Hlavní obsah

Vzpruha kapitálového trhu: Desítky firem zvažují vstup na pražskou burzu

Foto: Burza cenných papírů Praha

Ředitel pražské burzy Petr Koblic.

Reklama

Až 300 tuzemských firem s celkovou tržní kapitalizací přes 400 miliard korun má podle společnosti Starteepo potenciál obohatit kurzovní lístek pražské burzy. Třicítka z nich by přitom mohla vstoupit na její hlavní trhy.

Článek

Pražská burza není mrtvá. Naopak má velký potenciál pro růst a rozvoj. Upozorňuje na to finanční skupina Starteepo, která si dala za cíl probudit veřejnou emisi akcií (IPO) v Česku a povzbudit tuzemský kapitálový trh. Předpoklady na to má, na pražskou burzu přivedla během pěti let sedm nových firem, jimž pomohla od investorů získat více než jednu miliardu korun.

„Jsme tak živým důkazem, že na našem ‚malém rybníčku‘ lze získat kapitál, prestiž i důvěryhodnost kótované společnosti,“ říká pro SZ Byznys zakladatel Starteepo František Bostl. Jeho skupina, která je významným IPO poradcem v Česku, nyní přichází s dalším ambiciózním krokem.

Sestavila takzvaný IPO index, tedy seznam 300 českých firem, které by jednoho dne mohly usilovat o vstup na pražskou burzu, ať už na její hlavní trhy Prime a Standard, nebo na trh pro malé a střední podniky Start. Souhrnná tržní kapitalizace těchto firem je více než 423 miliard korun.

Skupina Starteepo vypočítala, že počet volně obchodovaných akcií českých firem neboli takzvaný free float by se na hlavních trzích Prime a Standard mohl pohodlně zdvojnásobit, pokud by první třicítka firem IPO uskutečnila.

Trh Start by se pak mohl z hlediska tržní kapitalizace nafouknout až šestnáctkrát, ze současných 13 miliard korun na zhruba 208 miliard korun. Stejně tak by se zvýšil free float, ze současných 2,6 miliardy korun na téměř 41 miliard korun. Nejmladší trh pražské burzy by přitom mohlo potenciálně obohatit 270 nových firem.

„Během posledních šesti let jsme pečlivě sledovali více než 15 tisíc českých firem a vybrali jsme 300 z nich, které by mohly potenciálně vstoupit na domácí burzu. Kladli jsme důraz na dlouhodobou ziskovost, růst, transparentnost, ale také například na strukturu majetku a pověst. Pro potřeby stanovení valuačních ukazatelů byla pro každý sektor stanovena skupina globálních firem s obdobným zaměřením, které se obchodují na světových burzách,“ nastiňuje Bostl metodiku ocenění.

„S většinou emitentů jsme v kontaktu. A již 41 z nich (14 procent) projevilo zájem o budoucí IPO na pražské burze,“ popisuje zájem firem o vstup na tuzemskou burzu.

Další firmy, které pomáhají či radí podnikům při vstupu na tuzemskou burzu

  • Wood & Company
  • Patria Finance
  • BH Securities
  • Komerční banka
  • Česká spořitelna

Nejvíce perspektivních firem je koncentrováno v Praze a Středočeském kraji, které představují třetinu celkového počtu s možnou souhrnnou tržní kapitalizací 182 miliard korun. Druhým nejvýznamnějším regionem je jih a jihovýchod republiky, kde Vysočina, Jihomoravský a Zlínský kraj nabízejí dalších 98 firem s tržní kapitalizací 132 miliard korun.

Vznik seznamu burzovních adeptů z dílny Starteepo kvituje i samotná pražská burza.

„Doposud nic, co by takto komplexně mapovalo emitentský potenciál českého kapitálového trhu, nevzniklo. Velmi zajímavé je vidět rovněž regionální rozložení. Poskytuje to tak naprosto plastický obraz zajímavých a perspektivních českých firem. Kdyby tyto společnosti dále rostly a využily pro svůj růst tuzemský kapitálový trh, mělo by to obrovský efekt nejen pro firmy samotné, ale pro celou ekonomiku,“ říká pro SZ Byznys její mluvčí Jiří Kovařík.

Podle ředitele pražské burzy Petra Koblice seznam firem ukazuje potenciál, který je v Česku k dispozici za předpokladu, že všichni, kdo tvoří kapitálový trh, budou intenzivně pracovat na tom, aby byl tento potenciál využitý.

„Samozřejmě i za předpokladu, že se nám podaří přesvědčit majitele daných firem o tom, že kapitálový trh je tím správným místem pro akceleraci jejich rozvoje a růstu. My na burze se pro to snažíme dělat maximum. Jsem hluboce přesvědčený, že neexistuje jediný rozumný důvod pro dané firmy, aby se v případě volby kapitálového trhu obracely kamkoliv jinam než na domácí trh,“ tvrdí Koblic s tím, že pro burzu neexistuje horní limit v počtu ročních IPO.

Sledujte Byznys Club

Dnes od 14:00 můžete na SZ Byznys sledovat Byznys Club Martina Jašminského. O fungování českého trhu budou diskutovat:

  • generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic
  • zakladatel společnosti Starteepo František Bostl
  • investor Ondřej Tomek
Foto: Seznam Zprávy

Hosty Byznys Clubu budou Petr Koblic, František Bostl a Ondřej Tomek

„Je to tedy opravdu o spolupráci a aktivitě celého ekosystému. Ten, pokud bude fungovat tak, jak má, tak se můžeme těšit na nové zajímavé emise na pražské burze,“ dodává.

Z užšího výběru 300 firem by podle propočtů Starteepo mohlo rovnou 30 společností, jejichž seznam má SZ Byznys k dispozici, aspirovat na IPO na hlavních trzích pražské burzy, jelikož jejich ocenění by mohlo být alespoň 2,5 miliardy korun. Souhrnná tržní kapitalizace těchto firem by mohla dosáhnout více než 230 miliard korun, přičemž tržní hodnota hlavních trhů Prime a Standard momentálně činí přes 1,23 bilionu korun.

Řada firem, které skupina Starteepo vybrala, figuruje také v žebříčku nejhodnotnějších tuzemských firem Česká elita, který sestavila redakce SZ Byznys. Patří sem například Seznam.cz, DEK Holding, Agrostroj Pelhřimov, Livesport, HP Tronic, Juta, Ptáček – velkoobchod, Alcadrain, Pro-doma, Solvent, Vafo, Icom Transport, Contipro, Madeta, Jablotron či Canis SafetyFosfa.

Podívejte se: Seznam Zprávy sestavily žebříček 100 nejhodnotnějších českých firem. Kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku je možné zjistit další podrobnosti o umístěné společnosti.

V rámci IPO indexu jsou podniky z 25 odlišných sektorů, přičemž dominantním odvětvím je Informační technologie a software, následované sektory Strojírenství a Stavební materiál. Tyto sektory představují téměř třetinu celkové tržní kapitalizace IPO indexu.

Rozvinutý, efektivní a prosperující kapitálový trh je zásadní esencí udržitelného ekonomického růstu každé země. Podporuje totiž růst lokálních firem i růst bohatství obyvatel. Historické okolnosti však pro Česko nebyly příliš milosrdné, a český kapitálový trh je tak dnes podle Bostla hluboko pod svým potenciálem. Může se tak zdát, že téměř žádný kapitálový trh nemáme.

„Ze všech stran pak slýcháme již téměř ohranou písničku o nefungující pražské ‚burzičce‘ a jejím úpadku. Potkal jsem desítky demagogů z řad politiků, podnikatelů, investorů či analytiků, pro které je pohodlnější těmto zpátečnickým názorům věřit, než aby se opírali o data, anebo dokonce pro kapitálový trh někdy něco pozitivního udělali. I proto vznikl IPO index, který jasně ukazuje, že na pražskou burzu může již brzy zamířit několik desítek větších i menších firem“ uzavírá Bostl.

Reklama

Doporučované