Článek
V obci Vyšný na Českokrumlovsku potvrdili meteorologové první letošní tornádo. Šlo podle nich o typický příklad slabšího tornáda, které se v Česku objeví několikrát za rok.
I když se může zdát, že se v Česku tornádo vyskytuje stále častěji, jde podle klimatologa Radima Tolasze spíš jen o dojem než skutečnost. A také se podle něj nedá mluvit o „tornádové sezoně“.
„U nás jsou tornáda tak ojedinělým jevem, že nelze statisticky dokladovat nějaké trendy. Zaznamenáme v průměru dvě až tři za rok, většinou slabší intenzity, přičemž se o některých slabších tornádech, která projdou v neobydlených oblastech, nemusíme vůbec dozvědět,“ vysvětluje Tolasz.
Ovšem nacházíme se ve střední Evropě, a tak se výkyvům podle odborníků nevyhneme. „Proto můžeme mít pocit, že jsou extrémy často,“ vysvětluje klimatolog a dodává: „Dnes platí, že se o tornádech snadněji a rychleji dozvíme, protože žijeme v informační době. To však neznamená, že by se tornáda vyskytovala častěji,“ uklidňuje.
Tornádo může být doprovodným jevem takzvaných konvektivních bouří. Jejich vznik a vývoj souvisí s konvekcí v atmosféře - procesem, při kterém stoupá teplý vzduch nahoru a klesá studený vzduch dolů na poměrně malé ploše.
Podle Tolasze však ke vzniku tornáda nestačí jen to. „Ani silná bouře označovaná jako supercela, výrazná změna směru a rychlosti větru s výškou a rotující proudění na čele postupující bouře neznamená jistotu, že vznikne tornádo. Může vzniknout, ale nemusí,“ říká.
Je také opatrný se spojováním výskytu tornád s klimatickou změnou. „Souvislost vzniku tornáda a oteplování není jednoznačná. Na jedné straně můžeme očekávat delší sezonu s výskytem bouří, ale naopak se s rostoucí teplotou snižuje pravděpodobnost výskytu tzv. střihu větru, který je podmínkou pro vznik tornáda.
Ojedinělý úkaz
Tornádo tak v Česku zůstává spíše ojedinělým jevem, na který se podle Tolasze nejde připravit. „Sdělit veřejnosti, že ‚za 30 minut se na jižním okraji Horní Dolní vyskytne tornádo‘ neumíme a ještě dlouho umět nebudeme. Zatím je pro veřejnost nejdůležitější poznání, že tornádo je extrémně nebezpečný jev, který působí škody a může i zabíjet. A podle toho se musíme chovat, když tornádo ve svém okolí uvidíme,“ uzavírá Tolasz.
Největší řádění vzdušného víru postihlo Česko v roce 2021, na Břeclavsku a Hodonínsku za sebou zanechalo šest mrtvých, stovky zraněných a dvě stě domů ze dvanácti set zasažených určených k demolici. Meteorologové uvedli, že šlo o vír síly F4, tedy způsobující zničující škody.
První zmínku o tornádu v Česku popisuje Kosmova Kronika česká. V červenci roku 1119 se tornádo, které kronikář popisuje slovy „prudký vichr, ba sám satan v podobě víru“ prohnalo kolem pražského Vyšehradu. Na základě dalšího popisu meteorologové odhadují, že mohlo jít o vír síly F3 až F4.
