Hlavní obsah

Drsný kraj, který chce novou image. „Těžko ale posadíme horníka k počítači“

Foto: Seznam Zprávy

Volební seriál Účet za hejtmanem, tentokrát z Moravskoslezského kraje.

Reklama

14. 9. 6:00

Seznam Zprávy strávily na severu Moravy několik dní a mapovaly, co jsou hlavní trable a výzvy Moravskoslezského kraje před blížícími se volbami. Region čeká hluboká proměna, na kterou není zkoušená oblast připravena.

Článek

Babí léto je v plné síle, teploměr ukazuje příjemných dvacet stupňů a několik rybářů se už dopoledne vydává ke břehu jezera nahodit prut. Vidina úlovku přivábila muže, u nichž si nelze nevšimnout, že v pracovním životě se fyzicky rozhodně neflákali. Že by místní horníci?

Vítejte v Karviné. Asi málokdo v zemi by řekl, že uhlím proslulé město má své „moře“. Je tomu tak, v důsledku důlních poklesů vzniklo na okraji města jezero, kterému místní říkají Karvinské či Darkovské moře. Vodní plocha symbolizuje dvojí tvář Karviné. Na jedné straně naději, že těžbou černého uhlí poškozená krajina může najít nové a perspektivní uplatnění pro odpočinek a turistický ruch, na straně druhé neuvěřitelnou dřinu a těžký život, který nedaleko od „moře“ připomínají vysoko se pnoucí těžní věže.

Právě socioekonomický vývoj Karvinska, umocněný koronavirovou krizí, je před blížícími se krajskými volbami jedním z hlavních témat Moravskoslezského kraje. Blížící se konec těžby černého uhlí, k tomu vachrlatá budoucnost ostravských hutí a obava, zda celosvětová krize způsobená „čínskou chřipkou“ nezpomalí rozjetý automobilový průmysl na Frýdeckomístecku. To je bublající hrnec, který bude příští politickou reprezentaci na severní Moravě pořádně pálit.

O nás bez nás

Ve hře jsou miliardy korun a desítky tisíc pracovních míst, tudíž kraj je v řešení daných situací závislý na pomoci od státu. Jenže to je právě to, co místní trápí. Mají pocit, že zbytek republiky, zejména tedy Praha, strasti regionu přehlíží. Nezměnilo se to dokonce ani v době, kdy hejtman Ivo Vondrák je reprezentantem vládního hnutí ANO.

„Měl jsem nápad, že bych všem poslancům a senátorům poslal knihu Šikmý kostel od naší Karin Ledecké, která poutavě píše o těžkém životě v hornickém kraji. K tomu jsem chtěl dodat vzkaz: ‚Desítky let jsme vám svítili a topili, teď bychom zase my rádi od vás něco viděli. Přečtěte si tuto knihu.‘ Chtěl jsem, aby si politici uvědomili, že tento stát místnímu regionu něco dluží,“ přemítá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, který sedí v čele švédské firmy Heimstaden Czech vlastnící bývalé „Bakalovy“ byty.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

„Když jsem řekl manželce, že půjdu do bytů s nálepkou Bakaly, říkala, že jsem se zbláznil. Řekl jsem si ale, že chci, aby tyto byty nyní poskytovaly kvalitní servis. Ale ano, trvalo mi dva roky, kdy jsem neustále slyšel, třeba i od premiéra Babiše, že pracuji pro Bakalu, byť to není pravda," líčí Jan Rafaj, šéf švédské společnosti Heimstaden vlastnící v regionu přes 42 500 bytů dříve patřících miliardáři Zdeňku Bakalovi.

Příběhem, ve kterém se naplno projevila absence komunikace ze strany vlády, je útlum těžby v dolech OKD. Ještě před dvěma lety premiér Andrej Babiš (ANO) plánoval, že „fárat“ se bude do roku 2030. Jenže do toho se propadly ceny uhlí, došlo k výbuchu v Dole ČSM a s termínem se začalo chaoticky posouvat. Letos v červenci vláda oznámila, že k útlumu těžby by mohlo dojít už v letech 2021 a 2022. S tím v kraji nikdo nepočítal, vládní činitelé s regionálními politiky návrh neřešili, důsledky mohou být vážné.

„Chceme být u dalších jednání. Máme technickou univerzitu, máme experty, kteří problematice rozumí. Takže jsem musel poslat SMS na nejvyšší místa, k čemuž nerad sahám, ale jinak to už nešlo. Svolali jsme na minulý pátek do Prahy jednání a předložili jsme naše požadavky,“ popisuje pro Seznam Zprávy hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Vedle toho zástupce ministerstev financí a průmyslu a obchodu (které zodpovídají za další vývoj v OKD) požádal o vypracování studie socioekonomických dopadů. Nejde totiž jen o OKD jako takové, ale především o navazující byznys a zaměstnance. Z šesti tisíc pracovníků OKD značná část představuje Poláky, kteří sem za prací dojíždějí. Část lidí zamíří do důchodu, propuštění horníci budou dostávat od státu podporu. Vážnější to je s navazujícími pracovníky - jde o různé řidiče či řemeslníky. Podle odhadů na jednoho horníka připadají až tři externí zaměstnanci.

Hejtman tudíž doufá, že se povede odsunout útlum těžby co nejdál, aby se region na změnu připravil. „Je dohoda, že doly Darkov a ČSA půjdou do státní společnosti Diamo, kde se budou utlumovat. Tam už není co těžit, toto končí. Zůstává Důl ČSM, kde jsme vyjádřili požadavek, aby se těžilo do roku 2025. Do té doby nejsou ocelárny a teplárny schopny nahradit dodávky uhlí. Respektive logisticky by to bylo strašně náročné. Mám pocit, že si to stát začal uvědomovat, jak komplikované je utlumit nyní doly OKD. Bylo by to neodpovědné,“ dodal Vondrák.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Hejtman Ivo Vondrák (ANO) zkouší přesvědčit vládu, aby těžbu v dolech OKD utlumila až k roku 2025, tedy o tři roky později, než je teď v plánu.

Že není region na konec těžby ostravsko-karvinských dolů připravený, se obává i emeritní rektor Ostravské univerzity. „Region není na útlum připravený, protože se počítalo až s lety 2030, pak 2028. Jestli těžba padne náhle, máme tu kolem 15 tisíc nezaměstnaných. Zatím se neřeklo, co s nimi, co je plán B. Klíčový problém je v návazném byznysu závislém na OKD,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy Jiří Močkoř.

Lidé bez perspektivy, s omezeným potenciálem přestěhovat se jinam, by dění v kraji podle bývalého rektora mohli dynamizovat. „Kam by ti lidé šli? Nemají příliš prostředků, navíc příležitostí pro manuální práce všude ubývá, takže bude chybět uplatnění. Mám tedy obavu, aby v takovém případě nevzrostly sociální nepokoje. Je třeba útlum těžby a restrukturalizaci regionu rozmělnit v čase,“ popisuje Močkoř.

Krajským politikům pod vedením hejtmana Vondráka vytýká, že nejsou v Praze dostatečně průbojní. „Regionu chybí silnější hlas, který by Praha slyšela. Vidím trend v tom, že Praha se o náš kraj příliš nestará. Tím víc se musí prosadit náš hlas v hlavním městě, a ne se nechat okřiknout. Je třeba bojovat hlava nehlava. Hejtman Vondrák neprosadí bohužel nic, u čeho Babiš řekne, že nejde,“ dodává bývalý šéf Ostravské univerzity.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy nemá Vondrák snadnou pozici v domovském táboře. „Známe vládní hnutí, tam to není o tom, že si někdo dupne. Hlavní strana má klíčové parametry v neděli večer,“ naráží s nadsázkou Rafaj na Babišovo pravidelné hlášení „Čau lidi“ na sociálních sítích.

Rukojmím vyššího sporu

Primátor Karviné Jan Wolf je přesvědčený, že situaci v regionu na začátku zkomplikoval stát, který umožnil zprivatizovat doly uhlobaronem Zdeňkem Bakalou. „My jsme tu mohli být malou Dubají, kdyby se to v Praze s prominutím nepodělalo. I tak OKD za těch 30 let odvedlo do státní kasy obrovské množství peněz. Kdyby nám aspoň stát vrátil část peněz za ty vydolované tuny, tak bychom si mohli pomoci i sami. To je ale zapomenuto, dnes je OKD problémem pro stát, který se ho chce zbavit,“ lituje primátor. Vadí mu, že karvinští politici nejsou zvaní na jednání na příslušných ministerstvech - navzdory tomu, že právě na území jeho města se důlní podnik nachází.

V posledních letech jeho kraj brzdí neustálé rozkreslování různých konceptů a vizí, chybí však realizace a jasnější ekonomické plány. Ty podle Wolfa musí posvětit vláda. „Bohužel nevidím, že by tu existovala skupina odborníků a ekonomů, kteří by vážně chtěli řešit místní situaci a vytvořili alespoň dopadovou studii k utlumování těžby. Nejde jen o Karvinou, ale o celý region - Orlovou, Havířov. V tom si nepomůžeme sami, potřebujeme pomoc z vyšších míst,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf karvinské radnice.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD) kritizuje vládu za to, že se k regionu často staví přehlíživě. Aby se Karvinsko pohnulo z místa a přizpůsobilo se nastupujícím trendům, potřebuje, aby mu Praha naslouchala.

Celý moravskoslezský region potřebuje, aby se dění v Karviné dalo do pohybu. Aby město mohlo vábit významné investory, potřebuje vyřešit kruciální otázku - vlastnictví pozemků. To je opět spjato se vzpomínanou privatizací OKD.

„Katastr Karviné ukazuje, že část pozemků vlastní OKD, část skupina Asental pana Bakaly. Mysleli jsme, že pozemky přejdou pod město Karviná, abychom mohli území rozvíjet. S námi se ale nikdo nebaví. Pokud chceme území rozvíjet a lákat sem investory, potřebujeme vyřešit pozemky, které nám neříkají pane. Ty, které nemají nic společného s útlumem těžby, je možné využít pro výstavbu - ať už rodinných domů, nebo průmyslových zón,“ vypočítává Wolf.

Majitelem OKD je nyní společnost Prisko spadající pod Ministerstvo financí. Útlumová fáze důlního obra přejde pod společnost Diamo, kterou vlastní Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle zjištění Seznam Zpráv se na již zmiňovaném jednání hejtmana s představiteli ministerstev domluvilo, že by nemělo dojít k rozprodání majetku včetně pozemků, což by bylo zásadní komplikací pro rozvojové záměry, které nastínil primátor Wolf.

„Nesmí dojít k rozprodání majetku OKD. Když mi dnes v nějaké zóně prodáte kus pozemku, kdo ho asi koupí? Nejspíš spekulant, který ví moc dobře, že když uprostřed areálu koupí pozemek, my ho budeme potřebovat opět získat. Stalo se nám to v případě projektu Barbora, který jsme museli odpískat. Byli tam dva problémoví hráči, kteří si de facto říkali o výpalné. Máme příslib, že se nebude rozprodávat. Pan ministr Havlíček mi to potvrdil,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy hejtman Vondrák.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Čeho by se naopak mohlo OKD zbavit, je ztrátový golfový areál patřící důlnímu podniku. Sportoviště ročně generuje mnohamilionové ztráty, které sanuje státem vlastněná společnost.

Právě příprava území pro vybudování průmyslových zón, které by poskytly zaměstnání pro propuštěné pracovníky OKD, by měla být prioritou i pro vládu. To by však znamenalo, že premiér Babiš umenší svůj odpor vůči Zdeňku Bakalovi, od jehož skupiny Asental potřebuje region získat pozemky do vlastnictví.

„Jedním z hlavních úkolů bude vyřešit situaci na Karvinsku, které je naneštěstí stigmatizováno Bakalovým příběhem. Některé průmyslové zóny již mohly existovat, ale nejsou. Z důvodu, že vláda se nechce špinit s pozemky Bakaly. To je přitom naprosto klíčové. Tím se ukazuje nezodpovědnost vlády, jejíž ministři nemohou příštích deset let jezdit do kraje a jen vykřikovat, že Bakala je gauner. Vláda to stejně bude muset přímo či nepřímo vyřešit, jinak to nepůjde,“ podotýká Jan Rafaj.

O tom, jak toxická je pro region vládní nevole k Bakalově developerské skupině, ukazuje právě neúspěšný projekt s dolem Barbora. „Tam některé pozemky patří Asentalu, které je třeba vykoupit. Jako město na to nemáme, Asental je ale nepřítelem státu. My za to nemůžeme, my OKD neprivatizovali, jsme teď rukojmím vyššího sporu,“ vysvětluje karvinský primátor Wolf.

Jedna karta nestačí

Moravskoslezský region je typický nejen pro své hornictví, ale i strojírenství a hutnictví. V minulém roce změnila vlastníka ostravská Nová huť, kterou získala britská skupina Liberty Steel. Hutě ale potřebují investovat do své výroby, aby obstály ve světové konkurenci.

„Třinecké ocelárny investují do výrobků s vyšší přidanou hodnotou, současná krize se jich dotýká méně. V ostravské huti chybí kvalitní výrobky, měly by přijít masivní investice do výroby. Novému vlastníkovi snad ale nic jiného nezbývá, jinak by musel investice do ostravských hutí odepsat. Bude třeba vystavět elektrickou obloukovou pec, která by mohla vyrábět ocel tavením šrotu,“ popisuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Rafaj.

Na tahu má být v tomto případě opět vláda. „Tohle by šlo čistě teoreticky postavit za dva roky, problém ale je, že tu chybí linka vysokého napětí z Nošovic. Jinými slovy nemají na to dostatečnou šťávu. Vláda, respektive ČEPS, tomu nedávají příliš prioritu, vidí v tom jen zájem soukromého investora. Já si ale myslím, že linka z Nošovic bude do budoucna důležitá i pro záměry projektu smart city a vůbec ekologickou situaci v regionu. Praha se na to ale takto strategicky nedívá,“ doplňuje Rafaj.

Nutnost posunout kvalitu výrobků vidí i bývalý rektor Ostravské univerzity. „Většina velkých průmyslových firem v regionu má problémy. V ostravských hutích pracují čtyři tisíce lidí. Trochu se vývoje v hutích obávám, konkurence v železárenství je ve světě ohromně velká. Kdyby se do hutí neinvestovalo a zase se prodávaly, bojím se, aby nepadly,“ míní Jiří Močkoř.

Rafaj doporučuje nesázet na jednu kartu. „Ať už na vodík, ocel nebo automotive. Je třeba práci diverzifikovat, lidé tu jsou zvyklí na technické myšlení a náročnou práci. Díky tomu může být region silný. Tento region už dávno nesází primárně na hrubou sílu, už delší dobu se přeorientovává na technologicky modernější a automatizovanější profese. Velmi tu ubývá pozic hrubé práce,“ dodává.

V současnosti jde o jednu ze základních otázek - jak region připravit na strukturální změny, které kraj čekají. Už teď je zřejmé, že minimálně těžařský průmysl ustupuje do pozadí. Klíčové bude mix nového zaměření regionu správně a citlivě nastavit.

„Lidé jsou zde zvyklí tvrdě pracovat, těžko je přenaučíme k práci na počítači nebo s robotem. Mix musí být takový, že se nahradí mizející práce podobnou prací. Karviná měla 80 tisíc obyvatel, dneska 50 tisíc. Podobně dochází k úbytku v celém regionu. V minulosti tomu bylo naopak, kdy sem lidé za prací přicházeli. Potřebujeme zase nastolit takový trend. Když se vám město zmenšuje, vyberete i méně na daních. Stát by měl říci, zda chce města rozvíjet a zachránit je. Potřebujeme v regionu vzdělané lidi, kteří sem budou chtít jít pracovat do technologických firem. Musí to ale zastřešit stát, tak jako v zemích typu Německa a Belgie, kde končili s těžbou uhlí či hutnictvím,“ doporučuje karvinský primátor Jan Wolf.

Miliardový poklad

Tím ale naráží na jednu z velkých bolestí severní Moravy - neustálý odliv vzdělaných lidí. „V poslední době se přitom situace s ostravskými vysokými školami velice zlepšila, vzdělaní lidé ale stále region opouštějí. Považuji to za nebezpečný trend, protože tady jsou silně zastoupeny IT firmy a automobilový průmysl. To jsou oblasti, které potřebují kvalifikované pracovníky, takže hrozí, že zanedlouho zde bude scházet pracovní síla,“ přemítá emeritní rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř.

Podle něho kraj historicky nasával primárně lidi stěhující se za hrubou silou, už méně pak lákal kvalifikované pracovníky. „Je to kraj, který nasával lidi zvenku, ale vždy pouze do určité kategorie - nasával lidi stěhující se za hrubou, tvrdou prací. Nechodilo se sem za vzděláním, ale za tím, aby měli nějakou práci. To region poznamenalo strukturou lidí, což je dnes problém. Dnes region nemá potenciál nasávat kvalifikované a vzdělané lidi zvenku. Důvodem je, že nemáme dobrou image a pověst. Problém je, že nám chybí lidé, kteří by tu novou image vytvářeli,“ dodává Močkoř.

Jedním z lákadel pro mladé vzdělance by mohla být oblast umělé inteligence. „Máme tu superpočítač, jediný v České republice. Máme fakultu informatiky či velice úspěšné centrum umělé inteligence. Máme obrovský potenciál, jenže na oblast hardwaru se mělo navázat systematickým vzděláváním a rozvojem v oblasti umělé inteligence. Kdyby se to podařilo, přitáhneme sem světové firmy. Zatím se to nepodařilo, toto se stáhlo zejména do Prahy. Ostravské univerzity by museli podpořit politici na krajské a zejména na celostátní úrovni. Chybí mi, že toto se zatím nepodařilo prosadit hejtmanovi Vondrákovi, který je navíc součástí vládního hnutí,“ lituje Močkoř.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy podobně jako bývalý rektor považuje za problém, jaký obraz vysílá severomoravský region do jiných koutů republiky. „Máme strašně negativní PR. Rostl jsem, když to lokální politici ještě přiživovali. Naopak - krajští politici by měli lákat. Přesunul bych některé úřady do regionu. Třeba báňský úřad by zde mohl mít sídlo, stejně tak generální ředitelství Úřadu práce, statistický úřad nebo Česká správa sociálního zabezpečení. Přece všichni nemusí sedět v Praze, navíc tady je mnohem levnější život než v hlavním městě,“ vybízí Jan Rafaj.

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Šikmý kostel ve staré Karviné. Z původní obce, která v 30. letech minulého století čítala 22 tisíc obyvatel, zbyl kvůli důlní činnosti jen tento kostel a hřbitov, který od chrámu oddělila čtyřproudá silnice. Jde dnes ale o místa, která do budoucna mohou lákat turisty z širokého okolí.

Výtky na špatnou pověst by se mohlo podařit změnit s masivním finančním nášupem, ze kterého bude Moravskoslezský kraj do roku 2030 moci čerpat. Až 150 miliard korun je pro region připravených z evropských a tuzemských zdrojů v rámci přechodu na zelenou ekonomiku.

Příští krajská politická elita tak bude držet prst na miliardové spoušti, která může pomoci regionu sejmout ze sebe nálepku špinavého koutu republiky, o který se ostatní akorát otírají. Zásadní bude, zda ruku k dílu přiloží i pražská centrála. Místní tomu po uplynulých zkušenostech, bohužel, příliš nevěří.

„Víte, místní obyvatelstvo je skromné. Jsme na tvrdé situace zvyklí, vždycky sklopíme uši a nějak to skousneme. Takže si myslím, že i nyní najdeme cestu. Ekonomická situace ale bude pro mnoho lidí složitá, takže dopady útlumu těžby musíme co nejvíc změkčit,“ uzavírá karvinský primátor Wolf.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené