Článek
Zemřel český malíř, kostýmní výtvarník a scénograf Theodor Pištěk. Držiteli Oscara za kostýmy k filmu Amadeus bylo 93 let, informovala agentura ČTK s odkazem na rodinu.
Pištěk zdědil mnoho talentů. Jeho otcem byl populární herec stejného jména, dědeček se zase živil jako hudebník a divadelník. Theodor Pištěk sám tvořil fotorealistické obrazy i filmové kostýmy, které mu přinesly největší slávu. První navrhl pro poetické drama Holubice od Františka Vláčila. „Do svých 30 let jsem netušil, že překročím bránu Barrandova. Nemám žádnou průpravu a školení, oponoval jsem mu, že tomu nerozumím,“ popisoval Pištěk, jak přijal nabídku od Vláčila, se kterým ho svedlo štěstí. „Řekl mi: děláš tady už tolik věcí, udělej i kostýmy, vždyť to jsou dvoje džíny a tričko. Udělal jsem dvoje džíny a tričko. Tím to začalo,“ líčil umělec.
Pak přišel druhý a třetí snímek. Najednou prý chtěl na kostýmy každý Pištěka. „Stal jsem se na Barrandově módním a už to pak jelo,“ konstatoval výtvarník.
Postupně „oblékl“ herce v Marketě Lazarové, Údolí včel, Postřižinách. Vytvořil kostýmy například i ke sci-fi komediím Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové! či Zítra vstanu a opařím se čajem. Na kontě měl také pohádky jako Tři oříšky pro Popelku či Ať žijí duchové, nebo seriály Arabela, Návštěvníci a Pan Tau.
Světovou proslulost si vydobyl v polovině 80. let minulého století spoluprací s režisérem Milošem Formanem. Ta mu vynesla Oscara za film Amadeus z roku 1984 a cenu César za historické drama Valmont z roku 1990. S Formanem natočil Pištěk i drama Lid versus Larry Flynt. Proslulé byly též jejich cyklistické jízdy po Evropě. V roce 1990 například spolu dorazili z Paříže na kole na festival do Karlových Varů, kam „přivezli“ právě Valmonta.
Václav Havel, Theodor Pištěk a režisér Miloš Forman v prosinci 1989 na projekci filmu Valmont v pražském kině Blaník.
Později navrhl Pištěk také mnoho divadelních kostýmů, například pro české muzikály Dracula nebo Monte Cristo.
Na světové výstavě Expo 1967 v kanadském Montrealu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. O desítky let později mu prezident Václav Havel svěřil návrh uniforem, které dodnes používá pražská Hradní stráž.
Na Miloše Formana vzpomínal Pištěk celý život. „Byl to můj poslední velký kamarád. Chvíle, které jsem s ním strávil, jsou jedinečné, řekl bych, že nejlepší, jaké jsem kdy zažil,“ uvedl roku 2018, když Forman zemřel.
Theodor Pištěk však za to hlavní ve svém životě vždy považoval malbu. „Malování, to je můj život. Je to obrovský zážitek. Nejraději bych do toho obrazu vlezl a kouknul se, co se odehrává za rohem, který jsem nenamaloval,“ říkal.
V mládí začínal s tehdy módní strukturální a geometrickou abstrakcí, pak se obrátil k hyperrealismu. „Když vidím obrovskou škodováckou turbínu s těmi lopatkami, je to stejně krásná věc jako dobrá socha,“ popisoval Pištěk, který do svých prvních obrazů občas zamontoval různě řezané nebo deformované části motorů a chladičů. Na jeho pozdějších plátnech se objevovaly nablýskané automobily. Některými jeho jinými malbami jako by člověk zase nahlížel do neznámých bludišť či útrob raketoplánů.
Pištěkův obraz Adieu, Guy Moll byl roku 2020 na aukci v Praze vydražen za více než 25 milionů korun včetně přirážky.
S průřezem Pištěkovy tvorby se mohli seznámit například návštěvníci Veletržního paláce v Praze, kde byla roku 2012 na výstavě Ecce homo k vidění více než stovka jeho maleb a kreseb. Další velkou retrospektivu měl v brněnském Domě umění nebo Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou.
Po úspěchu Amadea se Pištěk dočkal i několika výstav v USA, například ve Washingtonu nebo New Yorku. V Americe byl díky kostýmům k Amadeovi tak populární, že dostával i nabídky stát se módním návrhářem, což ho ale nezajímalo. Mohl v USA zůstat, emigrovat však nechtěl a vrátil se k ženě a dvěma synům. Jeden z nich, Jan Pištěk, je též akademický malíř.
Toho, že se od malby na dlouho odchýlil k filmu, Theodor Pištěk nelitoval. „Připravilo mi to mnoho osobních kontaktů s uměním. Nikdy jsem nečerpal z žádných pomůcek a knížek, ale z galerií, z obrazů, tam člověk dostane tu správnou informaci, jak to v dané době vypadalo. Teprve pak může zapojit fantazii, roztáhnout křídla,“ říkal.
Maloval do posledních let. V roce 2022 vystavil v pražské Galerii Vila Pellé mimo jiné několik monumentálních obrazů věnovaných slavnému fyzikovi Stephenu Hawkingovi. „Chtěl bych se ho zeptat na tolik věcí, ale už to nestihnu,“ podotkl s obdivem ke slavnému vědci, který zemřel v roce 2018.
Theodor Pištěk (vlevo) po listopadu 1989 navrhl nové uniformy Hradní stráže.
V neposlední řadě na sebe Pištěk upozornil jako automobilový závodník. Již osmnáctiletý vstoupil roku 1950 do Autoklubu. Jezdil terénní soutěže, závody do vrchu i na okruzích, v roce 1972 byl dokonce nominován do československého reprezentačního družstva v automobilových soutěžích na okruzích.
„Někdo používá LSD, někdo kouří marihuanu, pro mě byl totéž zážitek z jízdy na samé hranici,“ uvedl jednou Pištěk, který formule a závodníky v kombinézách často zvěčňoval na svých obrazech. Pochlubil se také, že jednou v životě jel rychlostí 293 kilometrů v hodině.
Theodoru Pištěkovi v roce 2000 udělil prezident Václav Havel medaili Za zásluhy. Kromě toho byl držitelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu nebo Křišťálového glóbu. „Je to největší pocta v mém životě a obrovská satisfakce,“ řekl Pištěk v roce 2013, kdy tuto cenu převzal na karlovarském festivalu.
Výtvarník stál také u vzniku Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterou roku 1990 založil s Jiřím Kolářem a Václavem Havlem. A jeho dílo se dostalo i na poštovní známky.
