Článek
Jmenuje se Mellon Blue a už v roce 2014 se prodal v aukci za 32,6 milionu dolarů čili zhruba 680 milionů korun. Vážil 9,75 karátu, takže dosáhl tehdy rekordní ceny – 3,3 milionu dolarů, tedy 70 milionů korun za karát. A to byl odhad poloviční.
V roce 2022 si prestižní titul ukořistil The Rosenberg Williamson Pink Star, který laťku posunul na pět milionů za karát. Vydražili jej za 57,7 milionu dolarů a vážil 11,5 karátu.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Mellon Blue se však do aukce vrací. Síň Christie’s jej nabídne 11. listopadu, a to navíc v nové podobě – přebroušený na 9,51 karátu –, a cenu odhaduje na 30 milionů dolarů. Je tak šance, že pokoří nový rekord – v což věří i čeští prodejci diamantů.
„Takto raritní diamanty významně rostou na hodnotě a od roku 2014 už uběhla dlouhá doba. Po svém vydražení byl přebroušen, ztratil však velmi málo váhy a jeho čistota se zlepšila o dva stupně, takže dosáhl nejvyšší úrovně Internally Flawless. Nejenže tak je dokonale a zářivě modrý, ale nemá žádnou vnitřní inkluzi. Letos do aukce vstupuje kvalitnější, a proto by mohl stanovit nový rekord,“ vysvětluje pro SZ Byznys Václav Vaněk z české prodejny VV Diamonds, která je členem izraelské diamantové burzy.
Barevné diamanty jsou mnohem vzácnější než čiré. Modrou barvu v nich způsobují třeba bor nebo vodík v krystalické mřížce, což je extrémně vzácný jev vyskytující se u méně než 0,1 procenta ze všech diamantů. A ta nejlepší barevná specifikace Fancy Vivid Blue se i v tomto malém podílu vyskytuje v jednom procentu, takže ji má jeden diamant ze 100 tisíc. A s tím prudce roste cena.
„Přírodní čirý diamant o váze půl karátu s nadprůměrnými parametry stojí desítky tisíc korun. U průměrných růžových jsme klidně až v milionech, pokud má intenzivní barvu a žádné podtóny, a u modrých ještě výrazně výš – v řádech desítek milionů a víc,“ vyčísluje pro SZ dál Vladimír Kondratěnko, expert na diamanty a majitel české prodejny Arete Diamonds, která je členem antverpské diamantové burzy.
Drahokamy jako investice
Jak ale v roce 2022 ukázal i The Rosenberg Williamson Pink Star, tak se v ceně nad modré začaly postupně dostávat růžové diamanty. Ty se vyskytovaly sice častěji, ale pouze mírně – 0,15 procenta ze všech, a z toho dvě procenta Fancy Vivid Pink. K obratu došlo hlavně proto, že už se jich víc netěží, takže budou ještě vzácnější a pro někoho jsou až investiční.
„Nejpoptávanější u nás, ale i ve světě z investičního hlediska jsou teď růžové diamanty, protože jejich jediný zdroj – důl Argyle v Austrálii, který jich produkoval přes 90 procent, v roce 2020 ukončil těžbu, a od té doby výrazně rostou na ceně, protože už se prostě netěží. I v době těžby ale byla poptávka větší než nabídka,“ uvádí Vaněk, který se na prodej růžových diamantů specializuje.
„Tady je pro srovnání růžový diamant o váze 0,8 karátu třetího největšího stupně sytosti barvy a zde jednokarátový typicky čirý diamant ve druhém nejvyšším stupni. Ten růžový je více než osmdesátkrát dražší,“ ukazuje v úvodní videoreportáži oba drahokamy.
„My jsme zkoumali cenový vývoj diamantů, které jsme prodali, a podle dat do roku 2020, než Argyle ukončil těžbu. Zaškálovali jsme je do stejných tříd a zhodnocení u těch barevných investičních je okolo 30 procent ročně,“ dodává Vaněk.
Investování do barevných diamantů ale není podle všech prodejců věcí pro každého, protože není zrovna jednoduché.
„Běžnému člověku bych to nedoporučoval. Je to mnohem komplikovanější než zlato, kde sledujete cenu za unci a je likvidní. U diamantů je to proces jako investice do umění. Vyžaduje to, aby si to člověk načetl a rozuměl tomu. Lidé, kteří kupují diamanty a předpokládají, že se zhodnotí, jsou často velmi movití zákazníci, kteří počítají i s výkyvy na trhu. Není pravda, že by diamanty šly jen nahoru. To se jasně ukázalo v posledních třech letech, ale kvalitní barevné se v podstatě drží a jdou nahoru,“ doplňuje Kondratěnko.
Turbulentní doba v odvětví
Trh s čirými diamanty si navíc v posledních letech podle Kondratěnka prošel doslova perfektní bouří, kterou způsobila kombinace více faktorů, a to by na výkyv stačil i jeden z nich.
„Zásadní byla absolutní ztráta poptávky po luxusních produktech z Číny. Číňané mají velmi rádi luxus a rádi ho prezentovali na sociálních sítích, to se nelíbilo vládě, začala cenzura a poprvé se stalo, že Čína vyváží víc diamantů, než dováží. Lidé je tam prodávají, protože už nepočítají, že je budou nosit, a to ne proto, že by v ně nevěřili, už si nekupují ani luxusní kabelky. A to byl druhý největší konzumní trh na světě,“ vysvětluje Kondratěnko.
„První jsou USA a tam je teď další problém, 50% clo na indické zboží, takže i my, když budeme posílat diamant do USA, tak platí, protože je dané na poslední místo zpracování, a tím je Indie. Není žádným tajemstvím, že skoro nikde jinde už se nebrousí,“ odhaluje dál český expert na diamanty.
Dopad laboratorních diamantů a jejich pád
Ještě dřív však začaly hlavně trh s čirými diamanty a jejich cenu ovlivňovat umělé, které se vyrábějí průmyslově za teploty od 700 až do 1600 stupňů Celsia a vysokého tlaku.
První laboratorní diamant přišel na svět už roku 1954, ale technologie výroby a kvalita se výrazně zdokonalily až po roce 2020. A nyní už se jejich cena dokonce určuje podle stejných měřítek jako čiré přírodní diamanty, jejichž cena zatím spadla o více než čtvrtinu, protože ty laboratorní – většinou z Číny nebo Indie – jsou výrazně levnější.
„Cenu přírodních diamantů určuje Rapaport Price List. A je pravda, že se umělé prodávají o 65 až 80 procent levněji – ale maloobchodně. Problém je u velkoobchodních cen, kdy se nezřídka prodávají za méně než procento. To znamená, že obchodník nakoupí třeba za 0,75 procenta, ale prodává za 15 nebo 40 procent - a z toho lze usoudit, že se trh musí zhroutit, protože v rámci konkurenčního boje půjdou ceny pořád níž. Už také přestávají být luxusní alternativou k přírodním, a proto lze očekávat jejich brzký konec. I klienti, o které jsme za tu krátkou dobu přišli, tak by se mohli vrátit zpět k přírodním,“ dodává Vaněk z VV Diamonds.
„Je nesmysl určovat cenu lab-grown diamantů slevou od ceníku Rapaport, který reflektuje přirozenou vzácnost. Jestli laboratorní má karát, nebo dva, je otázkou toho, jestli ho nechají v přístroji o pět dní víc. Přírodní roste jeden až tři miliony let, pak nejmíň 300 milionů let leží pod zemí a průměrné stáří diamantu je miliarda let. A můžeme toto nahradit něčím, co je vyrobené v továrně v Číně nebo Indii za týden a půl a je to masový produkt, který nemá ani žádnou výkupní hodnotu?“ ptá se Kondratěnko z Arete Diamonds.
Jak se vyrábí diamant
K výrobě diamantů v laboratoři se využívají dvě metody, CVD a HPHT. Pro obě je zapotřebí použít diamantové semínko, což je malý kousek diamantu (i ten může být z laboratoře).
CVD (Chemical vapour deposition)
- Při tomto postupu se semínko vloží do uzavřené komory naplněné plynem bohatým na uhlík a zahřeje se na teplotu přibližně 800 °C. Za těchto podmínek se plyny začnou „lepit“ na semínko a atom po atomu z něj vyrůstá diamantový uhlík.
HPHT (High pressure high temperature)
- Při této metodě se semínko umístí mezi čistý grafitový uhlík a v komoře se vystaví vysoké teplotě a vysokému tlaku. Díky tomu se grafit roztaví, následně ochladí, uhlík z grafitu se spojí se semínkem diamantu a diamant začne růst.
Délka výroby diamantu je u obou metod podobná, průmyslové diamanty se vyrábějí několik dní, ty pro šperkaře pak několik týdnů.
I přesto si dodnes laboratorní diamanty uzmuly více než 50 procent z trhu s diamanty v USA, ale i Británii nebo Austrálii. To však podle českých prodejců samo nevyvrací jejich očekávaný pád a přidávají také etické důvody.
„Proč se to v Americe povedlo? Byl to úplně nový produkt, a přestože ještě nebyl takový rozdíl mezi maloobchodní a velkoobchodní cenou, tak byli obchodníci hrozně motivovaní je nabízet, protože na nich měli nesrovnatelně vyšší marže,“ prozrazuje Vaněk.
„Byla to prostě jejich strategie. Jenomže jak USA i dost rychle snižují ceny, tak je nechtějí ani zlatníci. Prsten s laboratorním diamantem, který dřív prodávali za 4000 dolarů, by teď prodávali za 450, padá jim obrat, a tak se vracejí zpět k přírodním,“ dodává Kondratěnko.
„Umělé diamanty i s umělými smaragdy, safíry nebo rubíny skončí v bižuterii, designových špercích či kabelkách. A přírodní budou pořád oslovovat klienty, které po desetiletí a staletí oslovují. Proto čekám opět brzký nárůst cen přírodních čirých diamantů,“ říká Vaněk.
„Já myslím, že lab-grown diamanty jsou super produkt. My byli první, kdo je začal v roce 2017 nabízet velkoobchodně v Česku. Ale je nutné vědět, proč si ho kupuju. Někdo se nad tím nezamyslí a skočí na marketing, že jsou ekologičtější nebo etičtější. Ani jedno z toho v podstatě není pravda,“ uvádí Kondratěnko.
„Z hlediska etiky je to postavené na házení špíny na přírodní a vytahování dokonce i nepodložených nebo velmi starých informací typu, že vykořisťujeme Afriku – od konce kolonialismu opravdu ne. Pro africké státy to je hlavní zdroj příjmů. Botswaně teď spadlo HDP kvůli tomu, že spadla poptávka po přírodních diamantech, protože se víc kupují laboratorní,“ dodává.
„Někdo si jde koupit lab-grown diamant a chce být šetrný k přírodě a etický. Ale už si to nedostuduje a koupí produkt, který je industriálně vyrobený v továrně v Číně nebo Indii, která rozhodně nejede na solární panely, ale uhlí, a etická otázka vykořisťování Afriky? Takto zajistí, že na 100 procent ty peníze nepůjdou do Afriky, ale do Indie nebo Číny,“ uzavírá Kondratěnko.
Mezi další známé prodejce diamantů a diamantových šperků v Česku patří Alo Diamonds, Tiffany, Nobless Czech či Top Diamonds.
Lze rozeznat umělé od přírodních diamantů?
„Častá mylná myšlenka je, že umělý diamant a přírodní diamant jsou to samé. To je to, co opakují prodejci umělých diamantů, ale není to pravda. Kdyby to pravda byla, tak laboratoře v dnešní době nejsou schopny v rámci sekund odlišit umělý diamant od toho přírodního. To nejsou moje slova, to jsou slova prezidenta laboratoře GIA, což je nejvyšší autorita v hodnocení diamantů,“ uvádí pro SZ Byznys Václav Vaněk z VV Diamonds, českého prodejce, který je členem izraelské diamantové burzy.
„Vždy lze určit, jestli ten diamant je přírodní, nebo syntetický. Nepoznáte to okem, pod lupou, a nechtěl bych to poznávat pod mikroskopem. Hodně lidí si myslí, že když někomu řekne, tak to uvidí na první pohled. Je to nesmysl. Má to stejné optické a chemické vlastnosti, ale ten růst, který trvá týden až dva, nebo tři maximálně, tak zanechává nezaměnitelné stopy ve struktuře toho diamantu na mnoha úrovních,“ doplňuje Vladimír Kondratěnko z Arete Diamonds, dalšího tuzemského obchodu, který je členem antverpské diamantové burzy.
„Je mnoho metod, které aplikujeme, máme velmi propracovaný postup a v podstatě z principu nikomu nedůvěřujeme - ani dodavatelům, se kterými spolupracujeme 15 let,“ dodává.
