Češi se zbytečně bojí, že něco zkazí. Kvůli důchodu se ale investování nevyhnou

Možností, jak své peníze zhodnotit, je celá řada. Podle průzkumu Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT) investuje 18 procent Čechů do podílových fondů, 14 procent z nás vlastní akcie zahraničních firem a každý desátý má peníze uložené v nemovitostech.

Podle ředitelky Asociace pro kapitálové trhy (AKAT) Jany Brodani je ale potřeba zasadit data do kontextu. Jde totiž nejen o počty a podíly lidí, kteří nějak s penězi pracují, ale také o jaké množství peněz se jedná. „Kromě toho, jaké investiční produkty lidé využívají, se také můžeme podívat, jaký objem majetku v těchto jednotlivých produktech mají. A když se podíváme na oficiální statistiky Ministerstva financí, tak zrovna například v podílových fondech mají lidé až 22 % svého celkového finančního majetku. Bankovní účty si pořád drží nějakých 55–60 %, ale právě ta investiční složka roste opravdu rychle a to je, myslím si, pozitivní.“

Investiční produkty tedy podle Brodani nabývají na významu obzvláště s ohledem na objem majetku, který se v investicích nachází.

Martin Luňáček, produktový ředitel investiční platformy Portu, v té souvislosti poukázal například na nárůst burzovně obchodovaných fondů neboli ETF. Klasické nástroje, třeba podílové fondy nebo investice do jednotlivých akcií či dluhopisů, podle něj spíš stagnují, u ETF je ale za poslední roky patrný téměř dvojnásobný nárůst vložených peněz.

„Pořád to dobře ukazuje, že lidí, kteří investují do tohoto nástroje, ještě není moc, ale už kopírujeme trend Západu. Všude ve světě je to opravdový boom. Když se podíváme na příliv nových peněz do ETF globálně, tak loňský rok byl zase rekordní, o 50 % větší než v roce 2024,“ upozornil Luňáček v debatě, kterou uspořádaly Seznam Zprávy.

Obecně Čechy od investování odrazuje hlavně nedostatek znalostí a tím pádem i sebedůvěry. Podle Luňáčka řada lidí nedokáže vyhodnocovat faktory, jako je kolísání hodnoty investovaných prostředků, a nechtějí pracovat s možnými krátkodobými propady investic, kterým se ale někdy nejde vyhnout.

„Vidí to moc černobíle. Myslí si, že buď na investicích vydělají, anebo o všechno přijdou. Ta realita je ale jiná.“

Investiční poradce Richard Kunovský, člověk z praxe, souhlasí a dodává, že o investování víme obecně málo. Jako problém vidí i to, že si lidé neumí správně stanovit cíle svého investování. „V podstatě s každým klientem pracuju na tom, aby si nejprve stanovil cíle. A podle nich uděláme investiční plán. Potom je pro něj jako investora mnohem snazší ty peníze uvolňovat. Když si uděláte čas sestavit si cíle a plán a dodržujete ho, tak už máte jakousi kotvu. A investujete klidně i větší částky, protože je to už vědomá volba,“ popsal.

Jak průzkumy, tak denní praxe finančních poradců ukazují, že většinu lidí přinutí k investování obava o své finanční zajištění v důchodovém věku. Ta vyplývá z nedůvěry ve státní důchodový systém i z oprávněného strachu z inflace. Což spolu úzce souvisí.

„Většina lidí, investorů, si vlastně chce investováním do budoucna udržet životní standard, na který byli doteď zvyklí,“ shrnul nejčastější motivace Richard Kunovský.

Znát motivaci je přitom klíčové, investiční poradce chce ale od klienta vědět ještě víc. Aby mohl správně sestavit portfolio, bude se ptát, za jak dlouho zhodnocení peněz očekáváme. A nepochybně i na to, s jakým rizikem má pracovat. A zadání mohou být různá.

„Hlavním důvodem, proč lidé neinvestují, je nedostatek sebedůvěry. Bojí se, že něco zkazí. Bojí se, že všichni ostatní vědí víc, že mají zaručené tipy, že mají víc znalostí, víc zkušeností. A je to většinou představa mylná. Poradce, kamarád nebo jenom někdo, s kým mohou investování konzultovat, jim potřebné sebevědomí dodá,“ radí Luňáček.

Pokud se o investování chcete dozvědět víc, pusťte si celou debatu v úvodu tohoto článku.

Partnerem Byznys Clubu je investiční platforma Portu.