Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Robustní šetření Českého statistického úřadu mezi 8500 českými domácnostmi dokládají zhoršenou situaci rodin s dětmi. Propadají se do příjmové chudoby, protože pobírají méně než 60 procent typického českého čistého příjmu.
V roce 2022 bylo v příjmové chudobě 10 procent domácností s dětmi, loni už 12 procent.
Víc dětí, větší riziko chudoby
A data z šetření o životních podmínkách jsou ještě podrobnější. Ukazují, že velmi záleží na skladbě rodin. Úplné rodiny, skládající se ze dvou dospělých a jednoho až dvou dětí, jsou na tom obecně dobře. Do příjmové chudoby se dostávají méně často, než je celospolečenský průměr.
Jenomže situace, kdy se o děti stará samotný rodič nebo i dva rodiče starající se o tři a více dětí podle statistik násobně zvyšují riziko příjmové chudoby. Konkrétně 36,3 procenta samoživitelů bylo v roce 2024 v příjmové chudobě a 23,6 procenta úplných rodin se třemi a vícero dětmi.
Pro porovnání: Situace důchodcovských domácností se naopak zlepšila. V příjmové chudobě bylo v roce 2024 8,6 procenta z nich. V roce 2022 až 16,7 procenta. V tomto případě je evidentní, že zafungoval s mírnou prodlevou systém valorizující důchody, který reaguje na inflaci.
V krizi si matky vypomáhaly i darováním plazmy
Ředitelka a zakladatelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková mluví o tom, že situace u samoživitelek se nezlepšuje roky.
„Určitě není náznak nějaké pozitivní vlny. Já musím říct, že je to konstantně dlouhodobě blbé,“ zmiňuje pro Seznam Zprávy.
Socioložka Radka Dudová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd, která sledovala 32 domácností sólo matek během pandemie, mluví o tom, že zpravidla je příčinou špatná ekonomická situace matek. Řada výzkumů a analýz přitom poukazuje na to, že matky jsou v České republice ve velmi zranitelné pozici na trhu práce.
Z jejího výzkumu pak vyplývá, že tyto domácnosti se dostaly do velmi složitých situací a opakovaně zmiňovaly i nedostatek jídla.
Matky si tak byly nucené například i darování plazmy. „To bych dřív také neudělala, protože vím, že mně to ochudí tělo. Ale musela jsem, protože těch 700 korun za odběr jsou třeba naše energie. Takže jsem přistoupila i na to, že jednou za 14 dní chodím dávat plazmu,“ cituje socioložka ve svém výstupu jednu z respondentek, se kterými vedla rozhovory.
Sdružení pro plazmaferézu ovšem reaguje, že žádná lékařská studie nepotvrzuje, že by darování v zákonné frekvenci jednou za dva týdny ochudilo tělo dárce.
Radka Dudová tak zmiňuje, že z individuálních příběhů, které zaznamenávala, je patrné, že český sociální systém neumí pomoci zejména v situacích, kdy rodiny s dětmi nemají dostatek peněz na jídlo.
Rodinám nezbývá na jídlo
„Příspěvky nejsou dostatečné. Zaplatí náklady na bydlení a energie a už rodinám nezbude na jídlo. Zůstává jim pár tisíc korun na měsíc a z toho nemohou přežít,“ varuje. Systémově je pomoc nastavená na úroveň, kdy jde o chudinské přežívání, které ale pro rodiny není v praxi reálné.
Odbornice na dávkové systémy Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi zmiňuje, že na základní potřeby míří dávka příspěvek na živobytí, který se stanovuje individuálně a vychází z životního a existenčního minima. „Je to symbolická částka,“ říká k dávce na živobytí.
Obecně pak propadání rodin s dětmi do příjmové chudoby hodnotí jako zanedbávání prorodinné politiky.
Září bude pro rodiny peklo
Alena Zieglerová přitom varuje, že nejhorší měsíc z pohledu výdajů pro rodiny s dětmi se blíží – je to září spojené se začátkem školního roku.
„Září je pro rodiny úplné peklo,“ říká. Školy, ale i kroužky většinou chtějí zaplatit dopředu výlohy na půl roku. K tomu je potřeba pořídit i novou školní výbavu.
„Proto je vždy dobré připomenout, že existuje dávka Mimořádné okamžité pomoci. Jde z ní zaplatit vybavení do školy, ale i kroužky. A je to desetinásobek životního minima jednotlivce,“ vyzdvihuje odbornice. Jedná se tak až o desítky tisíc, které mohou úřady práce v odůvodněných případech proplatit.
Irena Přibylová, ředitelka Sítě pro rodinu, zase připomíná, že po České republice působí řada rodinných a mateřských center, která mimo jiné pomáhají rodinám ve finančních potížích.
„Najdou tam finančně dostupné služby. Podpůrné skupiny pro rodiče s vícero dětmi, různé vzdělávací programy. Často poskytují centra i materiální pomoc a spolupracují i s potravinovými bankami,“ říká Irena Přibylová.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě upozorňuje, že se snaží situaci rodičů a matek zlepšit. Mluvčí Jakub Augusta zmiňuje například podporu částečných úvazků skrze slevu na pojistném pro zaměstnavatele, garanci návratu na původní místo u zaměstnavatele, pokud se rodič vrátí do dosažení dvou let věku dítěte, větší flexibilitu práce během rodičovské dovolené, investice do dětských skupin a úpravu rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun od ledna 2024.
