Hlavní obsah

Dvě třetiny lidí chodí na pohotovost ve chvíli, kdy to nepotřebují

Kde všude může společnost využít data a jak moderně uvažovat nad byznysem? Podívejte se v reportáži z konference SAS Analytics Experience v Miláně.Video: Pavel Cyprich

 

Reklama

aktualizováno •

Jenom 30 procent lidí, kteří přijdou na pohotovost, jsou opravdu pacienti, již rychlou pomoc potřebují. Zbytek by mohl počkat, nebo jít ke specialistovi v běžnou pracovní dobu.

Článek

Víkendy, prázdniny, svátky nebo zimní měsíce – v tu dobu počet pacientů na pohotovosti skokově klesá. Proč? Ukazuje se, že rozhodnutí, jestli do nemocnice za rychlou pomocí vyrazit, neovlivňuje jenom náš aktuální zdravotní stav.

Tak třeba – na pohotovost dorazí spíš člověk, který to do nemocnice má méně než 30 kilometrů. Pokud je vzdálenost vyšší, stoupá i pravděpodobnost, že zůstane doma nebo půjde k obvodnímu lékaři či specialistovi v běžnou pracovní dobu.

Podobně je to s volnými dny, které si nechtějí pacienti kazit pobytem v nemocnici.

„Když je co lepšího dělat, lidé radši zůstanou doma,“ vysvětluje s trochou nadsázky chirurg Martin Nordberg ze švédského Karolinského institutu, který analyzoval data z šesti pohotovostí ve Stockholmu.

„Víme, kolik vás přijde a kdy”

Z jeho studie tak vyplývá, že zhruba 70 procent lidí by na pohotovost v ten konkrétní moment jít nemuselo. Jen 30 procent pacientů tak opravdu potřebuje akutní péči.

„Nejde jenom o sestry, lékaře a další personál. Ale jde také třeba o využití rentgenů nebo znalost toho, kolik je v celé nemocnici volných lůžek,” vysvětluje lékař, proč je podobné informace potřeba v datech hledat, a dodává: „To všechno jsou zdroje, se kterými musíme pracovat líp, než to děláme dnes.“

Nordberg je tak schopný z dat vytvořit předpověď, která řekne, kolik pacientů dorazí na pohotovost v dalších dvou dnech. „Naše odhady se z víc než 80 procent shodují s tím, co se pak na pohotovosti skutečně děje,“ říká lékař.

Švédský lékař pracoval s údaji o víc než 13 tisících pacientech, kteří na pohotovost ve Švédsku dorazili mezi 1. lednem 2015 a červencem 2016.

Nejběžnější problém? Bolest břicha

Z jeho analýzy taky vyplývá, že nejběžněji se na pohotovost chodí s bolestí břicha, a faktor, který tam lidi dožene, je strach. Proto podle Nordberga nejde pacientům podobné chování vyčítat.

Výsledky jsou podle něj přenositelné do jiných zemí a od Švédska se budou lišit jen mírně. Chování i pohnutky lidí bývají v tomto ohledu stejné.

Analýza dat, kterou Nordberg provedl, proběhla na anonymizovaných datech, aby nebyla porušena etická pravidla nakládání s podobnými údaji. Lékař výsledky své studie prezentoval na konferenci SAS Analytics Experience 2018 v Miláně.

Česko dává do zdravotnictví ročně přes 350 miliard korun a v Evropě patří mezi podprůměr (při přepočtu na procenta z hrubého domácího produktu). Švédsko naopak ve výdajích na zdravotní péči patří v Evropě mezi špičku.

Na reportáž z konference v Miláně se podívejte ve videu nad článkem.

Reklama

Související témata:

Doporučované