Hlavní obsah

Průkopnickou vesnici obdivoval i prezident. Teď se místní bojí budoucnosti

Foto: Tomáš Klézl, Seznam Zprávy

Starosta Kněžic Milan Kazda.

Středočeské Kněžice prosluly jako první česká energeticky nezávislá vesnice - zejména díky vlastní bioplynové stanici. Jenže se blíží změna státních příspěvků na energie. A podle starosty je unikát obce v ohrožení.

Článek

Areál na okraji středočeských Kněžic místy připomíná JZD. Mezi několika podlouhlými i kruhovými budovami lze narazit na těžké stroje či balíky slámy a další nashromážděný materiál, vzduchem se nese náznak štiplavého zápachu podobný kravínu.

„Ale kravín to není,“ říká s úsměvem Milan Kazda, muž v modrém saku a červeném polotriku, který už téměř třicet let stojí v čele vesnice na Nymbursku s necelou šestistovkou obyvatel.

Z projevu je jasné, že je na místní unikát náležitě pyšný. Jen v posledních letech zde prováděl třeba prezidenta Petra Pavla nebo bývalého premiéra Petra Fialu.

Ti se sem přijeli podívat na to, jak funguje obec, která se označuje za první energeticky soběstačnou vesnici v Česku. K místní bioplynové stanici a centrální výtopně se přiváží vše možné – odpady z restaurací a jídelen, obsahy jímek místních obyvatel i spadané listí a další bioodpad. Z nich se následně pro místní vyrábí teplo a elektřina pro 160 budov.

„Tady je jímka. A vedle v místnosti kogenerační jednotka. Tam se ale neuslyšíme, je tam sto decibelů. Poté půjdeme do kotelny na biomasu,“ ukazuje novinářům, když prochází po areálu.

Jenže nyní se starosta bojí, že stanice bude muset po dvaceti letech ukončit nebo omezit provoz. A to kvůli změně státní podpory podobných zařízení – vláda se chce místo bioplynu soustředit na produkci čistšího biometanu.

Foto: Tomáš Klézl, Seznam Zprávy

Bioplynová stanice v Kněžicích.

„Je to nesmysl“

Bioplynová stanice v Kněžicích dosud fungovala na základě provozní podpory z prodeje energie obchodníkovi a zeleného bonusu, kterým stát zvýhodňuje výkupní cenu elektrické energie z bioplynových stanic. Celkem obec dostává 4,7 koruny za kilowatthodinu.

Jenže stát zelený bonus garantuje jen po dobu 20 let provozu, která Kněžicím uplyne letos v srpnu. Nově by obec měla na 3,45 koruny za kWh i méně. „Znamená to pro nás výrazné omezení provozu a snížení tržeb,“ říká Kazda. Oproti současnému stavu podle něj ztratí obec zhruba milion a půl za rok.

Stát nabízí na dalších patnáct let bioplynové stanici další podporu, ovšem za jiných podmínek. Kněžice i další stanice by třeba musely přejít na výrobu biometanu – tedy vyčištěného bioplynu. Jeho výhodou je, že oproti bioplynu jde šířit běžným potrubím i mimo obec a mohl by tak přispět ke snížení závislosti Česka na dovozu zemního plynu ze zahraničí.

Tato změna, kterou stát podmiňuje podporu na dalších 15 let, by si ale vyžádala asi dvacetimilionovou investici, a to se podle obce nevyplatí. „Je to nesmysl. Máme potrubí vzdálené čtyři kilometry od stanice,“ upozorňuje Kazda.

„Biometan je skvělá věc. Ale na druhou stranu jsou tady projekty jako Kněžice, které precizně využívají teplo a nevyplatí se v tomto místě ekonomicky ani energeticky zavádět jiné řešení,“ uvedl k tomu Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce ze sdružení CZ Biom.

Upozornil, že výroba energie se dnes stále bez státní podpory neobejde. Dodal ale, že je třeba přihlédnout i k tomu, že systém v obci nahrazuje třeba kanalizaci a čistírnu odpadních vod a tím šetří další nutné investice.

Foto: Tomáš Klézl, Seznam Zprávy

Bioplynová stanice v Kněžicích.

„Komín mám, dřevo mám“

Podle Kazdy existuje riziko, že by bioplynová stanice musela omezit provoz nebo i zavřít, a lidé by tak museli znovu přejít na topení dřevem, uhlím či plynem. Žádá tedy, aby stát k bioplynovým stanicím při určování podpory přistupoval individuálněji a zhodnotil, že ne všude přechod na biometan dává smysl.

Věří, že se podaří vyjednat lepší podmínky. O těch nyní jednají zástupci obcí a bioplynových sdružení s ministerstvem průmyslu a obchodu.

To zatím pro Seznam Zprávy odmítlo sdělit, zda je návrhům nakloněno. „Stejně jako se mění bioplynový sektor, vyhodnocuje se a mění se jeho podpora. I když Česká republika primárně cílí na transformaci stanic na biometan, existuje i podpora modernizace bioplynových stanic a diskutují se i možné změny nastavených parametrů,“ uvedla mluvčí Štěpánka Filipová.

Místní mezitím doufají, že se bioplynovou stanici v současné podobě povede zachovat. „Jsme rádi, že to tady máme. Bylo to dost levné, furt to zdražují. Ale pořád to není jako uhlí,“ říká seniorka Marie Šejnová. Na případ, kdyby se provoz bioplynové stanice oslabil nebo by energie výrazně zdražily, je připravená. „Komín mám, krb tam mám, dřevo mám,“ říká.

Doporučované