Místo alkoholu kratom a sociální sítě. Dětem chybí kontakt s rodiči a řád

Čekají nás další výzvy na poli nezdravých návyků? Adiktoložka Monika Plocová varuje, že se budou nové závislosti rozvíjet a společně propojovat. Přístup rodičů je zásadní.

Zatímco závislost na alkoholu je v Česku stálým problémem napříč věkovými skupinami, míra závislosti na internetu a sociálních sítích roste především u mladší generace. Podle odbornice mají tyto dva druhy závislosti podobné rysy.

„Jestliže naučíme své děti, aby byly na něčem závislé a potlačovaly svou osobnost třeba tím, že si vše najdou na internetu a nebudou muset za sebe rozhodovat, tak budou žít život někoho jiného. A jako dospělí budou nešťastní, budou se muset vrátit zpátky k sobě sama, pokud budou chtít žít kvalitní život,“ vysvětluje v podcastu MUDrování s Marií adiktoložka Monika Plocová.

„Dnes je obrovské pole otevřené k tomu, že se závislosti budou rozvíjet a propojovat,“ vyjadřuje své obavy Monika Plocová.

Ke stálicím, jako jsou alkohol, nikotinové výrobky nebo marihuana, se přidává například kratom (psychoaktivní látka z rostliny Mitragyna speciosa, pozn. red.), který je u mladistvých oblíbený. Látka může pomoci se soustředěním, ale má zároveň návykový potenciál a nepříjemné vedlejší účinky. Z krátkodobých to může být například nervozita nebo svalový třes, z dlouhodobých poruchy soustředění nebo i negativní vliv na hormonální rovnováhu. Na droze, která je v tuzemsku dostupná jen pár let, je čím dál víc uživatelů závislých.

Rodina a blízcí jsou ti, kteří by si měli všímat a případně včas zasáhnout. „Myslím si, že v mnoha rodinách chybí řád. Je důležité, aby dítě bylo milováno, aby rodiče s dítětem mluvili a aby mu dávali najevo, že ho mají rádi, a to za každých okolností. Ale také by měli být s dítětem v kontaktu a mít nastavené hranice,“ říká Monika Plocová a dodává, že je důležité, aby si rodiče všimli, když se dítě ocitne na scestí.

Že by rodina měla jít dětem odmalička příkladem, opakují lékaři i další odborníci už dlouhá léta. „Co se týká závislosti, je vědecky dokázané, že by zde měly být nějaké genetické predispozice. Já se nerada bavím o genové dědičnosti jako takové, ale spíše to vidím ve vzorcích chování,“ vysvětluje Plocová.

„Jestliže je můj táta alkoholik, tak žiju celý život v tom, že to chování vidím. Měla jsem spoustu klientů, kteří řekli: ‚Tohle já nikdy nechci, vystoupím z toho ven.‘ Ale bohužel ten kruh je natolik silnější, že jakmile se nahromadí nějaké problémy a všechny okolnosti se spojí, tak i takový člověk může začít pít,“ popsala příklad ze své praxe.

Děti už odmala vidí a zvykají si například na to, že si dospělí spojují alkohol s relaxací nebo zábavnými večírky. „Dítě by mělo od začátku vědět, že to je něco výjimečného a že to je něco, co nelze dělat pravidelně,“ varuje adiktoložka. Dětem by nedoporučila podávat ani pivo bez alkoholu. „Za mě je to první cesta k návyku. Závislost je i o rituálu chování, a jestliže si dítě zvykne třeba na nealkoholické rychlé špunty, tak snadno přejde na alkoholické šampaňské,“ dodává.