Článek
Vládní koalice v pátek ve Sněmovně prosadila roční odklad vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním zřizovaných krajských stavebních úřadů, s nimiž počítá nový stavební zákon z loňského roku.
Nejvyšší stavební úřad
Podle doposud platného znění stavebního zákona
V čele státní stavební správy měl stát Nejvyšší stavební úřad, který měl vzniknout a převzít roli a některé činnosti Ministerstva pro místní rozvoj.
Nemělo jít však o prostý převod agendy z ministerstva na Nejvyšší stavební úřad. Úřad měl mít více pravomocí a zároveň silnější postavení ve struktuře státní stavební správy, než má aktuálně Ministerstvo pro místní rozvoj.
Nejvyšší stavební úřad má být ústředním správním úřadem, a to nejen ve věcech stavebního řádu, ale i ve věcech územního plánování a vyvlastnění.
Podle tohoto zákona měly začít fungovat v polovině příštího roku a měly nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Vládní koalice ale připravuje věcnou novelu stavebního zákona, která část stavebních úřadů pod obcemi zachovává. O vládním návrhu na odklad účinnosti ale musí ještě rozhodnout i Senát a musí ho podepsat prezident.
Myšlenku Nejvyššího stavebního úřadu plánuje ministerstvo pro místní rozvoj nahradit takzvanou integrací procesů. Jádrem má být digitalizace. Úředníci, občané nebo firmy, kteří staví nebo stavbu plánují, budou do systému přistupovat vzdáleně, přičemž by měl zůstat zachován princip „jeden proces, jedno razítko“.
Nový stavební zákon počítá s digitalizací stavebního řízení:
- O stavební povolení bude možné požádat klidně z domova z gauče v obýváku.
- Komunikace s úřady bude transparentnější a bude jednodušší hlídat dodržování lhůt.
- Komplexní digitalizace měla být podle plánů minulé vlády dokončena v polovině roku 2023. Dnes noví vládní představitelé čekají v souvislosti s plánovanými změnami zpoždění. Portál stavebníka by měl začít fungovat o rok později, v roce 2024.
Schválená novela počítá s tím, že podle plánu od poloviny příštího roku začne fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů.
Opoziční hnutí ANO, které ve vládě v minulém období tento zákon předkládalo, s ročním odkladem nesouhlasí.
