Evropané začínají připouštět, že by se v Hormuzském průlivu vybíraly poplatky

Podle zdrojů obeznámených se situací se některé přední evropské mocnosti již smířily s tím, že plavidla proplouvající strategickým Hormuzským průlivem budou muset Íránu a Ománu platit poplatky. Spojené státy i ostatní země Zálivu oficiálně trvají na tom, že by žádné poplatky vybírány být neměly.

Zavedení určité formy servisních poplatků v důsledku války Spojených států a Izraele s Íránem označily dva z těchto zdrojů Bloombergu za hotovou věc. Vzhledem k důvěrné povaze jednání si však přály zůstat v anonymitě.

V soukromí sdílejí tento názor i někteří představitelé arabských zemí Perského zálivu, byť se tento postup nemusí shodovat s oficiálním stanoviskem jejich vlád, dodaly zdroje.

Není jasné, jaký druh či jakou výši poplatků by jednotlivé státy byly ochotné akceptovat. Spojené státy a arabské země Perského zálivu zatím oficiálně trvají na tom, že Írán s Ománem nemají právo uvalit na proplouvání průlivem jakékoli poplatky. Panují obavy ohledně dodržování mezinárodního námořního práva a také z toho, že by takový krok mohl vytvořit nebezpečný precedens, který by ostatní státy inspiroval k zavádění mýtného na jiných vodních trasách.

Ačkoli se evropské státy s myšlenkou dodatečných nákladů postupně smiřují, podle zdrojů zároveň tlačí na íránské a ománské představitele, aby nedocházelo k diskriminaci plavidel na základě jejich státní příslušnosti. Velká Británie, Francie a další evropské země rovněž usilují o vytvoření mezinárodní námořní koalice, jež by pomohla s odstraňováním min v Hormuzském průlivu. Její případné nasazení však bude záviset na tom, jak pokročí vyjednávání o trvalé mírové dohodě.

Omán, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar a Kuvajt se k záležitosti odmítly vyjádřit, případně na žádosti agentury Bloomberg o komentář vůbec nereagovaly.

Bahrajnská vláda ve svém prohlášení uvedla, že nepřistoupila na žádné poplatky či mýtné pro plavidla proplouvající průlivem. „Volný a plynulý průjezd pro mezinárodní lodní dopravu tímto průlivem je dán mezinárodním právem, o kterém se nevyjednává,“ zdůraznil Bahrajn.

Jak Bloomberg uvedl už minulý týden, Omán evropským představitelům sdělil, že návrat k předválečnému statu quo v Hormuzském průlivu již není možný. Plavidlům, jež využívají tuto vodní trasu – klíčový strategický uzel pro dodávky energetických surovin z Perského zálivu – tak mohou být účtovány poplatky za služby spojené s odstraňováním znečištění průlivu a náklady na navigaci.

Omán, který je spojencem Západu i Íránu, čelí tlaku z obou stran. Sultanát, jenž lemuje jižní část průlivu, vysílá na veřejnost smíšené signály ohledně svých budoucích kroků, ačkoli vždy tvrdil, že bude dodržovat mezinárodní námořní právo. Podle jednoho ze zdrojů Omán studuje model asijského Malackého průlivu, což naznačuje, že se snaží najít řešení, které by uspokojilo Írán i zbytek světa. Ománští představitelé se domnívají, že systém podobný tomu v Malackém průlivu by fungoval pouze tehdy, pokud by jej akceptovaly všechny státy Perského zálivu.

Správa Malackého průlivu je volně sdílena mezi Indonésií, Malajsií a Singapurem, přičemž tyto země účtují plavidlům poplatky za veškeré nezbytné navigační a bezpečnostní služby. Vytvořily navíc fond, který shromažďuje dobrovolné příspěvky na zajištění bezpečné plavby. Fond podrobnosti o výši finančních darů pravidelně nezveřejňuje. V roce 2017 Singapur uvedl, že se do fondu za deset let vybralo 22 milionů dolarů.

Komerční lodní doprava v Hormuzském průlivu se začala obnovovat poté, co Írán a USA před zhruba dvěma týdny podepsaly prozatímní mírovou dohodu. Tato úmluva, spolu s americkou vojenskou podporou plavidel, zvýšila tok ropy tímto strategickým uzlem, například ze Saúdské Arábie, na více než deset milionů barelů denně, což je o něco více než polovina předválečné úrovně. Írán rovněž zvýšil vývoz ropy díky tomu, že USA zrušily blokádu jeho přístavů.

Ománský sultán Hajtham bin Tárik se o plánech týkajících se Hormuzského průlivu zmínil na setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži během své vzácné návštěvy Evropy minulý týden. Oba lídři ve společném prohlášení uvedli, že budou podporovat dopravu průlivem bez omezení.

Země Zálivu, které v počáteční fázi války čelily po celé týdny útokům ze strany Íránu, naznačily podle zdrojů ochotu zmírnit svůj odmítavý postoj k placení mýtného ve jménu deeskalace konfliktu.

Probíhající jednání mezi Íránem, Ománem a sousedními státy o Hormuzském průlivu se konají v době, kdy v Dauhá zároveň probíhají nepřímé rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem. Snaží se navázat na prozatímní dohodu, která odstartovala šedesátidenní vyjednávací období k vyřešení otázek, jako je íránský jaderný program a miliardy dolarů ve zmrazených fondech. Írán také již od počátku války požaduje určitou formu budoucí kontroly nad dopravou, která průlivem prochází.

Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že vyjednavači dosáhli pokroku, a dodal: „Vycházíme spolu velmi dobře.“

Před konfliktem proudila tímto průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Írán vodní cestu na začátku amerického a izraelského bombardování koncem února de facto uzavřel, na což Spojené státy reagovaly blokádou bránící íránským lodím vplout do domácích přístavů.