Článek
Do konce týdne se má podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) dokončit bezpečnostní dotazník pro uchazeče v supercitlivém dukovanském tendru. ČEZ jej dokonce očekává „každou chvíli“.
Otázky týkající se majetkové struktury či plánovaných konsorcií dostane trojice firem: severoamerický Westinghouse, francouzská EDF a korejský KHNP.
Stát z této „kvalifikace“ stamiliardové zakázky vyřadil Rosatom poté, co vyšlo najevo, že české úřady podezírají agenty ruské vojenské rozvědky z účasti na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Při incidentu zemřeli dva čeští muži.
Spor o Dukovany se vrací i na půdu Poslanecké sněmovny. Vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček (nestr. za ANO) pro Seznam Zprávy připustil, že tzv. nízkouhlíkový zákon, známý také jako lex Dukovany, se již v tomto volebním období schválit nepodaří.
„Každou chvíli“
Pod Hamáčkovým Ministerstvem vnitra funguje skupina složená z tajných služeb a dalších expertů, kteří dohlížejí na bezpečnostní rozměr tendru. V minulosti například prosazovali právě vyloučení Rusů, ale i Číňanů ze zakázky – z obavy, že účast v tendru posílí nepřátelské aktivity ze strany těchto nespojeneckých zemí. A teď ladí finální podobu bezpečnostního dotazníku.
„Tento týden bych to chtěl zvládnout,“ řekl vicepremiér Jan Hamáček na dotaz, kdy pošle jeho znění na Ministerstvo průmyslu a obchodu. To pak dokument předá ČEZu, který jej rozešle do světa.
Tendr mohl být už dávno vypsán, tímhle krokem to zbavíme možnosti schválit ještě v tomto volebním období
„Očekáváme jej každou chvíli,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž Seznam Zprávám. Včera, tedy v pondělí, ČEZ podle Kříže zaslal anglickou verzi dotazníků bezpečnostním expertům z vnitra upravenou dle jejich požadavků.
Asi dva dny může trvat formální zpracování obesílky, například právní parafování. „Když potvrdí souhlas s podmínkami a zájem o účast v bezpečnostním posouzení – čekáme, že je to taktéž otázka dnů, protože jsou o tom informováni – pak odešleme předběžnou poptávkovou dokumentaci,“ uvedl dále Kříž.
Dotazník měl původně prověřit právě Rosatom. Český stát se ale po vyloučení Rusů po kauze Vrbětice ocitl tak trochu v prekérní situaci, kdy tyto otázky na tělo posílá svým spojencům.
A i sestavování dotazníku provází série odkladů. Tendr měl být vypsaný už koncem loňského roku, na jeho sklonku se ale na české politické scéně rozhořela válka o účast východních mocností. Od té doby se tendr „vleče“. A tempo tendr nenabral ani po vyřazení Rusů. Ministerstva vnitra a průmyslu se s ČEZem údajně přely o některé formulace v dotazníku.
Přemlouvání Babiše
Například vicepremiér Havlíček před měsícem říkal, že odeslání předpokládá „zhruba v polovině května“. Nyní na dotaz Seznam Zpráv, kdy se dotazník rozešle, neodpověděl.
Podle neformálních informací uchazečské země u premiéra Andreje Babiše po vyloučení Rusů lobovali za rychlé vypsání tendru bez fáze s bezpečnostním dotazníkem. Tento postoj měl zaznít podle informací Seznam Zpráv v telefonátu Babiše s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.
Stejný postoj vyjadřovala v minulosti opozice – a dokonce i Hamáček. Ten se ale krátce na to zpovídal hlavně ze svého plánu cestovat do Moskvy v době, kdy už měl informace o ruském podílu na výbuších ve Vrběticích, a k Dukovanům se již nevyjadřoval.
Stamiliardový tendr, který má závažný geopolitický rozměr, je neuralgickým bodem vládnutí menšinového kabinetu ANO a ČSSD – zejména kvůli tomu, že ruskou účast v tendru propagoval prezident Miloš Zeman a komunisté – na jejichž hlasech v Poslanecké sněmovně Babiš závisel.
Lex Dukovany až příště
O Dukovany se přou i poslanci. Ve Sněmovně je tak trochu ve vzduchoprázdnu klíčový zákon o nízkouhelné energetice, který je nutnou součástí tendru – je nástrojem k zastropování ceny elektřiny. Zákon je před třetím, tedy závěrečným čtením. Opozice se do něj dlouhodobě snaží prosadit pojistku proti tomu, aby do tendru pronikli Rusové. Nyní chtějí koalice SPOLU i Pirátů a STAN vrátit zákon do druhého čtení a dostat tam silnější parlamentní kontrolu.
„Zavádí mechanismus, že k bezpečnostním otázkám se musí vyjádřit pracovní bezpečnostní skupina na Ministerstvu vnitra a v případě, že by vyjádřila nesouhlas byť jediná ze zpravodajských služeb, musí vše schválit ještě Poslanecká sněmovna a Senát, prostou většinou,“ popisuje poslankyně Helena Langšádlová.
Ve středu se nad zákonem sejde Havlíček s opozicí. Vicepremiér vzhledem k tomu, že v tendru už Rosatom nefiguruje, považuje další změny za nadbytečné.
„Na vládním výboru bylo minulý rok domluveno, že zákon bude bez problémů schválen do konce roku. To část opozice zablokovala, kvůli Rusku a Číně. Poté, co se to vyřešilo, na výboru jsme dohodli, že přijmeme pozměňovací návrh poslanců Jana Lipavského (Piráti) a Jana Bartoška (KDU-ČSL), pan předseda Stanjura doslova uvedl, že schválení je pak otázka 20 minut. A nyní paní poslankyně Langšádlová přichází s tím, že to opět neplatí a vše jde zpět do druhého čtení,“ napsal Seznam Zprávám Havlíček.
Podle něj tyto další aktivity ve Sněmovně povedou k odkladu dukovanského zákona až na příští Sněmovnu, která se sejde až po podzimních volbách. „Tendr mohl být už dávno vypsán, tímhle krokem to zbavíme možnosti schválit ještě v tomto volebním období,“ uvedl Havlíček.
