Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když archeologové loni začali prozkoumávat místo budoucí dálnice D35 na Královéhradecku, odhalili sídliště z doby laténské, což je keltská kultura, která se v Evropě rozvíjela zhruba od 5. století před naším letopočtem až do přelomu letopočtu.
Objev nemá svým rozsahem v Česku obdoby. Sídliště bylo obchodním a výrobním centrem napojeným na dálkové obchodní trasy, o čemž svědčí nálezy jantaru, zlatých a stříbrných mincí ze vzdálených oblastí i důkazy o výrobě luxusní keramiky.
„Věděli jsme, že tam sídliště je, protože jsme měli starší nálezy z téhle lokality. Než přišla dálnice, netušili jsme, že je lokalita takto významná,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy archeolog Matouš Holas, šéf výzkumu lokality.
Zajímavostí sídliště je i to, že nebylo nijak opevněné. ,,To je opravdu zvláštní. Rozhodně to naznačuje, že je to lokalita, ve které se místní ničeho neobávali. Evidentně se nebáli ani okolních kmenů,” vysvětluje Holas.
Archeologové objevili kromě mincovních raznic a keltských mincí i jejich padělky. „Buď to byla osada, kde probíhal trh, ale s největší pravděpodobností šlo o osadu, kde docházelo přímo k ražbě mincí,“ říká Holas. ,,Zajímavé také je, že nalezená falza nejsou jen u zlatých mincí, ale i u těch stříbrných. Takže se jim to muselo vyplatit,“ dodává Holas. Výjimečný objev zatím není veřejnosti přístupný, ale první výstava nálezů se chystá už letos.
Co činí objev tak přelomový?
V první řadě je to jeho rozsah a soubor artefaktů, které jsme získali. Což je vlastně sortiment artefaktů vyrobených z bronzu, různé spony a spínadla a různé kování všech předmětů z doby laténské. I sortiment, který se týká mincí a jejich výroby. A pak máme ještě obrovský soubor nekovových artefaktů, jako je keramika nebo kosterní artefakty.
Je tu nějaký významný artefakt, který byste mohl konkrétně zmínit?
Pro prostor východních Čech a Královéhradecka je významné zastoupení zlomků skleněných artefaktů, což jsou buď korálky nebo náramky. Dosud jsme je u nás neměli. Také sortiment pozůstatků na výrobu a zpracování jantaru. Jeden z nejvýznamnějších kusů je část jantaru velká jako dlaň, takže ohromně velký, což není běžné pro naše prostředí. Rovněž určitě stojí za zmínku kůň vyrytý na keramickém střepu.
Zmínil jste nevídaný rozsah tohoto sídliště. Kolik lidí zde mohlo žít?
To se špatně určuje, jelikož jsme na začátku zpracování. Můžeme se bavit o nějakých vyšších stovkách, možná i o jedné tisícovce.
Co nám tento objev říká o praktickém životě obyvatel tohoto sídliště?
Nejdůležitější jsou pro nás informace o tom, co všechno tam vyráběli. Nejenže na sídlišti fungovali jako osada a že tam bydleli, ale hlavně tam vyráběli sortiment artefaktů od prestižní keramiky točené na kruhu přes výrobky ze skla a jantarů až po mince. To je obrovská škála výrobních aktivit, které nám dokumentují, že se vůbec nejedná o běžnou osadu.
Co značí, že sídliště nebylo opevněné?
To je opravdu zvláštní. Rozhodně to naznačuje, že je to lokalita, ve které se místní ničeho neobávali. Evidentně neměli potřebu se odříznout od okolního světa a nebáli se okolních kmenů. Je to paradox, protože ty mince musely být pro ně nějakým způsobem významné, ale zároveň je to nenutilo k tomu, aby si to opevnili. Kdyby to pro ně bylo až tak významné místo, tak ho určitě opevní.
Co nám objev říká o obchodní struktuře Keltů na našem území?
Tady je nejzajímavější to, že oni s největší pravděpodobností mince nejen vyráběli, ale i padělali. Buď to byla osada, kde probíhal trh, ale s největší pravděpodobností šlo o osadu, kde docházelo přímo k ražbě. To si myslíme, protože jsme nalezli věci na výrobu mincí. A pravděpodobně zde docházelo i k výrobě falz a kopií. Vzhledem k té době je zajímavé, že je vůbec napadlo ty výrobky takto kopírovat a padělat..
Jak falzifikáty poznáte? V čem jsou jiné?
Liší se v materiálu. Jádro falza je z bronzu a to je potaženo drahým kovem, aby to na první pohled nebylo vidět. Ale my samozřejmě po těch staletích vidíme, že bronz koroduje úplně jiným stylem a drahé kovy z povrchu odpadávají, což je v terénu velmi jednoduše rozlišitelné od originálů. Zajímavé také je, že falza nejsou jen u zlatých mincí, ale i u těch stříbrných. Takže se jim muselo vyplatit udělat falzum jak stříbrných tak i zlatých mincí.
Došlo i k nálezu svatyní – jaké indicie nasvědčují jejich přítomnosti a co se o nich zatím ví?
Svatyně je ještě potřeba prozkoumat. Tomu, že tady byly, napovídá ten tvar - žlabový příkop ve tvaru pravidelného čtverce. Žádné další artefakty, které by to potvrdily, jsme nenašli. Na druhou stranu jsou tady rituálně uložené artefakty přímo v jamách, což je například mlecí mlýn na obilí, který se dochoval úplně v celku a nebyl rozbitý. Pro nás je to indicie, že to byl obětní dar, nebo rituál.
Jak jste na toto konkrétní místo narazili? Vedly vás sem nějaké indicie, nebo šlo o náhodný objev při výstavbě dálnice?
My jsme věděli, že tam to sídliště je, protože jsme měli starší nálezy z téhle lokality, ale byly to takové keramické zlomky, určitě ne v takovém rozsahu. Takže to bylo velké překvapení, především rozsah nálezů.
Jak konkrétně probíhá dohled nad lokalitou? Jsou zde kamerové systémy, fyzická ostraha nebo jiné zabezpečení?
Teď probíhá stavba, ale když jsme loni dělali výzkum, byly tu fotopasti a ostraha.
Do jaké míry ovlivňuje výzkum to, že se odehrává na trase plánované dálnice? Je časový tlak větší než obvykle?
Vůbec nijak výzkum neovlivňuje, stavba tady už běží. Loňský rok jsme měli k dispozici na to, abychom ten výzkum udělali co nejrychleji a předali prostor stavbě. A od letoška tady stavba vypukla úplně naplno. Loni jsme byli trochu v presu, protože to je důležitá část stavby, kde je mimoúrovňová křižovatka, ale podařilo se nám práci ukončit včas.
Jak bude naleziště dále chráněno nebo prezentováno veřejnosti? Bude přístupné?
Po postavení dálnice bude viditelné i z dálničního provozu. Do několika měsíců se spustí prezentace v muzeu a uděláme nějaké přednášky pro veřejnost a drobnou výstavu. Ale na nějakou stabilní expozici se musí ještě chvíli počkat, než se vše zpracuje.
Zmínili jste, že je problém s nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů…
V téhle chvíli to bylo lákadlo, jelikož jsme s detektory pracovali dlouhou dobu, takže kdo jel okolo, mohl to vidět a chtít si to vyzkoušet na vlastní pěst. Nedokážu si to úplně vysvětlit, ale čím je větší aktivita a zájem o lokalitu z naší strany, tím se zvedá zájem lidí, kteří to chtějí prozkoumat taky, ale nikomu to nenahlásí. Takže si nález často vezmou domů a nikomu nic neřeknou.
Všichni naši pracovníci jsou proškolení a vědí, co mají dělat. Nálezy nechávají archeologům přímo na té lokalitě a ti to poté posbírají, naměří a odvezou do muzea. Ale když s námi někdo nespolupracuje a jede sem o víkendu nebo přes noc, chrání se to špatně.
Je podle vás v Česku dostatečná ochrana archeologických lokalit?
Dostatečná je určitě u lokalit, které jsou čitelné a viditelné, jako třeba hradiště. Ale toto je lokalita, která byla na poli, kde se normálně pěstovalo. Než přišla dálnice, netušili jsme, že je takto významná. Špatně se to ochraňuje, když nevíte přesně, co tam je.
