Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poslankyně Lucie Potůčková vedla mezinárodní pozorovatelskou misi, která hlídala průběh nedávných prezidentských voleb v Rumunsku. Volby se v zemi konaly znovu, protože první kolo hlasování ústavní soud vloni v listopadu zrušil kvůli podezření z ruského zásahu. Letos vyhrál proevropský kandidát Nicušor Dan.
Potůčková popisuje, jaké poučení z rumunského dění plyne pro Česko před blížícími se sněmovními volbami. V rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznává, že vláda, jejíž součástí je i hnutí STAN, podcenila opatření proti dezinformacím.
Jakou zprávu si z pozorování volebního klání v Rumunsku nesete do kampaně před českými volbami?
Nezávisle na tom, který kandidát vyhrál, nebyly volby v Rumunsku ani letos růžové. Země má rozhodně na čem pracovat. Mají deficit. Dějí se tam věci, které by byly pro nás těžko pochopitelné.
Co přesně?
Nejde se tam vyznat v tom, kdo co kontroluje. Systém orgánů, které se zabývají stížnostmi na nelegální nebo zavádějící obsah, je moc fragmentovaný. Druhá věc je nejednotnost rozhodnutí soudu. Jeden soud například vydá rozhodnutí o výmazu, čili, že se musí zablokovat webové stránky (se závadným obsahem, pozn. red.). Ale rozhodne tak v jednom rozsudku a ve druhém úplně totožném případu rozhodne jinak.
Není tam zavedena judikatura a nemáme ji ani v Česku. Jsme proto vystaveni úplně novému online světu, což komplikuje život všem politickým aktérům.
V Rumunsku tedy k manipulaci ve volbách došlo v důsledku zmatku, který panuje u pravidel volebních kampaní?
Ano. Političtí aktéři totiž vůbec nevědí, co mohou a co už ne. Volební kampaň je stanovena na 30 dní před volbami, v té době jsou zakázané fyzické reklamy. Tudíž tam zmizela jakákoli politická reklama z fyzického světa, nejsou billboardy, door to door kampaně ani shromáždění.
Výsledek je, že, aktéři vezmou obrovské peníze, které zákon umožňuje investovat do politické kampaně a narvou je do online světa. Ten je ale špatně kontrolovatelný a svádí daleko víc k manipulaci. V tom spatřuju velký vykřičník pro nás. Jakmile začneme vše regulovat a nevysvětlíme aktérům, proč to děláme a jak s tím mají v praxi naložit, vede to k sebecenzuře, začnete se hlídat, raději něco nebudete říkat a podobně.
Je nyní jasněji o tom, zda volby v Rumunsku vloni přímo ovlivnilo Rusko?
Četla jsem odtajněné zprávy tajných služeb. V nich přímo ukázaný prst na Rusko není, hovoří o různých systémech, o tom, že došlo například ke klonování oficiálních webových stránek, skokovému nárůstu počtu sledujících u profilů kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, ale není tam zadavatel. Nenajdete tam, že minulé kolo voleb bylo ovlivněné ruskou propagandou.
Důvěru ve volby by mohli posílit starostové obcí
Z nedávného výzkumu agentury STEM pro Ministerstvo vnitra vyplývá, že se více než polovina lidí obává, že by volby mohly být zmanipulovány současnou vládou. Co s tím budete dělat?
Za posledních 30 let jsme ve vnímání demokracie udělali hodně práce. Máme ale spoustu před sebou, hlavně, abychom vrátili důvěru voličům. Zpochybňování legitimity voleb je u nás úplně nový fenomén. Budu s ministerstvem řešit, co s tím děláme, co se chystá k volbám, jestli chystáme kampaně pro voliče a jak hodláme řešit možné zásahy zvenčí, které evidentně hrozí i zde.
Ale není to jen o Ministerstvu vnitra, je to obecně o starostech v obcích, nemyslím teď naše hnutí. Vedení obce pořád obyvatelé věří, ať je z jakékoli strany, a to včetně hnutí ANO. Vědí, kteří lidé pro ně v komisích a úřadech pracují. Starostové obcí by proto měli lidem vysvětlovat, proč není potřeba věřit manipulacím u voleb, když se o ně starají lidé, kteří pro ně počítají hlasy už třeba dvacet let. Nejvíc lidé uvěří zástupcům na nejnižších jednotkách veřejné správy, ne ministerstvu.
Budu se to snažit posunout ještě do voleb. Za STAN chceme apelovat, aby vystoupili lidé, kterým voliči věří, aby u komise byli, přihlásili se do ní a viděli proces zevnitř. Mám informaci, že i vnitro něco takového chystá.
Je šance do voleb důvěru lidí ještě vybudovat?
Nechci zmíněný průzkum STEM zpochybňovat, ale vůbec neznáme vzorek, zároveň mi otázky připadají položeny lehce návodně. Ale je to tak, beru to jako výsledek profesionálů. Nesmíme to bagatelizovat, protože problém je u nás nový, ale jinde se na rozkládání důvěry v instituce pracuje systematicky. Je to součástí hybridní války.
Sama vyvracím na síti X nesmysly, které se šíří o korespondenční volbě z Rumunska. Opozice by k tématu také mohla přistoupit jinak a říct, ať si lidé počkají, jak korespondenční volba bude fungovat, ale zkrátka to neudělá. Dožene to nás všechny.
Bylo by vhodné, aby do toho vstoupil možná i prezident a sedl si s předsedy stran a varoval před tím, aby strany nerozkládaly systém. Otázka je, jak moc jsou špičky stran schopny mít kontrolu nad lidmi pod sebou, aby nešířili nesmysly. To nejde odhadnout. Špičky ANO navíc mohou v uzavřené schůzce působit rozumně, ale navenek mluví jinak. Alenu Schillerovou jsem zažila při velmi pragmatických jednáních, přitom pak venku vypouští, že Fialova vláda hledá způsob, jak ukrást volby, to je šílené. Tomio Okamura (SPD) to dělá také.
Naše ministerstva by zároveň ještě měla také vyvracet dezinformace a média by to následně měla uveřejňovat, tak jako to dělali letos v Rumunsku.
Máte předsedu strany v čele Ministerstva vnitra, proč to teda neděláte?
Není to jen na vnitru. V Rumunsku i Moldavsku to dělají různá ministerstva podle agendy, což je dobře, aby bylo vidět, že je to nadstranické. Když už se stane, že něco unikne, jako například u nás teď průzkum o obavách z manipulace, ministerstvo se zkrátka k tomu musí postavit a říct, že s tím něco musí dělat.
Jedna z možností je vybízet lidi, aby se zapojili do volebního procesu, když mu nevěří. Mohou vyslat delegáta i do zahraničí na zastupitelské úřady, aby počítal hlasy, mohou tak učinit i političtí zástupci stran, kteří procesu nevěří.
Chápu, ale přicházet s těmito věcmi pár měsíců do voleb ke konci mandátu vlády je docela pozdě ne?
Vnímám silnou mezeru v tom, jak se vláda postavila k dezinformacím. Na úrovni celé vlády podcenění problému začalo už tím, když měl téma pod sebou Úřad vlády, který se rozhodl, že nepotřebuje Michala Klímu (Klíma působil ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, po necelém roce ale vláda jeho pozici zrušila - pozn. red.) a že dezinformace nejsou tak velký problém. Vzali jsme to za špatný konec a dnes vidíme výsledek.
Bavíte se uvnitř strany nebo vlády o tom, že jste to podcenili otevřeně?
Bavíme se o tom hodně. Ve STAN máme aktivní odborné komise, kde to řešíme i na úrovni programových rad. Jsme z toho nešťastní. Nechci to hrát stranicky, je to odpovědnost vlády, jakoby to nikdo nechtěl vidět nebo si to všichni uvědomují až nyní, když vidí, co se dá v online prostoru udělat a jak si s ním může kdokoli pohrát.
Myslím si, že výsledek průzkumu STEM u nás ale dost lidí vystrašil a přijde nějaká reakce. Můžeme s tím všichni pracovat, byla by škoda se k tomu postavit tak, že do voleb nic nestihneme.
