Hlavní obsah

Vzniká největší soukromá síť škol v Česku

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto

Elitní gymnázium PORG sice nedostalo od ministerstva licenci k otevření pobočky v Brně, přesto si tam cestu našlo. Spojí se se sítí Školský komplex, která už má v největším moravském městě několik škol.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Elitní soukromé gymnázium PORG otevře novou pobočku také v Brně, i když se mu na ni nepodařilo získat licenci od Ministerstva školství. PORG, za nímž stojí investor a bývalý ředitel ČEZ Martin Roman, problém vyřešil jinak: Místo plánované investice 600 milionů korun do stavby moderní budovy a vzniku nového gymnázia vstoupil do stávající fungující školy v Brně na Mendlově náměstí.

Ta se jmenuje Školský komplex, jde o největší brněnskou privátní síť, která zahrnuje dvě gymnázia (jazykové a přírodovědné), střední pedagogickou, základní, uměleckou i mateřskou školu.

Spojením s PORG, který už dnes působí v Praze a Ostravě, vznikne největší tuzemská privátní síť poskytující vzdělání více než 2700 žákům a studentům.

„Licenci se nám získat nepovedlo, tak jsme to museli vyřešit jinak. Cítili jsme to jako závazek. Slíbili jsme to rodičům dětí, které jsou v Brně na naší základní škole, že budou mít možnost pokračovat na osmiletém bilingvním gymnáziu podle modelu a standardů PORG,“ říká Martin Roman s tím, že gympl otevřou od září 2025. 

Jeho žádost na úplně novou školu v Brně narazila u Ministerstva školství hlavně kvůli nesouhlasu státu s dalším rozšiřováním kapacit víceletých gymnázií (psali jsme o tom zde).

Privátní žadatele odmítnutí překvapilo – v Brně je totiž po kvalitní placené škole velká poptávka. Navíc doufali, že pozitivní roli sehraje i to, že jak premiér Petr Fiala, tak ministr školství Mikuláš Bek jsou vysokoškolští učitelé z Brna.

Ale předpisy byly silnější. „Povolení nového víceletého gymnázia podle platných pravidel legálně dát nemůžeme. Vstup nebo převzetí existujícího subjektu je určitě legitimní strategie. Jinou možností je založení devítileté základní školy a k tomu čtyřletého gymnázia, pro to platí volné podmínky,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Školné od 130 tisíc ročně

PORG marně argumentoval tím, že má vynikající výsledky a chlubí se označením nejlepší gymnázium v EU. V žebříčku středních škol s výukou výhradně v anglickém jazyce, která je zakončena prestižní mezinárodní maturitou IB, byl v posledních čtyřech letech pokaždé na prvním místě v Evropě.

Moderní výuka, třetina učitelů z ciziny a pověst výběrové školy není zadarmo – základní škola za 180 tisíc korun ročně, gymnázium 170 tisíc, v Brně by to mělo být 130 tisíc. PORG si zároveň potrpí na dostupnost studia pro nadané žáky bez ohledu na finanční situaci rodičů. Proto uděluje stipendia pro talentované děti z rodin, jejichž finanční situace neumožňuje hradit školné v plné výši. Zhruba 20 procentům studentů škola přizná stipendium. Podmínkou je, že příjem jejich rodiny je nižší než 1,25 milionu korun ročně.

Anketa

Mělo by v Česku vznikat více soukromých základních škol a gymnázií?
Ano
57,3 %
Ne
38,7 %
Nevím
4 %
Celkem hlasovalo 4902 čtenářů.

„Chápu, že s osmiletými gymnázii to vůbec není černobílé, protože na ně v Česku odchází až moc dětí, a tudíž to stát chce mít pod kontrolou a regulovat,“ říká Martin Roman, předseda správní rady PORG. „Nechápu ale, že je to uzavřený systém - kdo jednou získá licenci, má ji napořád, ať už to dělá jakkoliv. Místo aby někdo špatný skončil a někdo dobrý naskočil. Kdyby takhle fungovala liga, dodnes v ní hrají Blšany a Drnovice.“

Ministerstvo školství namítá, že pro výmaz existujících škol platí zákonná pravidla. Nutným podkladem je hodnoticí zpráva školní inspekce s návrhem na výmaz.

„Chci ale upozornit, že podle platných pravidel je regulace víceletých gymnázií absolutní. Výmazem jednoho nevzniká prostor pro povolení jiného, nelze opravdu zapsat žádné nové,“ dodává ministrův náměstek Jiří Nantl.

Možná se i tohle brzy změní. Současné vedení Ministerstva školství nyní projednává dlouhodobý záměr vzdělávací soustavy v Česku a otvírá otázku, zda v nějaké míře neuvolnit prostor pro další kapacity víceletých gymnázií. „Zatím se zdá, že náš postoj je spíše menšinový. Diskuse je spíše o segmentu šestiletých gymnázií, kde je přece jen pozdější bod selekce dětí,“ vysvětluje Nantl.

Doporučované