Hlavní obsah

Úzkostné stavy, někdy i deprese. Univerzita řeší nárůst potíží u studentů

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

17. 12. 2021 13:50

Z dotazníkového šetření na Univerzitě Karlově v Praze z konce minulého roku vyplynulo, že čtvrtina studentů má známky středně těžké nebo těžké deprese.

Článek

Studentku 3. lékařské fakulty Karlovy univerzity dlouhodobě trápily bolesti. Žádný lékař jí však neuměl pomoci, protože testy a vyšetření neodhalily žádnou diagnózu. Až psychiatr Jan Michálek, který na fakultě poskytuje i konzultační a intervenční služby, odhalil depresi, která způsobovala psychosomatické bolesti.

„Zcela základní antidepresivní léčba jí během krátké doby velice rychle pomohla. Utkvělo mi to v paměti z pozitivního úhlu, protože relativně snadnou intervencí se studentce rychle ulevilo a kvalita života se jí navrátila,“ pochvaluje si službu psychiatr Michálek.

Studenti a studentky na 3. lékařské fakultě mají od září k dispozici psychologickou a sociálně-právní pomoc. Vyhledalo ji už přes pět desítek studentů. Shodným jmenovatelem většiny problémů je pandemie.

„Největší nárůst je v mladé věkové kategorii 18–25 let. Je to skupina, které se nejdramatičtěji změnil životní styl. Nemohli do školy, nemohli na volnočasové aktivity, nemohli sportovat, mohli jenom sedět doma a koukat na počítač. A navíc – sociální kontakt potřebují velmi intenzivně,“ vysvětluje Michálek.

Studenti hůře snášeli izolaci

Studenty trápí hlavně úzkostné stavy, které pramení ze sociální izolace nebo nedostatečné podpory kamarádů nebo rodiny dané pandemickými omezeními. Tyhle problémy pak prorůstaly do komplikací se zvládáním studia.

„Nároky studia na lékařské fakultě jsou obecně problematické. Studenti se musí srovnat s tím, že studují náročnou vysokou školu, studium probíhá jinak než na střední škole, kterou nedávno skončili. Jsou často i z jiného města, nikoho tady neznají a když se k tomu přidal i covid, tak jsou to tlaky, se kterými se často nedokáží srovnat,“ popisuje Michálek.

Interní průzkum, který fakulta provedla na všech studentech Univerzity Karlovy, ukázal, že až 25 procent ze studentů, kteří se v průzkumu vyjádřili, trpělo na konci loňského roku středně těžkou nebo těžkou depresí. „Úroveň deprese se snižovala s tím, jak studenti uváděli, že je zasáhla epidemie. Nejsilnější deprese popisovali studenti, které výrazně zasáhla a značně jim narušila životní styl,“ upřesnil proděkan 3. lékařské fakulty pro studium David Marx.

Ten také upozornil, že počet studentů a studentek s problémy v oblasti duševního zdraví se v průběhu pandemie zdvojnásobil. „Psychické problémy mají čeští stejně jako zahraniční studenti. Třeba si vezměte, že jste z Kuvajtu, přijedete do Česka, kde je zima a brzy tma a ještě k tomu musíte sedět doma kvůli lockdownu. Tihle studenti se často vrátili domů a studovali dálkově,“ líčí Marx.

Problémem je stigmatizace i náhlé rodinné komplikace

U zahraničních studentů je téma psychického zdraví spojeno i se silnou stigmatizací. „Hlavně u studentů z okolí Perského zálivu nebo jihovýchodní Asie. Ti jsou vedeni často k tomu, aby se se svými problémy vypořádávali sami. I proto již od začátku jejich studia jim přizvukujeme prostřednictvím různých kanálů, aby nepodléhali stigmatu a řekli si o pomoc, když ji potřebují,“ říká Marx.

Spolu s konzultační službou funguje i fakultní hotline, na kterou můžou zavolat studenti, kteří potřebují urgentní intervenci. Na lince mohou kromě psychologické pomoci dostat i sociálně-právní rady. „Kromě pomoci s nájemní smlouvou můžeme pomoci i třeba s jednorázovou finanční pomocí. I když možnosti fakulty nejsou velké, pomohli jsme třeba studentovi, který náhle osiřel, když se mu zabili oba rodiče při autonehodě,“ říká David Marx, který je jedním z kontaktů na druhé straně intervenční linky.

„Přes pandemii jsme i poskytovali půjčku notebooků studentům, což bylo překvapivé, protože se říká, že na lékařských fakultách studují hlavně studenti z bohatých rodin,“ dodal.

Krizová intervenční linka (724 292 312) funguje čtyřiadvacet hodin denně a každý den. Studenti na ni mohou volat, když se jim objeví cokoliv nečekaného i přímo nesouvisejícího se studiem.

Podobnou krizovou linku pro své studenty zprostředkovává třeba i Ústav psychologie a psychosomatiky na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Na svém webu uvádějí, že je studenti mohou kontaktovat v případě potřeby konzultace i přes e-mail.

Masarykova univerzita poskytuje pět bezplatných sezení s externím psychologem pro své studenty. Profesionální terapeuti následně studentům poradí s problémy průchodem studiem a v případě přetrvávajících těžkosti jim zprostředkují i navazující psychologickou léčbu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované