Článek
Titul afrického krále diamantů by brzy mohl převzít nový aktér a změnit by se nakonec mohl i celý trh s drahými kameny. Klíčové je ptát se, ve prospěch koho a za jakou cenu.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Angola, respektive její státní firma Endiama, podle posledních dostupných dat v roce 2024 vytěžila 14 milionů karátů surových diamantů, stala se tak třetím největším těžařem na světě – po Rusku, které vytěžilo přes 37 milionů karátů, a rovněž africké Botswaně, která vytěžila skoro 18 milionů karátů diamantů. A právě tu chce Angola překonat.
Zatímco Botswana svoji těžbu meziročně o 13,5 procenta snížila a pokles dál pokračuje, tak Angola v únoru oznámila, že těžbu chce naopak do tří let zvýšit, a to na 17 milionů karátů. Nejde ale pouze o pomyslný titul diamantového krále Afriky.
„Otázkou je, z jakého důvodu Endiama a Angola má v současné době za cíl navýšení a větší angažmá v těžbě diamantů,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys v úvodní videoreportáži Vladimír Kondratěnko, expert na diamanty a majitel české prodejny Arete Diamond, která je členem antverpské diamantové burzy.
„Nacházíme se v době, kdy cena přírodních diamantů klesla, a na to obvykle těžaři reagují poklesem těžby, aby opět dostali do rovnováhy nabídku a poptávku. Angola udělala pravý opak, nebo říká, že udělá pravý opak,“ říká Václav Vaněk z české prodejny VVDiamonds, která je členem izraelské diamantové burzy. „Je třeba rozlišit cíl a realitu, což ne vždy je to samé,“ doplňuje Vaněk.
„Čistě ekonomicky to v současné době smysl moc nedává,“ reaguje Kondratěnko.
Získání silnější pozice v obchodním vyjednávání
Pravý důvod oznámení plánu zvyšovat těžbu diamantů i v době poklesu jejich ceny je – jak nakonec i přímo samotná Angola uvádí – spíše získání strategické ekonomické páky. A to proti jejich největšímu světovému prodejci, který má sám podíly v řadě dolů v Africe nebo v Kanadě.
„Je to součást obchodní strategie Angoly, která plánuje převzít 20 až 30 procent skupiny De Beers,“ potvrzuje Václav Vaněk z VVDiamonds. „A tím, že oznámili ono navýšení produkce do budoucna, tak se snaží De Beers zahnat do co nejméně výhodné pozice pro ten prodej,“ doplňuje Vaněk.
I podle Kondratěnka se Angola příslibem navýšení produkce snaží posílit svou pozici při jednání s De Beers. „Je možné, že kalkulují s tím, že pokud na trh pustí větší množství surových diamantů, tak třeba zhorší finanční situaci De Beers,“ vysvětluje Kondratěnko.
Angola nakonec nemusí těžbu skutečně navýšit, dodává Vaněk. K dosažení jejího cíle by podle něj mohla stačit i pouhá hrozba takového vývoje na trhu. Odborník navíc připouští, že Angola zkrátka jen blufuje.
Afrika chce zvýšit hodnotu diamantů
De Beers je podle agentury Reuters nejhodnotnější společností v podnikání s diamanty na světě. Dříve to byla ruská společnost Alrosa, její vývoz ale ovlivnily sankce Evropy a USA kvůli válce na Ukrajině.
Právě kvůli celkově klesající ceně diamantů ale padá i hodnota De Beers - loni klesla na 4,1 miliardy dolarů, meziročně na méně než polovinu. A to většinového majitele skupiny, těžební společnost Anglo American, vedlo k oznámení, že obchodník s diamanty je na prodej.
„De Beers je pod tlakem Anglo American, která již poněkolikáté odepsala dost značnou část ve svém portfoliu kvůli De Beers, a v následujících šesti měsících chce dokončit prodej této společnosti,“ potvrzuje Kondratěnko.
O De Beers podle Vaňka projevily zájem i katarské fondy, v jejichž čele je bývalý ředitel De Beers. Oznámení největšího konkurenta o navýšení těžby ale může jejich apetit snížit.
Angola má ale i konkurenta mezi africkými státy. Namibie už loni oznámila plán ve skupině De Beers získat 10 až 15 procent, a Botswana v ní 15 procent již má, přičemž chce získat většinu. Je to však právě Angola, která na De Beers vyvíjí tlak.
Napodobeniny zasáhly trh
Zájem o diamanty v posledních letech výrazně poklesl, a stejně tak i jejich cena. Podle mezinárodně uznávaného indexu Rapaport se karát diamantu v mírně nadstandardní kvalitě – G/VS2 – prodával ještě v lednu 2021 za 8100 dolarů, zatímco loni to bylo 5700 dolarů a letos v lednu dokonce i 5100 dolarů, což je za pět let pokles ceny o 37 procent. Propad ale může být dočasný.
„Víme, co způsobilo pokles cen přírodních diamantů - ty umělé. A zároveň v poslední době třeba cla, která uvalily Spojené státy. To jsou ale faktory, které jsou velmi krátkodobé a pominou. A v momentu, kdy pominou, tak by se ta cena velmi pravděpodobně měla vrátit tam, kde byla, ne-li ještě výš,“ myslí si Vaněk.
Loni Spojené státy uvalily cla ve výši 50 procent na Indii, kde se většina diamantů z celého světa brousí. Nyní ale USA tarify snížily na 18 procent. A zároveň výrazně klesl zájem o umělé diamanty.
„Jedna z nejznámějších klenotnických sítí Signet má promo akci, že k přírodnímu diamantu vám dá zdarma ten umělý. A v Hongkongu na veletrhu jedna společnost nabízela šperky a účtovala si pouze zlato, ty umělé diamanty k tomu dávala zdarma,“ popisuje dění na trhu Vaněk. Ceny diamantů budou do budoucna podle odborníků růst i proto, že náklady na jejich těžbu neklesly.
Pokud by De Beers ovládl některý z afrických států, které diamanty zároveň těží, odvětví by to podle Vaňka prospělo. „Doly by začaly obhospodařovat státy, které na nich jsou životně závislé a plánují je mít jako dlouhodobý udržitelný zdroj financí,“ říká dál Vaněk.
Hodnota diamantů by se tak s De Beers v rukou afrických států mohla opět zvýšit, což na jedné straně bude znamenat patrně i zvýšení cen pro koncového zákazníka, ale na druhé straně to zase pomůže tamním ekonomikám. A například Angola by díky tomu mohla snížit závislost svého hospodářství na ropě.
O vzestupu i pádu umělých diamantů nebo o tom, v čem se liší od těch přírodních, si můžete přečíst a poslechnout v předešlém článku a videoreportáži SZ Byznys, která rozebírá i opačný trend barevných drahokamů jako investic.
