Hlavní obsah

Soud otevřel cestu k vrácení zlatých cihel ze Šlachtovy razie

Foto: Radek Nohl, Seznam Zprávy

Jednací síň Vrchního soudu v Praze. Po deseti letech padl konečný verdikt v kauze Chambon. Z obžalovaných se osobně zúčastnil pouze Luboš Pašek (třetí zleva).

Reklama

aktualizováno •

Pražský vrchní soud zprostil obžaloby podnikatele Romana Janouška a s ním i další čtyři lidi. Zároveň se jim otevřela cesta k vrácení policií zabaveného majetku za více než sto milionů.

Článek

Po bezmála deseti letech vynesl pražský vrchní soud pravomocný rozsudek v případu, kterým se vyšetřovatelé zabývali od známého policejního zásahu na Úřadu vlády v červnu 2013.

Jde o kauzu související s laboratoří Chambon, která podle obžaloby mezi roky 2009 až 2011 inkasovala za genetické krevní testy neoprávněně od zdravotních pojišťoven přes 239 milionů korun.

Státní zástupce kvůli tomu obžaloval tři podnikatele – Romana Janouška, Luboše Paška a Petra Ullricha. S nimi před soudem skončili také viroložka Soňa Peková a lékař Tomáš Kozák.

V úterý padl u pražského vrchního soudu rozsudek, v němž soudce potvrdil, že jsou všichni nevinní. Podle soudu důkazy ve spise nenasvědčují tomu, že by zdravotní pojišťovna byla obžalovanými úmyslně obelhána.

„Soud prvního stupně se velmi pečlivě zabýval důkazy,“ řekl předseda senátu Radek Hartmann při vynesení verdiktu. „Shledali jsme jeho rozhodnutí jako správné. Nám nezbylo než odvolání státního zástupce zamítnout jako nedůvodné,“ doplnil Hartmann.

„Žádný trestný čin se nestal. Šlo o brutální fabulaci ze strany státního zastupitelství,“ řekl Pašek, který se jako jediný z obžalovaných – další se omluvili – úterního jednání odvolacího soudu zúčastnil.

Připustil zároveň, že bude žádat stát o odškodnění kvůli letitému trestnímu stíhání.

Případ laboratoře Chambon

  • Laboratoř Chambon zajišťovala pro řadu nemocnic genetické krevní testy. Podle verze vyšetřovatelů však tato laboratoř mezi roky 2009 až 2011 inkasovala za testy neoprávněně velké úhrady od zdravotních pojišťoven.
  • Před soudem kvůli tomu stanulo pět lidí, včetně Romana Janouška, Luboše Paška nebo lékařky Soni Pekové. Část byla obžalována z podvodu a nedovoleného podnikání. Roman Janoušek pak čelil obžalobě za podílnictví. V obvinění policisté uvedli, že Janoušek byl zapojen do trestné činnosti tím, že od června 2009 do října 2010 pobíral plat jako zaměstnanec společnosti Chambon. Celkově šlo o 62,5 milionu korun.
  • Podle Městského soudu v Praze však nebylo prokázáno, že tyto peníze pocházely z trestné činnosti. Všech pět lidí bylo v březnu 2022 nepravomocně zproštěno obžaloby. Státní zástupce se odvolal. Pražský vrchní soud však v únoru 2023 potvrdil, že jsou všichni nevinní.

Rozhodnutí odvolacího soudu má však pro obžalované ještě další důležitý význam.

Otevřela se jim totiž také cesta k majetku, který jim byl policií při zásahu detektivů protimafiánského útvaru Roberta Šlachty před lety zajištěn. Poté, co byli nyní zproštěni obžaloby, je pravděpodobné, že soud potvrdí, že jim má být vrácen zpět.

Definitivně o tom ale rozhodne senát možná už během úterý v neveřejném jednání. Jenže zatím k tomu podle mluvčí pražského vrchního soudu Kateřiny Kolářové nedošlo.

Romanu Janouškovi a Luboši Paškovi zajistili policisté konkrétně 15 149 bankovek různých měn v celkové hodnotě přes 79,4 milionu korun.

Při domovních prohlídkách u nich policie našla nejen české koruny, ale i eura, americké dolary, britské libry, švýcarské franky, chorvatské kuny, mauricijské rupie, ukrajinské hřivny nebo dirhamy, kterými se platí ve Spojených arabských emirátech.

Dále by měli oba znovu získat 371 zlatých cihel v hodnotě necelých 29 milionů korun. Paškovi policie zajistila tento majetek během zásahu v červnu 2013. Janoušek pak o část přišel ve stejné době a o další pak v roce 2017.

„Deset let máme stejný názor. Nejdříve byl klientovi účelově sebrán jeho majetek a pak se čekalo více než tři a půl roku, než se z toho udělalo obvinění,“ prohlásil Paškův advokát Prokop Beneš.

Advokát Beneš doplnil, že společnost Chambon postupovala stejně jako desítky jiných laboratoří. „Jenže žalobce se zajímal jen o to, kdo byl akcionářem firmy Chambon (Roman Janoušek a spol.),“ doplnil Beneš.

Podle žalobce Alexandra Dadama byl Janoušek zapojen do trestné činnosti tím, že od června 2009 do října 2010 pobíral plat jako zaměstnanec společnosti Chambon – nyní žalobce píše, že to bylo v celkové výši 62,5 milionu korun.

„Tato částka mu byla poskytnuta bezdůvodně. Muselo mu být zřejmé, že tyto prostředky pocházejí z trestné činnosti,“ prohlásil Dadam. Jenže tato jeho verze u soudu neuspěla.

+5

A také Janouškův advokát Lukáš Trojan s tím nesouhlasil. Podle něho svědectví a další dokumenty dokládají, že se Janoušek firmě Chambon věnoval. „Rovněž to dokládá to, že klient poté připravoval prodej firmy Chambon společnosti Synlab za 770 milionů. Byla to tedy firma mimořádné hodnoty,“ řekl Trojan.

Seznam Zprávy už dříve napsaly, že právě Roman Janoušek se už k části svého majetku před časem dostal. Na základě rozhodnutí soudu z listopadu 2020 mu bylo vráceno 170 270 eur, 36 125 chorvatských kun, 195 amerických dolarů a deset tisíc korun (celkově zhruba 4,4 milionu korun). Tento objem peněz mu policie zajistila v rodinném domě v Chorvatsku, kde je měl v trezoru v koupelně.

Reklama

Doporučované