Hlavní obsah

Umělá inteligence halucinovala o rozsudcích, advokát za to dostal pokutu od soudu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Ústavní soud pokutoval advokáta, jenž při psaní stížnosti využil AI a výsledek dostatečně nezkontroloval. Jeho stížnost uváděla neexistující rozsudky, což zdrželo postup soudu.

Článek

Ústavní soud (ÚS) vyměřil pořádkovou pokutu 25 000 korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost odkazovala na neexistující judikaturu. Uvedl soud v omyl a zbytečně komplikoval a zdržoval jeho postup, stojí v usnesení, které je dostupné v databázi ÚS a upozornil na ně web Info.cz.

„Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ovšem přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence, byla-li při vytvoření podání použita,“ stojí v usnesení, pod kterým je jako předseda senátu podepsaný soudce Tomáš Langášek.

Pořádkové pokuty ukládá ÚS jen zcela výjimečně. V roce 2005 pokutoval exekutora, který odmítl soudu poskytnout vyžádaný spis. V roce 2012 dostali pokutu 100 000 korun poslanci KSČM a ČSSD. Trvali tehdy na uskutečnění veřejného jednání o 14 reformních zákonech. Nakonec ale do Brna nepřijel žádný jejich zástupce. Jiný případ pokuty za halucinující umělou inteligenci v databázi ÚS dohledat nelze.

Pražský advokát stížnost podával za klienta, jenž se soudil kvůli povolení k přechodnému pobytu na území ČR. Po formální stránce působila bezvadně. „V ústavní stížnosti argumentoval celkem 12 rozhodnutími ÚS a Evropského soudu pro lidská práva. Po pečlivém prostudování ústavní stížnosti ÚS zjistil, že podstatná část z těchto rozhodnutí vůbec neexistuje a část je hrubě dezinterpretována,“ stojí v Langáškově usnesení.

Usnesení připomíná, že smyslem povinného právního zastoupení je to, aby komunikace s ÚS měla náležitou formální a věcnou úroveň a aby stěžovatelé nedopláceli na případnou neznalost ústavního práva nebo procesních předpisů. „Komunikace s ÚS nemůže probíhat na náležité formální a věcné úrovni, pokud by právní zástupci stěžovatelů nesmyslně zatěžovali ÚS podáními, ve kterých argumentují neexistujícími právními prameny,“ pokračuje usnesení. Odhalení výmyslů a nepřesností prý bylo poměrně náročným procesem.

Advokát nyní musí vady stížnosti odstranit. Webu Info.cz potvrdil, že opravdu použil při sepisování stížnosti umělou inteligenci a výsledek dostatečně nekontroloval. Vyjádřil lítost. Nástroj AI použil jednak proto, že se na ÚS neobrací často, navíc se dostal do časové tísně. Podle Info.cz nešlo o výstup z žádné veřejně přístupné a bezplatné služby, ale z placeného profesionálního právního systému.

Doporučované