Hlavní obsah

Ústavní soud potvrdil tresty za dotační podvod s příspěvky na postižené

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Trojice podnikatelů z úřadu práce podvodně vyčerpala 335 milionů. Na snímku vpravo podnikatel Aleš Mokrý.

Reklama

Ústavní soud odmítl jako „zjevně neopodstatněné“ stížnosti někdejších jednatelů firem kolem brněnského holdingu Mandre. Dopustili se dotačního podvodu s příspěvky na zaměstnávání zdravotně postižených.

Článek

Aleš Mokrý, Veronika Veith a Ivor Ševčík podle pravomocného verdiktu v letech 2008 až 2012 od státu vylákali příspěvky na zaměstnávání postižených.

Ti s nimi sice podepisovali pracovní smlouvy, ale ze mzdy dostávali jen část. Zbytek jim jednatelé nevypláceli kvůli dalším smlouvám, například na pronájem notebooku nebo výuku angličtiny. Jednatelé si peníze podle rozsudku nechávali.

Mokrý si má odpykat šest let vězení, Veith a Ševčík dostali 6,5 roku vězení, justice jim uložila také zákaz činnosti. Odvolací Vrchní soud v Olomouci však zrušil rozhodnutí ohledně náhrady škody vyčíslené na více než 300 milionů korun. Podle vrchního soudu nebyl nárok včas a řádně uplatněn.

V ústavní stížnosti Veith uváděla, že se ocitla nevědomky v pozici bílého koně a netušila, že se stává součástí podvodného systému.

Ševčík a Mokrý měli výhrady k právní kvalifikaci a také tvrdili, že se justice vůbec neměla zabývat tím, zda vykonávaná práce postižených byla užitečná, anebo nikoliv, protože to soudům nepřísluší.

„ÚS konstatuje, že stěžovatelé v ústavních stížnostech zopakovali v podstatě svou obhajobu a verzi uplatňovanou již v řízení před obecnými soudy a nesprávně předpokládají, že ÚS na základě jejich ústavních stížností podrobí napadená rozhodnutí dalšímu ‚instančnímu‘ přezkumu,“ reagovali ústavní soudci.

„Okolnost, že stěžovatelé se závěry soudů nesouhlasí, nemůže sama o sobě důvodnost ústavní stížnosti založit,“ stojí v rozhodnutí, které odkazuje na zevrubné odůvodnění verdiktu.

Reklama

Doporučované