Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Když se v takzvaném dohodovacím řízení jedná mezi poskytovateli péče a zdravotními pojišťovnami o úhradách na příští rok, je to napínavé vždycky. A vždycky trochu jinak. Obecně stojí situace bez výjimky tak, že zdravotníci chtějí víc peněz, než jsou pojišťovny ochotny nabídnout. Někdy dochází ke kompromisním dohodám, a když ne, ceny napíše do úhradové vyhlášky Ministerstvo zdravotnictví, ať si aktéři poradí. Letos to zrovna vypadá na ten druhý případ.
Aktuální jednání je ale poznamenané několika neobvyklými skutečnostmi. Tou první je samozřejmě divoká inflace. Ta se u lékařů, lékáren či nemocnic projevila znatelným růstem nákladů, v případě větších zdravotnických zařízení může jít jen na výdajích za energie klidně o miliony korun ročně. Z toho plynou očekávání výrazného nárůstu úhrad v příštím roce. Například praktičtí lékaři vstupovali do cenových vyjednávání s požadavkem desetiprocentního meziročního nárůstu úhrad.
Zdravotní pojišťovny naproti tomu argumentují tím, že skutečné náklady rostly zdravotníkům pomaleji, než ukazuje index spotřebitelských cen, a v posledních letech navíc do zdravotnictví přiteklo mnohem více peněz, než by odpovídalo inflaci i vývoji celé ekonomiky. Zatímco náklady na zdravotnictví vzrostly od roku 2018 o 60 procent, cenová hladina se zvedla zhruba o 28 procent a ekonomika jako celek – vyjádřeno velikostí HDP – je proti roku 2018 v podstatě „na svém“.
„Zástupci zdravotníků požadují, aby ceny vyrovnávaly aktuální vysokou inflaci, přestože skutečné náklady ve zdravotnictví rostly méně. V minulých letech bylo také navyšování vysoko nad inflací. Proti tomu stojí cíl pojišťoven zajistit po letech již alespoň vyrovnané hospodaření a stabilitu do dalších let,“ vysvětloval na začátku jednání složitou situaci prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Že nedošlo k žádným průlomovým dohodám, tedy nijak zvlášť nepřekvapí.
V dohodovacím řízení se ale objevil ještě jeden nevídaný prvek - velmi odlišná finanční situace menších (zaměstnaneckých) zdravotních pojišťoven ve srovnání s VZP. Není úplně zřejmé proč, ale VZP se v poslední době daří přes všechny potíže poměrně dobře, zatímco fondy menších zdravotních pojišťoven povážlivě vysychají.
Letos v květnu měly pojišťovny na všech svých účtech podle dostupných údajů 57,6 miliardy korun. Pouze 19,1 miliardy leželo na účtech zaměstnaneckých pojišťoven, zbytek patřil VZP. Jinými slovy zaměstnanecké pojišťovny držely v květnu jen 33 procent disponibilních peněz z veřejného zdravotního pojištění. Jejich „tržní“ podíl na počtu klientů je přitom významně vyšší – zhruba 43 procent.
Pro srovnání: Loni v květnu měly zaměstnanecké pojišťovny na účtech 41 procent disponibilních zdrojů, předloni 43 procent. Pokles tohoto jinak celkem stabilního poměru je pozorovatelný zhruba od druhé poloviny loňského roku.
To lze stěží číst jinak, než že menším pojišťovnám docházejí peníze výrazně rychleji než VZP. (Rozdíly ve vývoji hospodaření v posledních měsících jsou dobře patrné i na grafu, který ukazuje vývoj zůstatků na účtech přepočtený na pojištěnce).
Podobné výkyvy by přitom v hospodaření pojišťoven ze systémového pohledu vznikat neměly. České pojistné na zdravotní pojištění prochází od roku 2005 takzvaným stoprocentním přerozdělením. To znamená, že „zdravotní daň“ se sesype na jednu hromadu bez ohledu na to, který pojištěnec které pojišťovny ji zaplatil, a teprve tato hromada se zpětně přerozdělí mezi jednotlivé pojišťovny.
V současnosti platí (kromě počtu klientů) pro dělení dvě kritéria – jednak zastoupení skupin pojištěnců na základě věku a „farmaceutické nákladnosti“ a jednak zastoupení takzvaných „nákladných“ nebo „drahých“ pojištěnců, kteří bez ohledu na svůj věk vyžadují mimořádně nákladnou, především centrovou péči.
Vzhledem k tomu, že na svůj vlastní provoz mohou pojišťovny utratit jen mizivé procento z vybraných peněz, bude jen stěží problém v samotném provozním hospodaření pojišťoven.
Poměry se nicméně mohly proměnit v důsledku uprchlické krize. Váleční uprchlíci z Ukrajiny se téměř automaticky stávali klienty VZP a ta za ně pobírala (byť přerozdělenou) platbu za státní pojištěnce. V jednu chvíli bylo uprchlíků i půl milionu. S ohledem na to, že spotřebovali i podle dat VZP méně péče než průměrný pojištěnec, mohla uprchlická vlna pro největší zdravotní pojišťovnu ve výsledku představovat vítanou finanční injekci, kterou zaměstnanecké pojišťovny v těžkých finančních časech nedostaly.
Rozdíl v hospodářské situaci se každopádně promítl i do dohodovacího řízení, takže zatímco VZP nabízela zdravotníkům nárůst úhrad o pět a posléze i o osm procent, zaměstnanecké pojišťovny se držely v rozmezí dvou až pěti procent. Proto se také letos v řízení objevily málo vídané „parciální dohody“, v nichž se například nemocnice, lázně nebo zubaři dohodli pouze s VZP, ale ne s ostatními pojišťovnami.
Není jisté, jak se k parciálním dohodám postaví Ministerstvo zdravotnictví, které je bude muset nějak zanést do úhradové vyhlášky a rozhodnout o úhradách v segmentech, které žádné dohody nedosáhly.
Asymetrie v hospodaření českých zdravotních pojišťoven ale vyvolává otázky, které přesahují horizont jednoho cenového jednání. Možná zanedlouho uslyšíme o potřebě změnit kritéria stoprocentního přerozdělení. Pokud by se ministerstvo rozhodlo být v úhradové vyhlášce velkorysé ve stylu nabídek VZP, může to být pro některé zaměstnanecké pojišťovny i likvidační a třeba uvidíme nějaké pohyby na českém pseudotrhu zdravotního pojištění. A pokud by došlo na nejhorší, nemusely by to být pohyby malé.
Nejnižší zůstatky na účtech v přepočtu na klienta vykazuje v posledních dvou letech Vojenská zdravotní pojišťovna (700 tisíc klientů), výrazný propad tohoto ukazatele byl v posledních měsících vidět u České průmyslové zdravotní pojišťovny (1,3 milionu klientů). Čekání na verdikt Vlastimila Válka, jemuž rozhodnutí o úhradách péče na příští rok opět zůstane v rukou, bude tedy napínavější než jindy.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
