Článek
Očekávané zářijové zasedání americké centrální banky je u konce. Fed tentokrát k dalšímu zpřísnění měnové politiky nepřistoupil a hlavní úrokovou sazbu ponechal v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, tedy na nejvyšší úrovni od roku 2001.
Tímto krokem si centrální banka podle odborníků ponechává prostor, aby mohla případně jít s úroky ještě výše na některém z následujících zasedání. Zda k tomu přikročí, ale bude záviset především na klíčových makroekonomických datech, která bude dostávat.
Přestávka v současném cyklu zvyšování sazeb přichází v době, kdy inflace v USA sice již výrazně zpomalila, ale stále se nachází poměrně vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky. V srpnu meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA zrychlilo na 3,7 z červencových 3,2 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, stoupla meziročně o 4,3 procenta. Představitelé Fedu přitom věnují větší pozornost právě jádrové inflaci, ta totiž centrálním bankéřům nabízí lepší představu o tom, kam inflace v dlouhodobém horizontu opravdu směřuje.
Fed dále zdvojnásobil svůj výhled letošního růstu amerického hrubého domácího produktu (HDP) na 2,1 procenta. V červnu růst ekonomiky v tomto roce odhadovala na jedno procento. Americká ekonomika „roste solidním tempem“, uvedla centrální banka v prohlášení.
Rozhodnutí o nastavení měnové politiky tento týden oznámí rovněž centrální banky v Británii a Japonsku. Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Naznačila však, že toto zvýšení by mohlo být poslední.
O úrokových sazbách pak bude v příštím týdnu rozhodovat také Česká národní banka (ČNB), změny v nastavení jejích úrokových sazeb se ale neočekávají. Hlavní sazba tak s největší pravděpodobností zůstane i nadále na sedmi procentech.
