Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Stará poučka praví, že volby pokaždé hodně ovlivňuje stav ekonomiky. Nebo spíš to, jaký dojem z ní má veřejnost. Potvrdilo se to i před měsícem v Česku – byť mnohá čísla ukazují, že to poražená Fialova vláda možná slízla až moc.
Jako důkaz, že hospodářské základy zůstávají i přes naštvanost veřejnosti solidní, lze použít náš nový žebříček Česká elita. Ukazuje, kdo patří do první stovky největších ryze domácích firem a v jakém jsou tyto podniky stavu. Z výsledků jasně plyne, že si není na co stěžovat.
Žebříček počítáme už třetím rokem. Jsou v něm jen firmy pod kontrolou domácích vlastníků (hlavně těch privátních, ale i státu) a řadíme je podle odhadu tržní hodnoty, pod dohledem praktiků z poradenské společnosti Deloitte. K vyhlášení výsledků se konal galavečer na Pražském hradě, na prvních třech místech skončily ČEZ, PPF a EPH.
Pro zhodnocení toho, co žebříček říká obecně o stavu ekonomiky, jsou ale důležitější jiné věci než pořadí na předních místech.
Velká většina firem (čtyři z pěti) bohatne. Jejich hodnota proti loňsku stoupla, což může mít v odhadní metodice tržních násobků zisku EBITDA dvojí důvod. Buď lepší kondici příslušného odvětví ekonomiky, nebo (což je skoro pravidlo) větší individuální zisk.
Celková hodnota celé první stovky také roste, letos poprvé překročila hranici čtyř bilionů korun. To je pro srovnání podobné číslo jako charitativní ambice Billa Gatese nebo jako obranné výdaje států EU před válkou na Ukrajině. Součet je meziročně vyšší víc než o bilion.
Růst hodnoty v žebříčku je částečně daný úpravou metodiky. Různorodé skupiny PPF a Penta sčítáme poprvé dohromady, nikoliv jako dřív po jejich jednotlivých dceřiných firmách. Tím vznikl v první stovce prostor pro více nováčků. Velké zlepšení je ale vidět i jednotlivě. Například první ČEZ stoupl na hodnotě skoro o polovinu.
Medián růstu, tedy meziroční vzestup uprostřed pelotonu nezkreslený extrémními skoky výjimečně úspěšných a neúspěšných firem, činil letos 14 procent. To je srovnatelné tempo jako u hlavního amerického akciového indexu S&P. Na poměry evropských trhů je roční zhodnocení o 14 procent nadstandardní.
Žebříček stojí vesměs na uzavřených firemních výkazech z roku 2024. To, co se mezitím ve firemním sektoru děje letos, signalizuje další růst. „Nevidím tam zásadní rizika. Pokud nenastane něco negativního v globálním prostředí – sankce, obchodní války, fyzická rizika, jsou ty vyhlídky opravdu velice dobré,“ uvádí k perspektivám české podnikatelské elity Miroslav Linhart z Deloitte.
Větší moc domácích firem může mít i stinné stránky. Roste jejich chuť ovlivňovat veřejné dění, v některých případech se k tomu majitelé otevřeně hlásí, nebo jdou přímo do politiky. Oficiální vysvětlení, že jde o snahu prospívat všem, může v praxi snadno narazit, když přednost dostanou vlastní zájmy.
Obecně by ale mělo platit, že víc silných domácích firem lze brát ekonomicky jako posun na vyšší vývojový stupeň. Přibývá domácích značek, v zemi sídlí rozhodovací centrály, přidaná hodnota má šanci zůstat víc doma, stejně jako dobře placená pracovní místa.
Větší síla přináší i větší expanzi do světa. České investice v zahraničí stouply za poslední dekádu z 9,5 na 20,7 procenta HDP a tomu odpovídá i příliv dividend ze světa zpátky domů. Primárně jde samozřejmě o ekonomický benefit pro ty, kterých se tato expanze přímo týká. Kdo ale vnímá svět tak, že bohatství nevzniká samo a že podmínkou kolektivní prosperity je na začátku úspěch jednotlivců a privátního firemního sektoru, musí brát i tato čísla jako povzbudivou zprávu.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
