Skoro polovina Čechů má duševní problémy, únik často hledají na sítích

Velká část Čechů u sebe pozoruje mentální problémy, odbornou pomoc však vyhledává jen zlomek z nich. I proto se často obrací na sociální sítě, které Češi nadužívají nejvíce z Evropanů. Ukázaly to výsledky letošního mezinárodního průzkumu o zdraví STADA Health Report.

Do výzkumu se zapojilo 27 tisíc respondentů z celkem 22 dvou zemí, včetně tisícovky lidí z České republiky. Výsledky také ukázaly, že každý čtvrtý Čech zanedbává preventivní prohlídky a více než třetina každý týden konzumuje alkohol.

Zatímco v Evropě má průměrně problém s duševním zdravím 36 procent lidí, z českých respondentů se s těmito problémy potýká 42 procent. Pouze šest procent Čechů však vyhledá odbornou pomoc. „To je alarmující číslo,“ komentoval výsledek Martin Šlégl, generální ředitel STADA Česká republika.

Nejčastějším důvodem, proč Češi pomoc psychologa či terapeuta nevyhledávají, je finanční nedostupnost těchto služeb. „Téměř polovina Čechů si nemůže odbornou pomoc dovolit,“ uvedl Šlégl. Dalším často zmiňovaným důvodem je pocit, že by pro ně podobná péče nebyla účinná či chybějící podpora od blízkých.

Překvapivým zjištěním průzkumu je fakt, že Češi nejvíce z Evropanů nadužívají sociální sítě. Že na nich tráví zbytečně moc času, přiznalo 76 procent českých respondentů ve věku do 35 let. Například v sousedním Slovensku tento problém vnímá pouze 55 procent dotázaných.

Přes 40 procent dotázaných používá sociální sítě jako nástroj k odvedení pozornosti od problémů. Pětina uvedla, že jim pomáhají k uvolnění se od stresu a 18 procentům pomáhají se spánkem.

„To, že jsme zrovna v této kategorii jedničky, je trochu smutný obrázek,“ doplnil Šlégl. Dodal, že jej i jeho kolegy výsledek Čechů v této kategorii velmi překvapil.

Z průzkumů také vyplývá, že přetrvávajícím problémem je u Čechů alkohol. Denně jej konzumuje šest procent dotázaných, každý týden pak třetina z nich. Z pohlaví konzumují alkohol více muži, alespoň jednou týdně se napije 43 procent z nich oproti 22 procentům žen.

Mezi nejčastěji uváděné důvody ke konzumaci alkoholu patří pocit štěstí, potřeba uvolnění se nebo spánku a zmírnění stresu. Někteří lidé však důvod k pití nemají - to uvádí 33 procent žen a 22 procent mužů.

Alkoholová statistika by se podle Šlégla mohla snížit s nástupem nových generací. „Mladší generace si více uvědomují nezdravé návyky a chtějí je změnit,“ uvedl.

Autoři průzkumu se zaměřili také na to, jak Češi chodí na preventivní prohlídky. Výsledky ukázaly, že se bilance zlepšuje. Zatímco v roce 2023 lékaře nenavštěvovalo pravidelně 39 procent dotázaných, letos toto číslo kleslo na 25 procent. „Pořád je to ale každý čtvrtý Čech,“ upozornil Šlégl.

V evropském průměru si však Češi v prevenci vedou dobře. Například v Rumunsku, které skončilo v čele žebříčku, na prohlídky nedochází 62 procent dotázaných.

Nejčastějším důvodem, proč Češi na prohlídky nechodí, je podle výzkumu neznalost, která vyšetření mohou navštěvovat zdarma. Kvůli omezené dostupnosti na prevenci nechodí 24 procent dotázaných, 22 procent si myslí, že ji nepotřebuje.

„Pomyslnou šampionkou, co se týká prevence, je žena nad 55 let,“ uvedl Šlégl. V této věkové kategorii navštěvuje preventivní prohlídky 77 procent žen v Česku a 73 procent v celé Evropě.

V český zdravotní systém věří 70 procent dotázaných, celkově v Evropě mu důvěřuje 58 procent lidí. Za spravedlivé pak své zdravotnictví považuje 60 procent Čechů.

Nejvíce důvěry v otázkách zdraví mají u Čechů lékaři - specialisté, jako jsou ošetřovatelé či pracovníci nemocnice. Následují praktici a lékárníci.

„Fenoménem posledních let je doktor Google, fenoménem posledního roku je doktor AI,“ uvedl Šlégl. Vyhledávačům jako rádcům ve zdraví však věří pouze 22 procent dotázaných, ještě méně Češi věří AI. „Zatím to vypadá, že umělá inteligence bude spíše pomocníkem a nebude nahrazovat lidskou interakci,“ dodal Šlégl.