„Nemáme z toho radost.“ Spor o hudbu zastavil rekonstrukci za stovky milionů

Suť, špína a zdevastované pozůstatky dřívější krásy. Kdysi v areálu Na Střeláku v brněnských Pisárkách sídlil prestižní střelecký klub, konal se zde brněnský veletrh a později na místě fungovala vyhlášená výletní hospoda. Nyní budova z poloviny devatenáctého století chátrá.

Zvenku jsou na ní vidět praskliny, odpadávající omítka a cihly. Po hospodě, která zde dříve sídlila, už zbývá jen nápis na dveřích a pár nepoužívaných lavic. Některé části objektu obrůstají rostliny.

V lepším stavu budova není ani uvnitř, kde vládne nepříjemné ticho. Hala objektu naposledy sloužila jako tělocvična, což je viditelné dodnes. Stále v ní stojí basketbalový koš, a to přímo mezi dvěma přes sto let starými ozdobnými sloupy.

Kvůli místy padajícímu stropu stojí kolem budovy plot, i přesto se v některých částech už dříve usadili squatteři.

Současným majitelem objektu je brněnský podnikatel a miliardář Igor Fait, který nemovitost koupil od soukromého majitele a města před dvěma lety a plánoval jeho rekonstrukci.

V rámci projektu počítal s wellness, ubytováním a restaurací. Rekonstrukce měla být hotová za dva roky a Faitovu společnost Aurus Investments měla vyjít zhruba na 300 milionů korun. Miliardář ale nyní s projektem váhá. S objektem totiž sousedí menší budova z poloviny 20. století, která má jiného majitele, a ten prostor nově pronajal rockovému klubu Melodka.

Právě jeho přítomnost Faitovi nevyhovuje. „Osobně proti rockovému klubu nic nemám, naopak. Každý ale musí pochopit, že jeho přítomnost je neslučitelná se záměrem, který pro toto místo dlouhodobě připravujeme. Cílem je vrátit prostoru jeho historický charakter a znovu ho otevřít lidem pro běžný denní život. A to mimo jiné i proto, že se nachází v blízkosti klidového parku. V minulosti šlo o místo s lázeňskou atmosférou, primárně s denním provozem. Navíc se zde počítá s ubytovacími službami, a proto není možné, aby byl v bezprostřední blízkosti provoz, který s sebou přináší noční hluk,“ říká Fait.

Známý klub Melodka v Brně otevřel už v roce 1929, původně pod názvem Hudební vinárna Melodie. Do konce roku 2023 fungoval v areálu na Kounicově ulici, po nuceném vystěhování ale jeho majitel Robert Banovský musel shánět jiné prostory. To se nakonec podařilo v budově sousedící s chátrající nemovitostí.

„Soukromá majitelka se rozhodla, že nám objekt pronajme, je z nás nadšená, my jsme nadšeni z místa. Děláme tady kulturně významnou činnost, kterou oceňuje i město Brno. Teď jsme měli otvíračku, lidi to tady milují. I kdyby bylo kam, stejně bychom se nestěhovali,“ líčí Banovský.

Klub se v novém prostoru teprve zabíhá a za sebou má první zahajovací akce. Podle Banovského i četných reakcí na sociálních sítích si návštěvníci místo oblíbili. „Nostalgii v mnoha lidech vyvolávají schody se jmény umělců, kteří jsou s klubem spojeni nebo v něm přímo svou kariéru začínali,“ říká majitel.

Fait považuje za problém především hluk: „Pokud bych od začátku věděl, že zde bude hudební klub tohoto typu, o investici do budovy bych vůbec neuvažoval.“ Nevylučuje ale, že pokud by se Melodka z místa přestěhovala, nad opravou by přemýšlel.

Majitel klubu ale s tímto postojem nesouhlasí. Podle Banovského možné návštěvníky sousedního objektu hudba rušit nebude. O tom, že by měl Igor Fait s přítomností klubu jakýkoliv problém, podle svých slov až do nedávné doby nevěděl.

„Míváme tady živou hudbu, koncerty, nejsme žádná diskotéka, která by měla otevřeno do pěti do rána. Chodí k nám kultivovaní lidé. Neděláme nic nelegálního, máme spoustu srdcařů, kteří nám to tady pomohli postavit, i těch, kteří sem chodí, a nemáme důvod se zvednout a jít pryč,“ říká Banovský s tím, že na místě mají změřené i hlukové limity.

Problém hudební klub podle Faita představuje i proto, že jeho přítomnost bude komplikovat hledání provozovatele pro služby v rekonstruovaném objektu. „V takovém případě by velmi nákladná rekonstrukce nedávala smysl,“ vysvětluje.

Podnikatel tvrdí, že motivací pro opravu objektu není finanční zisk, který je podle něj u takového projektu nereálný. „Mám rád architekturu a památky a chtěl bych, aby to místo znovu vzkvétalo. Historie tohoto místa si to zaslouží. V Brně jsem už opravil několik staveb s památkovou hodnotou a podobně jsem chtěl přistoupit i k této budově,“ dodává Fait.

Banovský je podle svých slov ochotný s Faitem o případném soužití jednat a dojít ke kompromisu. „Jsme připravení s panem Faitem vyřešit cokoliv, s čím by měl problém nebo co by se mu nelíbilo. Jsme schopni uhnout opravdu hodně. Když bude cokoliv chtít, odizolovat stěnu, udělat zástěnu, jsme toho schopni, vyjdeme mu vstříc,“ popisuje Banovský.

Že jsou sousedské vztahy napjaté, už dříve uvedl advokát Pavel Skřipec, který zastupuje majitelku objektu, ve kterém nyní hudební klub sídlí, Janu Knetig. Zdůvodnil to tím, že se Faitova firma Aurus Investments snažila budovu odkoupit, aby ji mohla strhnout. Redakce ho nyní požádala o reakci, odkázal ale na dřívější vyjádření pro ČTK.

„Ve veřejně dostupné dokumentaci obchodní korporace Aurus Investments byl záměr demolice těchto nemovitostí. Klientka se odmítla těchto nemovitostí vzdát a odmítla prodej nemovitostí za jakoukoliv kupní cenu. Vnímáme medializaci celé věci a uvedený přípis jako další snahu o získání nemovitostí,“ reagoval dříve Skřipec.

Fait potvrdil, že byl pozemek s budovou připraven odkoupit, s Janou Knetig se ale nepodařilo najít shodu. „To jsem respektoval a byl jsem připraven zrekonstruovat jen tu část, která je v mém vlastnictví, ačkoliv by mi i tak bylo líto, že tak vzácnou stavbu dehonestuje přístavek bez historické hodnoty,“ popisuje Fait.

Fait podle svých slov nabídl, že pomůže pro Melodku hledat jiné prostory. „To ale není podstatou problému. Samotné přestěhování Melodky totiž nezaručuje, že v budově vznikne provoz, který bude klidnější a vhodnější pro denní fungování. Z tohoto pohledu bude klíčové najít společnou řeč s majitelem budovy. Bez toho se do rekonstrukce nemohu pustit,“ říká.

Do řešení sporu by se podle něj měl zapojit i magistrát, například doporučením jiných prostor ve vlastnictví města nebo vyjádřením postoje k jeho záměru. „Motivací je prostor znovu otevřít veřejnosti, jako tomu v této lokalitě historicky bylo. Město navíc plánuje v sousedním parku vybudovat velké sportoviště. Vznikla by tak přirozeně propojená lokalita pro sport, odpočinek a služby. Proto si myslím, že by se do hledání řešení měli zapojit i zástupci města a památkáři,“ řekl.

To ale vedení Brna neplánuje. „Jde o spor dvou soukromníků, ze kterého nemáme radost a zkusíme pomoci tomu, aby našli kompromisní řešení a stali se dobrými sousedy, což je vždy lepší než nesmyslné pře. Pro město je stěžejní, aby jejich vzájemný spor neohrozil přípravu veřejného sportovně-rekreačního areálu, což je strategický projekt města,“ uvedl radní pro oblast majetku Jiří Oliva (SOCDEM).

Pro rekonstrukci budovy jsou nicméně památkáři. Podle vedoucího oddělení specialistů brněnského Památkového ústavu Tomáše Víchy by na místě mělo vzniknout něco, co bude odkazovat na historickou funkci místa. „Scházeli se tady měšťané, byly tu i lázně, v roce 1896 to tady navštívil císařpán, což byla výjimečná událost. Zasloužilo by si to opravit, přivést do stavu umožňujícího vnímat kulturně historické hodnoty lokality,“ říká Vícha.

Podle památkáře je většinou lepší, když má dům jen jednoho vlastníka. Ideální by tak podle něj bylo, kdyby sousedící objekty vlastnil Fait. „Ať jsou vztahy jakékoliv, může to být komplikace. Vhodné by z památkářského hlediska bylo, kdyby se budova dostala do autentické honosné podoby bez té přistavené utilitární části, kde je Melodka. Objekt Melodky například zakrývá hodnotné průčelí budovy, což je podle mě škoda. Ale i s přístavbou z druhé poloviny 20. století by se dalo architektonicky pracovat a vyzdvihnout architektonické vyznění historické budovy,“ popsal.