Hlavní obsah

Ústavní soud vyhověl advokátce ve sporu o odměnu za zastupování oběti týrání

Foto: Tereza Gajdošíková, Seznam Zprávy

Ústavní soud

aktualizováno •

Advokátka dlouhodobě poukazuje na krácení odměn za zastupování obětí týrání či domácího násilí.

Článek

Ústavní soud (ÚS) vyhověl advokátce Lucie Hrdé ve sporu o odměnu za hájení práv zvláště zranitelné oběti v kauze týrání. Jako zmocněnkyně dostala od státu méně, než nárokovala. O tarifní hodnotě musí znovu rozhodovat Okresní soud Praha-východ. Soud v nálezu kritizuje přepjatý formalismus. Hrdá rozhodnutí přivítala, poukázala však na to, že jde o obecnější problém.

„Doslovný výklad advokátního tarifu, na kterém v tomto případě lpěly obecné soudy, představuje formalistický a úzkoprsý přístup k aplikaci práva,“ řekla při vyhlášení nálezu soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová.

„Soudy využívají každé formalistické kličky, aby advokátům-zmocněncům obětí zkrátili odměnu na minimum,“ řekla ČTK Hrdá. Sama kvůli tomu před časem deklarovala, že činnost zmocněnkyně už na náklady státu vykonávat nebude a nechala se vyškrtnout ze seznamu.

Ve sporu jde o to, jak stanovit tarifní hodnotu pro výpočet odměny. Hrdá ji navrhovala odvodit od částky 150 000 korun, kterou obviněný ještě před vynesením rozsudku dobrovolně zaplatil poškozené jako náhradu nemajetkové újmy, a to i zásluhou zmocněnkyně oběti.

Soudy však argumentovaly tím, že podle advokátního tarifu se hodnota odvíjí od částky, která byla poškozené přisouzena v trestním řízení. Pokud částka nepřevýší 10 000 korun, je tarifní hodnotou právě tato suma, což v daném případě znamenalo, že zmocněnkyně získá jako odměnu a náhradu hotových výdajů 54 842 korun.

Soudy poukazovaly na to, že rozsudkem v trestním řízení nebyla poškozené přiznána žádná peněžitá částka a byla odkázaná na občanskoprávní řízení. K penězům, které odsouzený uhradil dobrovolně, prý nelze přihlížet, s čímž nesouhlasila ani Hrdá, ani ústavní soudci.

Dolanská Bányaiová uvedla, že dohoda na odškodnění ještě před trestním rozsudkem je vlastně optimální řešení a zmocněnkyně by neměla tratit na tom, že k dohodě svou prací přispěla. „Není akceptovatelné ani logické, aby soud vycházel z premisy, že poškozená vlastně nebyla úspěšná vůbec, protože byla v rozsudku odkázaná na civilní řízení,“ uvedla soudkyně.

Hrdá dlouhodobě poukazuje na to, že krácení odměn odrazuje advokáty od zastupování obětí a přispívá k sekundární viktimizaci, tedy dalšímu zraňování. Dolanská Bányaiová ale ČTK řekla, že soud se tentokrát zabýval jen konkrétním případem, nikoliv obecnější situací.

Doporučované