Hlavní obsah

Dostanu se ven za dva měsíce, psal Kočner na motácích z vězení

Foto: Profimedia.cz, Seznam.cz

Marian Kočner u soudu.

7. 1. 15:45

Najevo vyšly další detaily ze světa obžalovaného slovenského byznysmena Mariana Kočnera. Slovenská média zveřejnila tři jeho motáky z vazby s pokyny, rozkazy a vzkazy. V úterním vydání Středoevropského deníku Seznamu se věnujeme i nové rakouské vládě, německému rekordu ve snížení emisí i rozhodnutí polské levice. Ta se totiž konečně rozhoupala: do květnových prezidentských voleb posílá liberála Roberta Biedrońě.

Článek

Kočnerova pošta zpoza mříží

Slovenský Denník N v úterý zveřejnil motáky, které měl posílat z vazby podnikatel Marian Kočner. Vzkazy na útržcích papíru jsou z období od června do září 2018, kdy byl Kočner zadržený kvůli kauze falšování směnek televize Markíza. Adresátem motáků byl přes právníka jeho přítel Peter Tóth. Vyplývá z nich, že Kočner důvěřoval vědmě, podle které měl celý případ trvat jen dva měsíce.

Prvním z mnoha Kočnerových šifrovaných vzkazů a pokynů byl příkaz spojit se s Alenou Zsuzsovou. Ta měla v minulosti mimo jiné zprostředkovat objednávku vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Foto: Profimedia.cz

Obžalovaná Alena Zsuzsová.

Kočner chtěl také zjistit, jestli se nedá přes speciálního prokurátora Dušana Kováčika urychlit jeho propuštění z vazby. V jednom motáku zmiňuje i člověka s iniciály R. F., který měl ovlivnit tehdejšího ústavního soudce Mojmíra Mamojka řešícího Kočnerovu stížnost na vazbu. Oním člověkem má být nejspíš předseda vládnoucí strany Směr Robert Fico. Mamojko je exposlanec Směru.

Když policie pozatýkala podezřelé z Kuciakovy vraždy, rozhodl se s ní Tóth spolupracovat a Kočnerovy instrukce odevzdal vyšetřovatelům. Denník N se dostal k jejich kopiím. Podle znaleckého posudku je písmo na motácích jednoznačně Kočnerovo. Ten je kvůli nim obviněný z maření spravedlnosti.

PŘEHLED STŘEDOEVROPSKÉHO DĚNÍ Z 6. LEDNA 2020:

Německo se raduje z rekordního poklesu emisí

U našich západních sousedů podle agentury DPA se v loňském roce rekordně snížily emise oxidu uhličitého. Ve srovnání s rokem 1990 jde o zhruba minus 35 procent. V porovnání s rokem 2018 se v Německu uvolnilo do ovzduší o 50 milionů tun CO2 méně.

Podle deníku Die Welt ale není důvod k jásotu, protože pokles nejde na konto chování obyvatel nebo průmyslu, nýbrž výroby elektřiny. Spolková republika totiž vyprodukovala bezprecedentních 42,6 procenta hrubé spotřeby elektrické energie z větrných, solárních a vodních elektráren. V německé dopravě emise naopak stouply, a to například kvůli oblibě vozů kategorie SUV.

Redakce Frankfurter Allgemeine Zeitung se zase pro změnu začetla do globálních dat a zjistila pozoruhodnou věc, že textilní průmysl produkuje více emisí než letecká a námořní doprava dohromady. Na nové oblečení padne více než 5 procent emisí a číslo prý dál stoupá.

Prezidentský kandidát polské levice

V Polsku přibyl další prezidentský kandidát. Trojice levicových stran, která společně úspěšně kandidovala do parlamentu, se shodla na Robertu Biedrońovi. Ten je v současnosti předsedou strany Jaro a europoslancem. Čechům není neznámý, v minulosti na sebe totiž upozornil svými názory: je to levicový politik, ateista a také vůbec první gay poslanec, který netajil svou sexuální orientaci. Biedrońovým životním partnerem je levicový poslanec.

Foto: Profimedia.cz

Polský politik Robert Biedroń.

Když Biedróń loni oznámil založení nové strany, mluvilo se o ní jako o možné polské „třetí cestě”. Biedrońův projekt ale neprorazil tak, jak se očekávalo a je dokonce pravděpodobné, že se spojí s postkomunistickým Svazem demokratické levice v úplně novou stranu Nová levice. Biedrońě už v pondělí jako kandidáta podpořila progresivní levicová strana Společně a v úterý i předsednictvo SLD.

Prezidenta budou Poláci volit letos v květnu, favoritem je současná konzervativní hlava státu Andrzej Duda.

Nová rakouská vláda

Rakousko má od úterního dopoledne novou vládu. Vede ji (staro)nový kancléř Sebastian Kurz, který už byl kancléřem od prosince 2017 do května 2019, kdy jeho vládu položila aféra koaličních Svobodných. Je to vůbec poprvé, kdy se rakouský kancléř po přestávce vrací do funkce, od loňského května totiž vládla úřednická vláda Brigitte Bierleinové.

V novém Kurzově kabinetu je 9 žen a 8 mužů. Koalici tvoří lidovci a vůbec poprvé Zelení, v parlamentu mají většinu 97 hlasů ze 183. Strany si programově vyšly vstříc: Zelení ustoupili tvrdé lidovecké migrační politice, lidovci zase požadavku na klimatický balíček. Novou ministryní spravedlnosti se stala vůbec poprvé imigrantka. Profil Almy Zadićové přinášíme zde.

Úterní jmenování nové rakouské vlády.

Slovenští vojáci mimo Irák

Sedm slovenských vojáků, kteří jsou na výcvikové misi na Blízkém východě, je už mimo území Iráku. „Předseda vlády Peter Pellegrini oznamuje, že vzhledem k aktuální situaci v Iráku, která vedla k pozastavení aktivit výcvikové mise NATO, došlo k dočasné relokaci sedmi slovenských vojáků mimo území Iráku,” uvedl v úterý tiskový odbor slovenského úřadu vlády.

Slovenská vojenská přítomnost v Iráku se o víkendu stala roznětkou přestřelky v končící vládní koalici. Předseda nacionalistů Andrej Danko vyzval k jejich stažení, bezpečnostní rada ale rozhodla o tom, že vojáci zůstanou.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené