Hlavní obsah

Nechybělo moc, to nejhorší se odehrálo v Německu, říká meteoroložka k výstraze

Foto: Šárka Svobodová

Ilustrační foto.

Reklama

Výstraha před extrémně silnými bouřkami, které měly Česko zasáhnout během noci na pátek, se nenaplnila. Proč se tak stalo a jaké faktory mají na vznik bouřky vliv, vysvětluje meteoroložka Michaela Valachová.

Článek

Zatímco přes Německo se v noci přehnaly silné bouře i tornádo, které napáchaly velké škody, v Česku bylo počasí mírnější, než meteorologové původně předpokládali.

Nejvíce zasáhly bouřky severozápad Čech, kde hasiči nejčastěji vyjížděli k popadaným stromům.

K výraznému krupobití či možnému vzniku tornáda, před nimiž Český hydrometeorologický ústav varoval vydáním nejvyššího stupně výstrahy, ale nedošlo.

„Pro počasí je vzdálenost stovek kilometrů jako nic, obzvlášť pokud jde o přesnou lokalizaci bouřek. Nejsilnější projevy jsme nad naším územím čekali na severozápadě a západě Čech, nakonec se to nejhorší odehrálo v Německu,“ komentuje nenaplněnou předpověď meteoroložka Michaela Valachová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Dokážete  vysvětlit, proč se scénář předpovídající extrémně silné bouřky nakonec nenaplnil?

Na konkrétní závěry je ještě příliš brzo. Většina modelů se totiž shodovala na extrémních parametrech a i Německo mělo vydaný nejvyšší stupeň výstrahy.

V průběhu noci i dopoledne konzultujeme v rámci Konvektivní skupiny ČHMÚ (skupina se zabývá zkvalitněním předpovědi bouřek, pozn. red.), s kolegy z Amatérské meteorologické společnosti, z Evropské laboratoře pro silné bouře a přeneseně i s německou národní meteorologickou službou, proč se očekávání nenaplnila.

Dá se alespoň říci, co mohlo sehrát roli?

Příčinou bývá vždy kombinace několika faktorů, to budeme podrobněji analyzovat. Vliv mohla mít mocnost zádržné vrstvy, díky které se bouře nad Bavorskem tvořily o několik hodin později oproti původním předpokladům, pozdější příchod bouří nad naše území, absence proudění ve výšce kolem tří kilometrů nebo možná i přítomnost prachu ze Sahary ve vyšších vrstvách atmosféry. To vše musíme prověřit.

Součástí výstrahy, kterou včera ČHMÚ zveřejnil, byla i možnost výskytu tornáda na severozápadě Čech. Silné krupobití a tornádo ale nakonec velmi intenzivně zasáhly sousední Německo. Dá se vysvětlit, proč se v Česku tento scénář nenaplnil?

Pro počasí je vzdálenost stovek kilometrů jako nic, obzvlášť pokud jde o přesnou lokalizaci bouřek. Nejsilnější projevy jsme nad naším územím čekali na severozápadě a západě Čech, nakonec se to nejhorší odehrálo v Německu a u nás byla naplněna kritéria „jen“ pro oranžovou výstrahu, tedy druhý nejvyšší stupeň. Nechybělo moc.

Jaké faktory hrají ve vzniku tak intenzivní bouřky roli?

Jde o kombinaci několika ingrediencí – vysoká labilita v atmosféře, dostatečná vlhkost a příznivé proudění větru v různých hladinách, takzvaný střih větru.

Včera se sešlo hned několik vhodných parametrů na stejném území podle několika různých modelů. Dokonce i měření z aerologické sondy naznačovala velmi vhodné podmínky. Nejtěžší částí předpovědi bouří je ale určení místa a času, kde jednotlivé bouře vzniknou.

Na sociálních sítích se nyní lidé rozčilují, že jste je „jen zbytečně vystrašili“. Panuje v ČHMÚ shoda na tom, že by měla být varování vydávána i za cenu toho, že jim lidé přizpůsobí své plány a předpověď se nakonec nevyplní?

Potenciál na extrémní bouřky byl večer a v noci pro západní polovinu Čech velký a dlouho jsme ráno diskutovali o tom, jestli opravdu vydat ten nejvyšší stupeň výstrahy. Vzhledem k načasování přechodu očekávaných velmi silných bouří, vyšší pravděpodobnosti v místech, kde už dlouho nebyl silný vítr – a tak jsme očekávali větší dopady –, a nejvyššímu stupni varování i v předpovědi ESTOFEX jsme se shodli, že bude lepší varovat a být připraveni, než pak být nemile překvapeni.

Nejistotu jsme se snažili vysvětlit. Bohužel dochází ke zjednodušování nebo rychlým závěrům. Chceme ocenit připravenost a zodpovědnost lidí, kteří se na silné bouřky připravovali. Bouřky není dobré podceňovat. Kdyby byla situace opačná, tedy vyskytly se silné bouřky a my nevarovali, byla by to mnohem horší situace.

Přineslo v tomto ohledu nějakou změnu tornádo, které před dvěma lety udeřilo na jižní Moravě? Například ve smyslu toho, že varování raději vydáte i za cenu toho, že se nenaplní?

Ano, z případu tornáda o intenzitě IF4, které vzniklo před dvěma lety, jsme si určitě vzali velké ponaučení a spousta věcí se v ČHMÚ díky tomu změnila a vylepšila.

Reklama

Doporučované