Článek
Současná směrnice EU říká, že vozidlo na konci své životnosti se stává odpadem a musí do autorizovaného zařízení k ekologickému zpracování. Jenomže v praxi není tak jednoduše prokazatelné, kdy už je auto skutečně „odpad“. Metodické pokyny se v jednotlivých zemích Evropské unie liší, nejsou dostatečně právně závazné a toho se zneužívá.
Vrakoviště totiž musí platit za drahou likvidaci například kapalin, klimatizací nebo elektroniky. Na to si vydělají prodejem náhradních dílů a kovů, ale když je auto „mimo systém“, prostě za tyto náklady nezaplatí a vydělají si víc. Druhou alternativou je, že se těžce havarované, zatopené nebo technicky neopravitelné auto prohlásí za ojetinu místo odpadu (jehož vývoz podléhá přísné regulaci) a vyveze se mimo EU. Vzniká tak celá šedá zóna.
„Někteří lidé prodávají autovraky pod záminkou, že se jedná o ojeté vozy, které lze opravit, a takové vraky končí na skládkách mimo Evropu, místo aby s nimi bylo zodpovědně nakládáno,“ uvedla na svém webu Evropská komise.
V Evropské unii takto zmizí statisíce aut ročně. Například podle studie německého úřadu pro životní prostředí UBA není jasné, kde skončí zhruba 363 tisíc vozidel, která byla trvale odhlášena z registrů.
Auta se částečně rozebírají nelegálně, levněji, ale bez dodržení přísných ekologických pravidel. Nebezpečné kapaliny a látky z olejů, baterií či klimatizací unikají do půdy a vody, a méně materiálu jde k recyklaci.
Podobnou praxi výrazně ztíží chystané nařízení o vozidlech na konci životnosti, na němž se v prosinci dohodla Rada EU a Evropský parlament.
Nová pravidla určí konkrétní kritéria toho, kdy je auto už „neopravitelné“ a tedy má takzvanou ukončenou životnost. Regulace nezavádí žádný limit podle stáří vozu, značky nebo typu auta – stačí, že vůz technicky nelze opravit tak, aby splňoval podmínky pro provoz na silnici.
To znamená, že desítky let staré auto může být stále legálně prodáváno a převedeno, pokud je provozuschopné. Výrazně se také zpřísní kontrola exportu vozů ve špatném technickém stavu.
Návrh také zlepší označování dílů a podpoří možnosti jejich opětovného použití nebo repasování. Autorizované firmy budou muset vyjmout určité komponenty před sešrotováním vozu, jako jsou alternátory, startéry, převodovky, některé elektronické moduly apod. Cílem je, aby funkční díly neskočily rovnou ve šrotu.
Nová pravidla směřují k tomu, aby auta byla navrhována tak, aby šla snadněji rozebrat, opravit, a aby například součástky nebyly zbytečně zalepené a neoddělitelné a celkově vznikalo méně odpadu.
Nařízení také naváže převod vlastnictví na doložení technického stavu vozu. Pro řidiče to znamená, že bez prokazatelné technické způsobilosti nebude možné část ojetin legálně převést, registrovat ani vyvézt. U rizikových převodů přechází důkazní břemeno na prodávajícího. Ten bude muset doložit buď platnou technickou kontrolu, nebo odborné posouzení, že vozidlo je provozuschopné a opravitelné.
Klíčovým kritériem takového dokladu je opravitelnost a bezpečnost, nikoliv stáří auta. „Třicetiletý vůz s platnou technickou způsobilostí může nadále měnit majitele bez omezení. Naopak relativně nové auto s vážným strukturálním poškozením, po těžkém zatopení nebo s ekonomickou totální škodou může být vyhodnoceno jako vozidlo na konci životnosti. V takovém případě jeho další prodej jako ojetiny nebude legální,“ uvádí Jáchym Knedlhans, který má na starost provoz Direct auto Parku.
Přijďte na živé natáčení podcastu Ve vatě. Investorka Ivana Birtová vlastní desítky nemovitostí. Je sázka na byt stále ještě téměř jistou výhrou? Nebo se kolem investorů stahuje smyčka? Dalšími hosty jsou Libor Ostatek (Golem Finance, Broker Trust) a ekonom Jiří Pour (UniCredit Bank).
Úřady se zaměří především na rizikovější transakce, například vozy, které pojišťovna označila za „totální škodu“, nebo například online prodeje bez fyzického předání.
„V těchto případech bude úřad vyžadovat jasné doložení technické způsobilosti. Prostor pro rychlé anonymní převody bez dokumentace se výrazně zúží,“ říká Knedlhans.
Nařízení může v důsledku vyčistit trh od nekalých praktik. Těžko prodejnou se může stát ojetina bez platné technické kontroly, s nejasnou historií nebo po vážné havárii.
Podle Knedlhanse tato regulace sice ojetiny výrazně nezlevní, ale u některých vozů může ceny narovnat. „Jen se zreální jejich cena, směrem k těm, která nebyla v pořádku. Jestli dojde ke zdražení, tak jen v řádech nižších tisíců. Hlavní skupinou budou vozy do 120 tisíc korun,“ sdělil.
Odhaduje, že na problém s převodem by tak mohly narazit desítky procent aut v ceně do 150 000 korun, a to zejména ze soukromé inzerce a od překupníků. „Nová regulace pomůže každému, kdo chce prodávat správná auta, kultivovat trh a být fér k zákazníkovi. A omezí ty, kteří spíše spekulují, tají reálný stav aut a zákazníka chytají do účelových předávacích protokolů o stavu vozidla, které ztěžují nebo dokonce znemožňují případnou reklamaci. Obě skupiny jsou mezi velkými i malými hráči,“ dodal.
Autobazary AAA Auto však dopad do cen neočekávají. „Nelze předpokládat, že by nová pravidla jakkoliv významně ovlivnila ceny ojetých automobilů. Dlouhodobě dochází ke zdražovaní automobilů na sekundárním trhu – letos průměrná cena vozu dosahuje již téměř 330 tisíc korun. Největší vliv na to má dlouhodobé zdražování nových aut,“ uvedla mluvčí Lucie Brychtová.
Změny se dotknou těch nejlevnějších aut. Například auta do 100 tisíc korun aktuálně tvoří 26 procent všech prodejů na českém trhu, ale jejich podíl postupně klesá, uvedla Brychtová s tím, že ještě loni ve stejném období jejich podíl tvořil 32 procent.
Firma krok vítá, slibuje si od něj omlazení českého vozového parku. „Obzvláště by to mohlo pročistit trh s dováženými vozy, kde je stále nadpoloviční většina aut starší deseti let a čtvrtina dokonce patnácti let,“ popsala Brychtová a dodala, že na AAA Auto to mít negativní dopad nebude, protože vozy bez technické kontroly nevykupuje ani neprodává.
