Odložení superdávky? Je za tím pečlivost, vysvětluje nový ředitel Úřadu práce

Přichází v hektické době. Nezaměstnanost roste už několik měsíců v řadě, což je pro stabilní tuzemský trh práce poměrně nezvyklé. Spouští se také zásadní revize dávkového systému, takzvaná superdávka.

Nový generální ředitel Úřadu práce Roman Chlopčík přesto mluví o zklidnění dění kolem úřadu a vyzdvihuje, že vůči lidem má působit předvídatelně. Průtahy se superdávkou pak vysvětluje tím, že zajistí větší jistotu pro lidi, že vše poběží, jak má.

„Je to zejména uklidnění pro příjemce dávek, že nebude nikdo dotčen, že nemůže nastat situace, že by dávka nebyla vyplacená. Dává to prostor zpracovávat dávky pečlivě, aby nedocházelo k chybám,“ říká Chlopčík v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Nastoupil jste do čela Úřadu práce v době, kdy pomalu roste nezaměstnanost. Jak to vnímáte?

V lednu byla nezaměstnanost 5,1 procenta a v únoru 5,2 procenta, tedy jde o mírný nárůst. Je to dané sezonností. S příchodem jara se práce ve stavebnictví, zemědělství a dalších oborech znovu rozběhne a lidé se do nich standardně vracejí.

Chtěl jsem se zeptat, jestli to sledujete s klidem, nebo neklidem. Takže spíše s klidem?

Je otázka, jestli se dá něco v životě vnímat s úplným klidem. Ale nemyslím si, že je potřeba bít na poplach. Není vidět, že by šlo o setrvalý trend. Vnímáme to jako sezónní výkyv, protože Česká republika dlouhodobě vykazuje nejnižší nezaměstnanost v celé EU, v lednu 2026 s hodnotou 2,6 procenta podle Eurostatu.

Hodně slýchám, že mezi lidmi rezonuje přepracování podpory v nezaměstnanosti v rámci flexinovely, kdy první dva měsíce představuje podpora od státu 80 procent předchozího čistého výdělku a rovněž maximálně 38 537 korun. Propsalo se to také do nezaměstnanosti, je to na datech vidět?

Cílem flexinovely bylo rozhýbat trh práce. Je to vidět i na výši podpory v nezaměstnanosti, částka byla za měsíc leden vyšší. V lednu 2025 to bylo 1,167 miliardy korun. V únoru 2026 vyplatil Úřad práce podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1,718 miliardy korun, v lednu 2026 to bylo celkem 1,268 miliardy korun.

Jak moc jste seznámený se superdávkou?

Je to komplex čtyř dávek spojených v jednu, což je poměrně zásadní rozdíl. Jde s tím ruku v ruce digitalizace. Dávku lze podat buď prostřednictvím aplikace, anebo takzvaným asistovaným podáním. Je to nové pro klienty, ale i pro zaměstnance úřadů práce, kteří si musí zvykat na jiné postupy. Všem, kteří se nejenom na superdávce podílejí, se patří poděkovat. Je to za poslední desítky let nejvýznamnější a nejrozsáhlejší změna systému.

Jak vlastně vnímáte, že se prodloužila přechodná doba o tři měsíce a vyplácet se bude až v srpnu? Je to varovné znamení, že to nejde tak hladce?

Je to zejména uklidnění pro příjemce dávek, že nebude nikdo dotčen, že nemůže nastat situace, že by dávka nebyla vyplacená. Dává to prostor zpracovávat dávky pečlivě, aby nedocházelo k chybám.

Takže to má být zpráva na venek, že lidé nemají být v nejistotě, že dávka nedojde?

Ano.

Lidé ale naráží na technické zádrhele. Například se nám ozvala paní, po které Úřad práce vyžadoval něco doložit, ona tak učinila a přesto to systém vyhodnotil, že dokument nedodala. S takovými problémy ještě zápasíte?

Přiznám se, že nejsem úplně schopný za poměrně krátkou dobu jít do úplného detailu. Pokud dojde k chybě v dokládání, je mnoho scénářů, které mohou nastat. V posledních letech jsme zažili řadu transformací a digitalizací a myslím si, že proces digitalizace na Úřadu práce je úspěšný.

Úřad práce má za sebou velmi překotnou, chaotickou dobu od ruské invaze a vytvoření humanitární dávky. Mělo by dojít ke stabilizaci instituce?

Díky tomu, jak širokou škálu agend Úřad práce zabezpečuje, tak se může do podobných situací dostávat často. Bylo to i covidové období, kdy pracoval v úplně jiných podmínkách. Dnes máme jednu novou dávku a uvidíme, co bude dál. Ale myslím si, že ke zklidnění nepochybně dojde a už se daří.

Váš předchůdce Daniel Krištof hodně zmiňoval, že Úřad práce je největší pomáhající organizace. Jak byste ho definoval vy?

Je organizací, která se setkává s lidmi, kteří se dostali do obtížných nebo těžších situací. Třeba nezaměstnanost nemusí být pro každého úplně jednoduchá situace. Obzvlášť pro ty, kteří to zažívají poprvé. Očekávají pomoc, poradenství, nabídku zaměstnání. Jsou tady lidé, co potřebují pomoc ve složité finanční situaci. Myslím si, že pomoc na Úřadě práce přichází zcela automaticky a bude se prohlubovat s digitalizací dávek. Pokud se nám podaří odbourat administrativu, pak budou mít zaměstnanci mnohem více času na práci s klientem.

To je velká myšlenka Karla Trpkoše, vrchního ředitele z Ministerstva práce a sociálních věcí a dříve zastupujícího generálního ředitele Úřadu práce, že bude úřad více proklientský a z úředníků budou poradci. S tím souhlasíte?

Těmi poradci zaměstnanci Úřadu práce nepochybně jsou a budou na to mít více a více času.

Často zmiňujete předvídatelnost. Mluvil jste o tom i jinde. To je vlastnost, kterou budete po úřadech chtít?

Za to bychom byli velice rádi. Předvídatelnost klientům přináší pocit, že budou mít vždy někoho, na koho se mohou obrátit se svými problémy, a pro zaměstnance to bude znamenat to, že budou chodit do práce spokojení.

Přicházíte z regionu – z Olomouce. Přijde mi, že právě předvídatelnost často narážela na to, že krajské Úřady práce jsou svébytné jednotky. Takže se budete snažit i tohle vyladit?

Jsou oblasti, kde je potřeba vnímat regionální specifika. Jiné problémy má jižní Morava a Moravskoslezský kraj. Máme jiné potřeby trhu práce, takže to znamená jiné zaměření rekvalifikací, jinou potřebu třeba veřejně prospěšných prací. Takže si myslím, že jistá svébytnost krajských poboček je nezbytná. Nemůžeme v regionu, kde dominuje automotive, lidi vzdělávat stejně jako v regionu, kde se těží dřevo.

Co budete dál rozvíjet? Například se pracovalo na důmyslném projektu, kdy umělá inteligence na základě dotazníku dokázala vypracovat uchazečům atraktivní životopis. Bude se v tom pokračovat, nebo máte jiné cíle?

Nikomu z nás se nestává, že by životopis psal mockrát za život. Vnímám, že životopis je v podstatě první vstupenka k pohovoru. Naši poradci s uchazeči probírají, jak správně napsat životopis, co zdůraznit a co naopak nezmiňovat. Přes naše webové stránky je možnost se prokliknout na platformu Digiskills, kde jsou informační videa, jak napsat životopis, jak správně působit.

A s umělou inteligencí už pracovat nechcete?

Je nezbytné říci, že Úřad práce má celkově velmi rozšířené využívání nástrojů umělé inteligence. Pro klienty například funguje chatbot Eva, který dokáže pragmaticky odpovídat na velké množství dotazů, a také stejnojmenná virtuální asistentka, jež zvládá odbavit tisíce hovorů. Zpětná vazba ukazuje, že oba tyto nástroje klientům opravdu pomáhají, a zároveň stále zůstává možnost komunikovat s živým člověkem z Úřadu práce. Pro klienty i zaměstnance jde každopádně o výrazné usnadnění a urychlení procesů.

Váš předchůdce Daniel Krištof přicházel z komerční sféry. Část odborné veřejnosti říká, že právě tuhle zkušenost by Úřad práce potřeboval i nadále. Jak na to reagujete?

Osobně to vnímám tak, že mi zkušenosti, které jsem za minulého působení na Úřadu práce získal, pomáhají. Chci využít maximum ze svých zkušeností a pomoci držet Úřad práce v kurzu a mám motivaci vše dělat velmi důsledně a pečlivě, tak jak jsou zaměstnanci zvyklí. V tuhle chvíli jsem měl snadnější nástup než kdokoliv zvenčí bez zkušenosti. Vím, co jsou potřeby Úřadu práce a na čem skutečně záleží.

Když se člověk dívá na články o vás z minulosti, narazí na kontroverzní výpovědi, které jste dával a skončily u soudu. Jak k tomu zpětně přistupujete?

Jedná se o dvacet let uzavřené a vyřešené záležitosti. Vše už k tomu bylo řečeno v minulosti. Dnes se plně soustředím na svou současnou práci a odpovědnost.