Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Téměř jedenadvacet hodin dlouhý zásah, na kterém pracovalo zhruba 90 záchranářů. Do akce se zapojilo i několik hasičů z jiných krajů, kteří mají zkušenosti s vyprošťováním z jeskyň. Podobná událost se stala naposledy před osmi lety.
Tehdy záchranáři vyprošťovali speleologa, který uvázl v jeskyni Nová Drátenická v Moravském krasu na Blanensku. Muž měl zavalené nohy a zůstal zaklíněn tři sta metrů od vchodu. Záchranářské práce však v porovnání s těmi u Rudice byly o dost kratší, trvaly šest hodin.
Proč záchrana jeskyňáře tentokrát trvala tak dlouho a s jakými obtížemi museli záchranáři bojovat, popsal Seznam Zprávám mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný.
„Problémová byla těžko prostupná místa, kam se nešlo vejít s nosítky, protože byla velmi úzká a navíc s meandry - to znamená s takovými esíčkovými zákrutami,“ vysvětloval Komosný.
Hasiči ve spolupráci se speleology museli vytipovat zhruba deset nejhorších úseků, kde pak střelmistři umístili do vyvrtaných otvorů nábojnice, kterými narušovali skálu. Její části hasiči poté odstraňovali a v kýblech odnášeli pryč.
Napsali jste na sociální sítě, že to byl zásah, který nemá v tuzemských podmínkách obdoby. Můžete vysvětlit, v čem byl tak výjimečný?
Byl to velmi časově náročný zásah. V tomto provedení se naposledy něco takového stalo před osmi lety na Blanensku. Záchrany menšího charakteru bývají v průměru jednou do roka, ale tohle bylo něco jiného.
A proč to bylo tak komplikované?
Zraněný člověk byl zhruba v 85metrové hloubce a od vchodu vzdálený zhruba 250 až 300 metrů. Problémová byla těžko prostupná místa, kam se nešlo vejít s nosítky, protože byla velmi úzká a navíc s meandry - to znamená s takovými esíčkovými zákrutami. Zdravý, zdatný člověk by se tam propletl, ale zraněný ne. Museli jsme vytipovat tato problémová místa a naši střelmistři tam pak ve spolupráci se speleologickou záchrankou narušovali horninu a rozšiřovali průchod.
Kolik úseků to bylo?
Natipovali jsme jich zhruba deset. Pak se to dělá tak, že se navrtají díry a do nich se dají malé signální nábojnice. Dojde k iniciaci náboje a tlaková vlna naruší kámen. Potom jsme ho odtěžili, to znamená oklepali, a v kýblech jsme ho dostali mimo prostor cesty - do nějaké skulinky, prostě do místa, kam to šlo.
Jak dlouho tyto práce trvaly?
Zhruba včera kolem druhé hodiny odpoledne mechanické narušování kamenů začalo a práce trvaly asi do půl třetí ráno. Tedy celkem kolem 12 hodin, než byla cesta připravená, aby se co nejkomfortněji dostali ven. Některá neprostupná místa byla dlouhá i šest metrů. Dohromady byla potřeba stovka nastřelení.
Jakou další speciální techniku bylo třeba nasadit?
Speleologická záchranná služba nám pomohla nasadit takzvaný systém Nikola. Sloužil k dorozumívání se zraněným a s lidmi, co tam s ním byli. Je to v podstatě taková vysílačka, jejíž rádiové vlny dokážou prostoupit horninou. Potom jsme ještě vytvořili komunikaci na bázi našich vysílaček, že jsme si udělali záchytné body v podzemí, kde se navazovala vysílačka na vysílačku.
Kolik lidí se na akci podílelo?
Lidé se různě střídali, ale dohromady odhaduji, že to bylo zhruba 90 záchranářů. Přijelo i několik specialistů z jiných krajů a pomáhaly nám také dobrovolné jednotky. Ty zajistily vyhřívané stany, kde bylo místo pro naše operační středisko a pro odpočinek. Postaraly se také o jídlo a pití. Byla to výborná spolupráce, kterou bych rád vyzdvihl.
Jeskyňáři nic nezanedbali
Můžete říci, proč zraněný muž a jeho kolegové do jeskyně vlastně šli? Byli to odborníci, nebo amatéři?
Byla to skupina vědců, kteří tam dělali průzkum. Šli ve třech, což je správný způsob. Protože když se jednomu stala nehoda, tak jeden z trojice vylezl ven přivolat pomoc a druhý tam s ním po celou dobu byl. Šel s ním dokonce i celou cestu ven. Po dobu akce u nich byli ještě lidé ze speleologické záchranné služby, kteří zajišťovali tepelný komfort, zabezpečili zraněného muže a donesli také jídlo a vodu.
Venku je mrazivé počasí, to asi situaci ztěžovalo…
Uvnitř bylo lépe než venku. Já jsem se ptal a řekli mi, že tam byla teplota zhruba 7 až 8 stupňů nad nulou. Takže to bylo dobré. Venku jsme měli minus 12.
Říkal jste, že udělali správně, že šli ve třech. To znamená, že to byla prostě jen nehoda, nic nezanedbali?
Zaznamenal jsem, že se objevilo mnoho informací o tom, že to byl amatérismus a že šlo o partu lidí, kteří si jen tak řekli, jdeme tam. Ale tak to není. Byli to vědečtí průzkumníci, kteří postupovali podle pravidel. Jenom se prostě něco nepodařilo a stala se nehoda. Nevím přesně, jak k ní došlo.
