varovaly, řekl mluvčí.
