„Už na to kašlu.“ Malé dětské skupiny končí kvůli změnám ve financování

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Několik posledních let provozoval Jiří Bezvoda dětskou skupinu Tonča v Hradci Králové s kapacitou 15 dětí. Část kapacity nabízel dětem zdravotnického personálu z hradecké fakultní nemocnice.

Teď ale otevřeně mluví o tom, že změny v pravidlech provozování dětských skupin, které jsou účinné od května, ho přiměly skončit.

„Nikdy jsem si nemyslel, že to bude takový průšvih ze strany vládní podpory. Tohle je taková zabijačka, že na to kašlu,“ shrnuje provozovatel dětské skupiny.

Konkrétně mu fatální komplikaci způsobila změna proplácení státní podpory. Ještě letos na začátku roku dostávali provozovatelé dětských skupin peníze od státu formou záloh vždy na čtyři měsíce. Nově od května ovšem platí naopak proplácení na základě ohlášené naplněné kapacity za ukončený měsíc zpětně.

Letos ale změna vytváří měsíční mezeru ve výplatách. „Určitě nebudu mít peníze na nájemné a tak dále,“ říká Jiří Bezvoda

Provozovatel dětské skupiny tvrdí, že to nechtěl vzdát a žádal o pomoc s překlenutím května jednu českou nadaci. Na mzdy, odvody a nájemné na měsíc potřeboval sehnat zhruba 179 tisíc korun. Jeho žádost ovšem prý nadace zamítla.

„Nevím kam se obrátit, jsem důchodce, mám 67 let a mám toho plné zuby. Mohl bych do toho dát všechny peníze z důchodu, ale mám já nějakou jistotu? Vždyť ani nevím, kdy dostanu peníze za květen,“ říká Jiří Bezvoda s odkazem na to, že proplácení se přesouvá z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) pod Úřady práce a provozovatelé se obávají, jak to budou noví úředníci zvládat.

Mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková pro Seznam Zprávy potvrdila, že ani úřad ani Ministerstvo práce a sociálních věcí nenabízí další možnost financování, které by pomohlo tento choulostivý měsíc překlenout.

Změnu financování kritizuje i předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin Daniela Celerýnová, která zdůrazňuje, že se na to provozovatelé neměli ani čas připravit.

„Tuto zásadní změnu předložilo MPSV pozměňovacím návrhem těsně před hlasováním v Poslanecké sněmovně, takže jsme neměli možnost se k ní ani vyjádřit. S ohledem na to, že novela vyšla ve Sbírce listin 27. března a platí od 1. května, neměli ani provozovatelé možnost se na tento výpadek připravit,“ říká Daniela Celerýnová.

Ministerstvo práce své kroky obhajuje. „Úprava financování, přechod ze zálohového na zpětné každý měsíc, byla odůvodněna hospodárným nakládáním s veřejnými prostředky, kdy se bohužel zvyšoval objem financí, které musí ministerstvo vymáhat od poskytovatelů, kteří v rozporu se zákonem nevracejí část zálohově poskytnutého příspěvku, na který neměli nárok,“ reagovalo na dotaz Seznam Zpráv tiskové oddělení Ministerstva práce.

Zároveň ovšem dodává, že resort v tomto případě rozumí obavám, především z důvodu velmi krátkého času na přípravu. „Délku legislativního procesu bohužel MPSV nemůže ovlivnit,“ dodalo tiskové oddělení.

Dětská skupina Tonička má stále otevřené zápisy pro nové děti. Jiří Bezvoda vysvětluje, že se snaží dětskou skupinu předat. „Je reálná šance, že provoz by převzala síť dětských skupin. Ale už beze mě,“ zmiňuje.

Bezvoda změny v pravidlech provozování dětských skupin hodnotí tak, že „prosejí trh“. A mluví o tom, že zůstanou jen finančně silnější provozovatelé, především pak větší sítě dětských skupin.

Ministerstvo práce tvrdí, že zatím neobdrželo žádnou žádost či oznámení o zrušení z finančních důvodů.

„Vzhledem k tomu, že agendu převzal Úřad práce ČR teprve před několika dny, neevidujeme za toto krátké období žádnou informaci o plánovaném ukončení činnosti dětské skupiny,“ hlásí podobně i mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková.

Redakce Seznam Zpráv ovšem mluvila s dalšími dvěma provozovatelkami dětských skupin, které kvůli změnám chtějí skončit. Jedna plánuje dětskou skupinu zavřít ke konci srpna, druhá se chce finálně rozhodnout po letošních zápisech do mateřských škol.

Obě skupiny jsou z ranku těch kapacitně nejmenších. Jedna má kapacitu pro šest, druhá pro osm dětí. Provozovatelky popisují, že se změnami pravidel přestaly dávat ekonomický smysl.

Dvě dětské skupiny ruší provozovatel v Ostrožské Nové Vsi. Zrušení dětské skupiny si ještě rozmýšlí i v nedalekém Radějově na Hodonínsku. „Máme malou skupinku šesti dětí a vypadá to, že budeme muset zavřít,“ popisuje provozovatelka Blažena Bučková.

Vysvětluje, že se částečně obává nové konkurence – sousedských dětských skupin, které mohou postupně začít vznikat. Povoluje je právě novela, která je účinná od května. Sousedé si se státní podporou mohou hlídat v domácím prostředí až čtyři děti.

Zároveň ovšem nová pravidla od května omezila způsob, jakým dětské skupiny stanovovaly finanční příspěvky od rodičů. Dříve platil měsíční strop, nově denní strop maximálních plateb rodičů.

V praxi rodiče dříve platili za umístění dítěte na pět dní v týdnu pět tisíc korun měsíčně. Ovšem za čtyři dny v týdnu neplatili poměrově čtyři tisíce korun, ale například 4500 korun.

Nově jsou ale pevně stanovené denní sazby, které se odvíjejí od minimální mzdy. Horní strop pro rodiče je konkrétně pro letošní rok 349,8 korun za den u dítěte, který dochází jeden až tři dny v týdnu. U dětí chodící čtyři až pět dní je pak strop stanovený na 318 korun za den.

Ministerstvo argumentuje, že dřívější způsob, kdy byl stanovený jen měsíční strop, nezaručoval optimální poměr mezi výškou úhrady a docházkou a hrozilo, že by z pohledu Evropské unie státní příspěvek mohl naplňovat znaky nedovolené veřejné podpory.

Právě kvůli této změně ale bude uzavírat jednu dětskou skupinu dokonce i jihomoravská síť dětských skupin. Redakce mluvila s provozovatelkou, kvůli negativní zpětné vazbě si nepřála zveřejňovat jméno.

„Ano, kvůli novele zákona budeme uzavírat aktuálně jednu pobočku, kde se provoz stává dlouhodobě finančně neudržitelný,“ přiznává.

Reálně se v její dětské skupině s denní kapacitou pro osm dětí střídalo celkově 14 až 15 dětí. „Současný strop, který se z měsíční báze změnil na strop denní úhrady, však tento model znemožňuje. Při plném využití kapacity – tedy 8 dětí – a při dodržení zákonných limitů se dostáváme každý měsíc do finanční ztráty,“ říká s tím, že náklady na sdílená místa jsou mnohem vyšší, než je aktuálně nastavený strop.

„Sdílená místa znamenají více rodičů a s tím spojené administrativy, komunikace či účetnictví, více dětí a s tím spojených adaptací, individuálního přístupu a rizika neobsazení všech dnů, ale také provozních náležitostí, jako je prádlo, místa v šatně, spotřeba a podobně,“ říká provozovatelka.

Podle důvodové zprávy novely zákona o dětských skupinách bylo v roce 2024 v provozu 1717 dětských skupin s celkovou kapacitou 23 115 míst. Podle dokumentu bude ovšem nutné kapacitu do roku 2030 přibližně zdvojnásobit.

Česká republika se totiž zavázala do roku 2030 vytvořit předškolní kapacitu pro 12 procent dětí mladších 3 let, přičemž v současné době jsou závazky plněny pro 6,3 procenta.