Hlavní obsah

Ropné firmy zvyšují těžbu v moři. Svět si to žádá, argumentují

Foto: www.shell.com

Snímek je ilustrační.

Ropní giganti, jako je Shell, BP či Chevron, rozšiřují těžbu v Mexickém zálivu. Zdůvodňují to tím, že svět energie potřebuje a vrtání na moři je čistější než na souši. Ochráncům životního prostředí se naopak tyto aktivity nelíbí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ropné společnosti zesilují svou přítomnost v Mexickém zálivu. Těžba ve velmi hlubokých vodách je podle nich pro planetu mnohem příznivější než vrtání na souši. Na zesilující aktivitu energetických firem upozorňuje na svém webu deník The New York Times.

Loňská zpráva Národní asociace oceánského průmyslu (NOIA), která sdružuje ropné, plynárenské a větrné podniky operující na moři, konstatuje, že emise skleníkových plynů spojené s těžbou barelu ropy z Mexického zálivu jsou až o třetinu nižší než emise z produkce barelu ropy z polí na americké půdě.

Shell, BP, Chevron a další společnosti se tak podle NYT touto zprávou zaštiťují a vysvětlují, že hodlají své aktivity rozšířit právě zčásti proto, že pomohou planetě. Zároveň přitom naplní potřeby světové ekonomiky, která zatím žít jen ze zelené energie nedokáže. „Mimochodem, svět bude i nadále potřebovat ropu, dokonce i v roce 2050,“ uvedl v nedávném rozhovoru Wael Sawan, generální ředitel společnosti Shell.

Sawan zmínil rok 2050 proto, že se američtí političtí a korporátní lídři zavázali, že do roku 2050 sníží emise oteplování planety na nulu. Ropné společnosti jako Shell jsou však přesvědčeny o tom, že svět bude potřebovat ropu a plyn i v příštích desetiletích, a právě proto musejí rozšiřovat vrty do stále hlubších vod, aby dokázaly uspokojit rostoucí poptávku po energiích pohánějících auta a elektrárny.

Bidenova administrativa plánovala omezit prodej nájmů na ropné vrty v zálivu, což podle ekologů pomůže chránit ohrožené velryby Riceovy, které žijí pouze v Mexickém zálivu. Loni v listopadu však americký odvolací soud tyto plány zamítl a o měsíc později ropné společnosti nabídly téměř 400 milionů dolarů za právo těžit více ropy a plynu.

Katastrofa Deepwater Horizon jako memento

Těžba ropy v Mexickém zálivu klesla na několik let poté, co v roce 2010 explodovala ropná plošina Deepwater Horizon firmy BP, která způsobila nejhorší únik ropy na moři v historii Spojených států.

V posledním desetiletí však těžba ropy roste (USA nedávno vytvořily rekordy v těžbě ropy a vytěžily více než kterákoli jiná země), a to zejména v hlubokých vodách, kde je hodně ropy a plynu a těžba v těchto místech je tak velmi efektivní a výnosná.

To dokládá fakt, že počet hlubinných plošin za poslední tři desetiletí podle American Petroleum Institute dramaticky vzrostl, zatímco počet plošin v mělkých vodách naopak klesl.

Analytici federální vlády nyní odhadují, že těžba ropy v Mexickém zálivu poroste do roku 2027, produkce zemního plynu v zálivu bude do začátku třicátých let z velké části spíše stagnovat.

Už jednou jsme byli spáleni kvůli Deepwater Horizon, takže znepokojení a obavy (ohledně rozšiřování těžby na moři) jsou namístě.
Najmedin Meshkati, profesor univerzity v Jižní Karolíně

Rostoucí produkce ropy ve Spojených státech však podle NYT znepokojuje klimatické aktivisty a vědce, kteří chtějí, aby se energetický průmysl rychleji přeorientoval na čistší paliva a technologie, jako je větrná a solární energie a elektrická vozidla. „Dnes nemluvíme o zastavení těžby ropy,“ uvedl pro The New York Times Brettny Hardy, právník neziskové organizace zabývající se životním prostředím Earthjustice. „Ale je naléhavé urychlit posun k čisté energii. Věci, které nyní průmysl dělá, tomuto přechodu nepomohou,“ zdůraznil.

Holly Hopkinsová, viceprezidentka obchodní skupiny American Petroleum Institute, se snaží odbornou veřejnost uklidňovat tím, „že průzkum a těžba ropy a zemního plynu na moři je nejbezpečnější, jaké kdy byly“.

Najmedin Meshkati, profesor inženýrství největší státní univerzity Jižní Karolíny, který zkoumal únik ropy v roce 2010, však oponuje. „Už jednou jsme se spálili v případu Deepwater Horizon, takže znepokojení a obavy jsou namístě,“ uvedl.

Shell je v současnosti největším producentem ropy a plynu ve vodách regionu. Globální energetický gigant se sídlem v Londýně nyní v Mexickém zálivu provozuje devět aktivních platforem. Jeho největším „dílem“, který pojme až 180 pracovníků, je ropná plošina Appomattox, kterou firma postavila spolu se společností CNOOC Petroleum Offshore v roce 2019. Plošina stojí na místě a lodě v její blízkosti otevírají vrty - ty pak spojují potrubím s plošinou, na níž se odděluje ropa, zemní plyn a voda.

Shell není sám, kdo rozšiřuje své operace na moři. BP, Chevron a další energetičtí giganti také expandují nebo plánují rozšíření své aktivity v Mexickém zálivu.

„Chceme, aby to bylo tak bezpečné, dostupné a tak nízkouhlíkové, jak jen může být,“ zdůrazňoval pro The New York Times Andy Krieger, viceprezident pro Mexický záliv a Kanadu ve společnosti BP, která má v Mexickém zálivu pět platforem.

Související témata:
Appomattox (ropná plošina)

Doporučované