Hlavní obsah

Ekonomické spory Soulu s Tokiem ovlivní všechny technologické firmy na světě, říká expertka na světovou ekonomiku

2. 8. 2019

Ekonomka Jana Matesová vysvětluje rozhodnutí japonské vlády vyškrtnout Jižní Koreu ze seznamu zásadních obchodních partnerů. (Video: Reuters)

Japonsko dnes vyhrotilo rostoucí spory s Jižní Koreou, když dlouholetého spojence vyřadilo ze seznamu preferovaných obchodních partnerů. Opatření, které zemi umožní lépe kontrolovat vývoz zvláště některých citlivých materiálů, přichází v době pře o kompenzace za nucenou práci Korejců pro Japonsko během druhé světové války. Soul dal najevo zklamání a uvedl, že na oplátku hodlá vyřadit Japonsko ze svého vlastního seznamu preferovaných obchodních partnerů.

Článek

Korea na základě dnešního rozhodnutí vypadne 28. srpna z „bílé listiny“ zemí těšících se výhodám zvláštních obchodních partnerů Japonska. Tokio tak mimo jiné bude moci kontrolovat či omezit vývoz materiálů používaných k výrobě zbraní. Již začátkem července schválilo Japonsko omezení exportu materiálů používaných při výrobě displejů pro chytré telefony a při výrobě čipů.

„Jestliže budou muset Korejci významně omezit výrobu čipů, tak to skutečně ovlivní ekonomiku na celém světě,“ uvedla pro Seznam ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance Jana Matesová. Upozorňuje, že 60 % všech čipů, které firmy vyrábějící elektroniku všude po světě montují do svých výrobků, jsou z Koreje.

Soul slibuje odvetu

Jihokorejské ministerstvo zahraničí dnešní rozhodnutí ostře kritizovalo jako „jednostranný a svévolný“ krok, který je v rozporu s plánem rozšiřovat oblasti volného obchodu v regionu. Ministerstvo financí následně uvedlo, že Soul plánuje kroky k vyřazení Japonska z vlastního seznamu preferovaných obchodních partnerů. Dodalo, že se rovněž pokusí urychlit podání stížnosti na přísnější japonskou kontrolu exportu ke Světové obchodní organizaci (WTO). Podle Matesové bude ale jednání s WTO zdlouhavou záležitostí.

Tokio označilo svůj krok za legitimní rozhodnutí, které neodporuje pravidlům volného obchodu. Japonsko zároveň odmítlo, že by opatření souviselo se sporem týkajícím se náhrad za válečné práce.

Jihokorejský nejvyšší soud loni v říjnu nařídil japonské firmě Nippon Steel & Sumitomo Metal odškodnit čtyři Jihokorejce za nucené práce, které vykonávali během koloniální nadvlády Japonska nad Koreou v letech 1910 až 1945. Firma však vyplacení odškodného odmítla v souladu s dlouhodobým postojem japonské vlády, že veškerá práva na odškodnění byla zrušena smlouvou o normalizaci diplomatických styků mezi oběma zeměmi z roku 1965.

V červnu Japonsko odmítlo návrh Jižní Koreje vytvořit společný fond pro odškodnění, do kterého by přispívaly firmy z obou zemí.

Musí nastoupit zákulisní jednání, myslí si ekonomka

„Ten problém má velké ekonomické důsledky, je velice komplikovaný tím zákulisím, jsou tam opravdu velké emoce a domnívám se, že opravdu musí nastoupit rychlá zákulisní diplomacie,“ nastiňuje Matesová řešení japonsko-korejského sporu.

Na dobrém vztahu obou zemí mají podle ekonomky obzvláště velký zájem Spojené státy, které se v poslední době snaží dotlačit za jednací stůl KLDR. Jakákoli další destabilizace regionu jim proto jednání může zkomplikovat.

Doporučujeme

Další zprávy

  • Nehodu tří aut na Kutnohorsku nepřežili tři lidé

    U Drobovic na Kutnohorsku se dnes v poledne srazilo nákladní a dvě osobní auta, tři lidé při tom zemřeli. Jedno dítě s těžkým zraněním vrtulník přepravil do nemocnice. Místo nehody je uzavřeno a policie dopravu odklání.

  • ČEZ musí příští rok získat povolení k dalšímu provozu Temelína

    Příští rok musí ČEZ získat povolení k dalšímu provozu obou bloků jaderné elektrárny Temelín. Povolení je na dobu neurčitou. Temelín by měl být v provozu minimálně do roku 2060. Na dotaz ČTK to dnes řekl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes po návštěvě Temelína novinářům řekl, že bezpečnostní opatření v Temelíně jsou na stoprocentní úrovni.

  • Soud zamítl požadavek Vitáskové na 35 milionů korun od státu

    Soud dnes zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, která se domáhá 35 milionů korun od státu za své trestní stíhání v kauze solárních podvodů. Důvodem je to, že stíhání ženy ještě neskončilo. Soud se tak věcně nezabýval tím, zda Vitáskové fakticky vznikla nemajetková újma a v jaké výši. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat.