Článek
Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek vyzval sítě čerpacích stanic Orlen Unipetrol a MOL ke snížení cen. Po cestě do Karlovarského kraje navštívil předseda vlády tři čerpací stanice a zarazila ho výše cen nafty.
„Chtěl bych teď vyzvat dvě hlavní sítě čerpacích stanic, to znamená Orlen a MOL, které mají dohromady podíl na trhu 50 až 55 procent, takže jsou dominantní […], aby nezneužívaly stávající situaci v zásobování pohonnými hmotami z titulu vzniklé íránské krize. A cena za naftu 51,90 je nehorázná. Máte 10 korun hrubou marži, podle mého odhadu,“ prohlásil Babiš ve videu zveřejněném na sociální síti Facebook.
Analýza k cenám paliv v Evropě
Společnost MOL na Babišovu výzvu přímo nereagovala. Ve vyjádření pro Seznam Zprávy Byznys nicméně upozornila, že Česko patří mezi nejvíce konkurenční trhy v Evropě, neboť má jeden z nejvyšších počtů čerpacích stanic na obyvatele.
„To vytváří silný cenový tlak napříč celým sektorem. Dlouhodobě to potvrzují i srovnání průměrných cen v rámci EU, kde se Česká republika pravidelně drží ve spodní části žebříčku. Ceny pohonných hmot se odvíjejí především od vývoje na mezinárodních trzích s ropou a ropnými produkty, přičemž významný vliv mají také daně – zejména spotřební daň a DPH, které tvoří podstatnou část konečné ceny pro motoristy,“ napsal mluvčí MOL Mikuláš Duda.
Premiérova slova nechce komentovat ani druhá zmíněná společnost. „Orlen Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem stejně jako u ostatních účastníků trhu. Společnost nekomentuje výroky představitelů vlády pro média. Plně spolupracujeme s Ministerstvem financí, kterému zasíláme každý týden transparentní cenový report,“ uvedl mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.
Státem vlastněná distributorská společnost Čepro, která pohonnými hmotami zásobuje zhruba třetinu českého trhu, na svých webových stránkách uvádí ve čtvrtek velkoobchodní cenu 37,93 korun za litr motorové nafty.
Tato cena už zahrnuje spotřební daň, která u nafty v Česku činí 9,95 korun za litr. K této ceně si prodejce připočítá hrubou marži, z níž platí své náklady včetně dopravy, skladování a provozu čerpací stanice. Na tuto částku se poté aplikuje 21% sazba daně z přidané hodnoty.
Při ceně jednoho litru nafty 50 Kč by stát dostal na daních 18,63 Kč.
Čerpací stanice Pumpa na dálnici D1 na východním okraji Prahy, kterou prostřednictvím společností Imoba a SynBiol vlastní premiér Babiš, prodávala podle svého webu ve čtvrtek litr nafty za 47,90 Kč.
ÚOHS ceny sleduje
Andrej Babiš také zpochybnil cenovou politiku Orlen Unipetrol a MOL na dálnicích. „Proč u vašich stejných čerpaček mimo dálnice, hlavní obchvaty, máte o tři koruny nižší cenu? Tak samozřejmě to je neakceptovatelné. A o podezření na kartel na těch dálnicích a hlavních tazích se mluví dlouho. Takže doufám, že antimonopolní úřad bude konat,“ prohlásil Babiš.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podle svého mluvčího Martina Švandy vývoj na trhu prodeje pohonných hmot v posledních týdnech „velice pozorně“ sleduje. „Jestliže zjistíme známky možného protisoutěžního jednání, jsme připraveni okamžitě zasáhnout,“ uvedl Švanda.
Jiří Ondra z Tank Ono říká, že čerpací stanice na dálnicích mají tradičně vyšší ceny kvůli vysokým nájmům. „Dálnice byly vždy dražší a budou i nadále, a to z jednoho prostého důvodu – pozemky tam prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic vlastní stát a provozovatelé na nich platí skutečně vysoké nájemné,“ říká Ondra.
„My tam sice žádnou stanici neprovozujeme, ale vím, že když se kdysi podepisovaly smlouvy, byly ceny za tyto nájmy velmi vysoké. Není tedy možné, aby tam byly stejné ceny jako u silnic tři nebo čtyři kilometry od dálnice nebo v nějaké obci,“ dodává.
