Článek
Riziko blokády Hormuzského průlivu, útoky Hútíů v Rudém moři i americké údery na Írán. Geopolitické napětí na Blízkém východě znovu doléhá na globální logistiku, a tím i na evropské a české dovozce. Zasaženy jsou hlavní přepravní tepny, náklady rostou a firmy musí hledat alternativy.
Hormuz jako úzké hrdlo světa
„Hormuz je tepnou světového obchodu s ropou a LNG. Pokud by byl skutečně uzavřen, cena ropy Brent by pravděpodobně překročila hranici 100 dolarů za barel,“ říká David Knobloch, jednatel a spolumajitel společnosti NTG Air & Ocean. Denně projde tímto průlivem až pětina světové ropy a čtvrtina LNG.
Výpadek by nezasáhl jen dodávky energií, ale i širší ekonomiku – od chemie přes zemědělství až po maloobchod. „Přes vyšší náklady na vstupy by dopad mohl být patrný i na konečných cenách zboží pro spotřebitele,“ dodává Knobloch.
Hormuzský průliv.
Zásadní logistickou komplikací je i situace v Rudém moři. „Velcí přepravci se přes Suez zatím nevrátili. Lodě místo toho plují stále kolem Mysu Dobré naděje, což znamená zpoždění o 10 až 15 dní,“ vysvětluje Knobloch. Obeplutí Afriky navíc zvyšuje přepravní náklady až o desítky procent.
Ještě v roce 2023 přicházelo touto cestou až 40 % českého dovozu ze zemí mimo EU. A i dnes se tak prodlužuje čas dodání třeba u strojírenských komponent, plastů, elektroniky nebo textilu z Asie.
Petrochemie v ohrožení
„Ropa a plyn z oblasti jsou pro petrochemický a chemický průmysl klíčové vstupy. Ohrožené je proto i hnojivářství, výroba plastů nebo komponent pro dopravu,“ říká Knobloch. Zásobování firem v Česku, které se na těchto surovinách zakládá – třeba výroba pneumatik, agrochemie či automobilových dílů – tak může být omezené nebo výrazně dražší.
Naopak běžný námořní import z východní Asie, například spotřební elektronika, oblečení či hračky, zatím podle Knoblocha výrazně zasažen není.
Dopady napětí na Blízkém východě by mohli pocítit také řidiči. Podle hlavního analytika investiční a fintech společnosti XTB Jiřího Tylečka se dá očekávat, že si v příštích týdnech na čerpacích stanicích motoristé připlatí až několik korun za litr oproti cenám před začátkem konfliktu.
Letecká přeprava? Dražší, složitější a méně dostupná
Uzavřený vzdušný prostor nad částmi Íránu, Iráku a Izraele nutí dopravce přesměrovávat trasy – často s výrazným prodloužením doby letu i nákladů. „Některé lety jsou úplně zrušené, jiné vedou oklikami, což v kombinaci s přetížením uzlů prodlužuje doručení zásilek až o několik dní,“ říká Knobloch.
Například společnosti jako FedEx dočasně přerušily svoz zásilek z regionu, protože není jasné, kudy a jak bezpečně zboží dopravit. Mnohé zásilky tak vůbec nejsou odeslané.
„Naši zákazníci vidí, že letecké kapacity jsou velmi omezené a prioritně se odbavují zásilky s vyšší hodnotou nebo s garantovaným doručením. Zboží typu general cargo se tak často dostává na čekací listinu,“ popisuje Knobloch.
Problémy hlásí i překladiště na Blízkém východě, zejména v Dubaji a Dauhá. Při přetížení těchto uzlů hrozí další zdržení v řádu dní. V některých relacích navíc rostou a nadále růst budou ceny za expresní přepravu – meziročně až o stovky procent, a to zvlášť u urgentních zásilek.
Krize urychluje změny v logistice
Navzdory krizím zůstává logistika flexibilní. „Přesměrování tras probíhá v řádu dnů. Je vidět, že pandemie dodavatelské řetězce zocelila,“ říká Knobloch. Rejdaři a speditéři dnes umějí reagovat rychleji než dříve – ovšem za cenu vyšších nákladů.
Přepravní sazby v námořní dopravě rostou, a to nejen kvůli geopolitice. „V tuto chvíli je těžké oddělit, co je sezónní růst a co důsledek napětí v regionu,“ dodává Knobloch. Například přeprava dvanáctimetrového kontejneru z Číny do Evropy se aktuálně pohybuje kolem 3 800 až 4 500 dolarů. Oproti jarním měsícům jde o nárůst o zhruba 1 000 až 2 000 dolarů na kus, hlavně kvůli objízdné trase kolem Afriky a příplatkům za rizika a kapacitu.
Jak reagovat? Fixovat, plánovat, diverzifikovat
Doporučení pro firmy je podle Knoblocha jasné: nespoléhat se na jediného dopravce ani dodavatele. „Doporučujeme fixovat přepravní kapacity dopředu, diverzifikovat trasy i partnery a zvážit větší skladové rezervy,“ říká.
Zkušenosti z doby covidu se opět ukazují jako užitečné. „Zákazníci se naučili plánovat s předstihem a počítat s delšími lhůtami. Tato disciplína se dnes znovu vyplácí,“ uzavírá Knobloch
