Toxin v kojeneckém mléce. Česko má první potvrzený případ onemocnění

Česko má první potvrzený případ onemocnění spojeného s konzumací kojeneckého mléka, které bylo později staženo z prodeje. Ministerstvo zdravotnictví přeřadilo jeden z nahlášených případů dětí se zdravotními problémy do kategorie „potvrzený případ“ poté, co Seznam Zprávy poskytly úřadům testy stahovaného mléka Alfamino.

„Nové laboratorní výsledky jsou zohledněny v hodnocení případu onemocnění u dítěte, které předmětné stahované šarže konzumovalo. Tento případ byl překlasifikován na potvrzený případ,“ potvrdila pro Seznam Zprávy hlavní hygienička Barbora Macková. Že jde v Česku o první potvrzený případ, který splňuje kritéria Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí, potvrdilo Seznam Zprávám i ministerstvo zdravotnictví.

Gabriela několik týdnů obvolávala úřady, psala odvolání a pokoušela se zjistit, zda zdravotní problémy jejího malého syna nesouvisely s mlékem ze stahované šarže. Marně přitom žádala, aby úřady mléko otestovaly. Nyní se dozvídá od hygieniků, že právě její případ úřady uznaly jako potvrzený.

Česko není v globálním měřítku osamocené. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo do konce února v deseti zemích nahlášeno 144 podezřelých a potvrzených případů souvisejících s aférou kolem cereulidu. Aktuální data zatím nebyla upřesněna. Velká Británie hlásí 44 případů, Španělsko 41 a Belgie osm případů potvrzených na základě biologických vzorků dětí.

„Je to pro mě spíš zklamání než satisfakce. Když jsem se odvolala k hlavní hygieničce, napsali mi, že neudělali nic špatně a nevidí důvod mléko testovat. Teď sami případ překlasifikovali na potvrzený na základě laboratorních výsledků toho samého mléka,“ říká Gabriela, maminka ze středních Čech.

Gabriela nechápe, proč stát mléko netestoval. „Kdyby Seznam Zprávy neposlaly vzorky mléka k testům do Belgie, nikdy bychom se žádným potvrzeným případem nestali,“ dodává.

Zdravotní problémy svého syna nahlásila krajské hygienické stanici již začátkem letošního března. Popsala bolesti břicha a průjem, které se u něj objevily po konzumaci později stahované šarže mléka Alfamino.

Úřady testování výživy odmítly. Hlavní hygienička Barbora Macková argumentovala tím, že mléko již bylo staženo z trhu, a analýza proto nemá z hlediska ochrany veřejného zdraví smysl. Státní zemědělská a potravinářská inspekce žádné ze stahovaných kojeneckých mlék netestovala s odůvodněním, že chce omezené laboratorní kapacity soustředit na analýzu výživy, která zůstala na trhu.

Seznam Zprávy proto zaslaly neotevřená balení mléka od dvou českých rodin do belgické laboratoře Sciensano. Ta potvrdila přítomnost toxinu cereulid ve všech čtyřech dodaných vzorcích. Tři z nich obsahovaly tak vysoké koncentrace, že podle Státního zdravotního ústavu představovaly „velmi významné překročení“. Naměřené hodnoty dosahovaly 4,73 až 4,77 mikrogramu na kilogram (μg/kg) kojeneckého prášku.

Redakce následně splnila požadavek laboratoře Sciensano a o pozitivním výsledku informovala Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ta vložila protokol do evropského Systému rychlého varování pro potraviny (RASFF). Záležitostí se nyní budou zabývat příslušné úřady v zemi, kde bylo mléko vyrobeno. Odkud tato konkrétní šarže pocházela, by mělo být jasné v příštích dnech.

Protokoly obdrželo rovněž Ministerstvo zdravotnictví. Právě na jejich základě překlasifikovalo případ Gabriely z pravděpodobného na potvrzený.

Pro potvrzený případ chyběl laboratorní důkaz. České úřady dosud evidovaly celkem 21 podezření na intoxikaci u dětí. Dvanáct z nich zařadily mezi pravděpodobné případy kojenců, kteří konzumovali stahované šarže mléka, devět z nich bylo v kategorii „možné případy“.

Potvrzené případy slouží evropským úřadům k odhadu počtu postižených dětí i skutečného rozsahu globální aféry s kontaminovaným mlékem. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) proto doporučilo státům jednotný systém jejich evidování.

Pro zařazení do kategorie potvrzených případů není nutné prokázat toxin přímo u dítěte. Postačují zdravotní obtíže, konzumace dotčené šarže a laboratorní průkaz cereulidu ve stejné šarži mléka. „Nevyžadujeme, aby byly testovány zbytky mléka z domácnosti dítěte. Pro potvrzený případ postačuje, že byla pozitivně testována stejná šarže, kterou dítě konzumovalo,“ uvedlo centrum ECDC pro Seznam Zprávy.

Potvrzený případ přitom neznamená, že zdravotní potíže dítěte prokazatelně způsobilo právě mléko. Jde o způsob, jakým evropské úřady vyhodnocují a evidují případy spojené s aférou, která dosud zasáhla na sto zemí světa.

Rodiny, jejichž děti konzumovaly stahované šarže Alfamina a zároveň trpěly zdravotními problémy, se nyní mohou obrátit na hygienické stanice. „Nedisponujeme informacemi o jednotlivých spotřebitelích, kteří předmětné výrobky zakoupili nebo používali, a nemáme tedy možnost cíleně kontaktovat konkrétní rodiny. V případě, že by spotřebitelé měli podezření na zdravotní obtíže související s konzumací daného výrobku, mohou se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici,“ uvedla Macková.

Antonín, otec z další rodiny, jejíž příběh Seznam Zprávy také popsaly, této možnosti využít nehodlá. „Na začátku aféry jsem psal hlavní hygieničce i ministru Adamu Vojtěchovi. Oběma jsem popisoval náš příběh, ani jeden neodpověděl. Nemám k nim už žádnou důvěru a hlásit teď něco na hygienu mi nedává vůbec smysl,“ říká tatínek roční dcery, který si nepřál zveřejnit své celé jméno. Své dceři podal 24 balení mléka ze šarže, kterou nechala redakce otestovat.

Česká pobočka společnosti Nestlé uvedla, že mléko stáhla bez zbytečné prodlevy na základě výsledků testování vstupní suroviny. „Nestlé bylo první společností, která problém zachytila a okamžitě začala proaktivně jednat tak, aby byly potenciálně dotčené výrobky co nejrychleji staženy z trhu,“ řekl mluvčí Nestlé Česko Petr Šašek. K naměřeným koncentracím cereulidu ve stahovaných šaržích se společnost blíže nevyjádřila.

Hlavní hygienička Barbora Macková v reakci na zaslané hodnoty toxinu uvedla, že „je nutné takový výsledek považovat za významný“. Rozhodnutí mléko ze stažených šarží netestovat přesto nadále obhajuje. „Vycházeli jsme z dostupných informací, kompetenčního rámce jednotlivých orgánů a standardních postupů při šetření možného ohrožení veřejného zdraví,“ uvedla. Zároveň podotkla, že laboratorní analýzy potravin má na starosti především Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Ta trvá na tom, že s ohledem na tehdy dostupné informace se zaměřila především na výživu, která zůstávala na trhu a byla spotřebitelům dostupná. „Inspekce nepostupovala pouze na základě informací od výrobců a zahraničních autorit. Vzhledem k nejistotám ohledně rozsahu distribuce kontaminované suroviny ARA zahájila vlastní mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na kojeneckou výživu dostupnou na českém trhu. Prioritou bylo ověřit bezpečnost výrobků a zabránit jejich dalšímu uvádění na trh,“ uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.