Článek
Wall Street navzdory pokračujícím rizikům v čele s pokračujícím geopolitickým napětím na Blízkém východě přepisuje rekordy. Investoři sázejí na to, že se konflikt podaří uzavřít takovou dohodou, která umožní co nejrychlejší obnovení dodávek ropy z Perského zálivu. S tím by měly dál polevit inflační tlaky a potřeba zvyšování sazeb ze strany Fedu.
Většina firem už oznámila hospodářské výsledky za uplynulé čtvrtletí, které byly v průměru vysoko nad odhady analytiků. Výrazně jim pomohly výjimečné příjmy některých velkých firem z jejich investic do privátních AI společností jako OpenAI a Anthropic, i bez toho ale byly zisky i tržby v rámci S&P 500 vysoko nad očekáváními.
Blíží se navíc období, které je z hlediska historické sezónnosti pro akciový trh mimořádně úspěšné. „Vzorce“ z minulosti samozřejmě nejsou samy o sobě argumentem pro nákupy akcií, historie se nikdy přesně neopakuje. Může to být ale příjemný „vítr do zad“ a v současnosti také jeden z argumentů proti příliš jednoduché skepsi těch, kteří považují historické rekordy za důvod brzké korekce cen a silný růst zisků jen za důsledek nezodpovědné investiční bubliny poháněné tématem umělé inteligence.
Zajímavý je v této souvislosti americký prezidentský cyklus a blížící se volby v polovině období, takzvané „midterms“. Do října zbývá zhruba sedm týdnů a právě v říjnu se historická výkonnost akciového trhu v USA začíná prudce zlepšovat. Nyní v srpnu by přitom burza měla být naopak pod prodejním tlakem (v průměru od roku 1950 konkrétně -0,4 procenta) a v září by mělo být ještě hůře (-0,8 procenta). To na jednu stranu význam sezonnosti umenšuje, protože S&P 500 je právě na novém rekordu, na straně druhé může jít o projev opravdu vysoce nadprůměrné aktuální kondice trhu.

Jak si vedl index S&P 500 ve čtyřletých prezidentských cyklech. Těsně před volbami v půlce mandátu (midterms) začíná jeho nejsilnější období.
Zlom v historických datech přichází ve zmíněném říjnu. V roce voleb uprostřed prezidentského mandátu S&P 500 v tomto měsíci v průměru roste o zhruba tři procenta, přičemž v plusu byl ve zhruba 74 procentech případů. Ještě zajímavější je následné období, kdy od října do dubna předvolebního roku byly historicky průměrné měsíční výnosy v každém z těchto sedmi měsíců kladné. V součtu v průměru S&P 500 přidal do dubna vysokých 17 procent a růstu dosáhl ve více než třech čtvrtinách sledovaných období.
Právě tento dlouhodobější „vzorec“ je podstatnější než samotná říjnová statistika. Historie tedy naznačuje, že po relativně slabém srpnu a září část přichází období, kdy se výkonnost akciového trhu v USA citelně zlepšuje.
Firemní dluhopisy varují
Důležitý argument skeptiků ohledně současného růstového trendu na Wall Street je ten, že si i ty největší technologické firmy na další investice do AI infrastruktury začínají masivně půjčovat a kvůli vysokým výdajům rozpouštějí své donedávna zdánlivě nevyčerpatelné zásoby volné hotovosti. Argument je podstatný, důsledky současné investiční horečky budou trhy vstřebávat ale až v dalších letech.
Co je cítit už nyní, je vznikající přetlak nabídky nových firemních dluhopisů na trhu. A protože o bondy společností jako Nvidia nebo Alphabet mají investoři zájem, začíná se kapitálu místy nedostávat jiným, rizikovějším emitentům dluhů. Trh s rizikovými dluhopisy (jde o ty s vysokými výnosy, proto označované jako high yield bondy) proto v době pokračujícího růstu cen akcií začíná slábnout.

Jak se od loňska daří akciím v USA v porovnání s firemními dluhopisy. Ukazuje se, že peníze „nedotékají“ k rizikovějším subjektům.
A to je varovné znamení. Právě trh s high yield dluhopisy totiž zpravidla roste společně s tím akciovým, také považovaným za spíše rizikový. Současný optimistický obrázek hlavních akciových indexů v USA se tak trochu kazí.
Takzvaná A-D linie korporátních dluhopisů sleduje to, kolik bondů na trhu zdražuje (A, advance) a kolik ztrácí (D, decline). A tato linie dosáhla vrcholu letos 19. února a od té doby postupně klesá. To ukazuje, že trh jako celek cítí určitý stres, menší příliv kapitálu a podobně.
Pokud se tato takzvaná likvidita začne zhoršovat, akciový trh může ještě nějakou dobu pokračovat v růstu, zatímco high yield dluhopisy už jako celek oslabují. Současná negativní (takzvaně medvědí) divergence tak signalizuje, že už kapitál „nedotéká“ k těm menším, rizikovějším emitentům. Že zkrátka už investoři nejsou tak ochotní riskovat.
Menší nesoulad v A-D linie a křivky vývoje indexu S&P 500 problém většinou není. Současný rozdíl už je ale výrazný a připomíná situaci před koncem roku 2021. Tehdy nastala podobná divergence, která během roku 2022 vyústila v poslední sestupný trend na akciovém trhu.

Podobný trend jako letos se ukázal už v před koncem roku 2021. Akciový trh pak začal výrazně ztrácet.
Co si z toho vzít?
Je dobré současnou situaci na trzích vnímat komplexně. Na jedné straně jsou ceny akcií na maximech, zisky firem ale rostou a trhy teoreticky čeká sezónně velice příznivé období. Na straně druhé je slábnoucí trh s rizikovými dluhopisy, který naznačuje přinejmenším to, že obrovské emise dluhu největších amerických firem nechávají za sebou na trhu „díru v likviditě“. A případné problémy menších firem s financováním se mohou postupně projevit i na makroekonomické úrovni (bankroty, propouštění atd.).
Sezónnost je v každém případě pouze kontext, ne investiční strategie. Trh se neřídí průměry z minulých desetiletí a prezidentský cyklus je pokaždé trochu jiný, ostatně jako samotní prezidenti.
Pokud se ale index S&P 500 dokáže během tradičně slabšího období udržet alespoň poblíž rekordních úrovní a bude pokračovat růst zisků firem, nástup historicky příznivější fáze cyklu může být přinejmenším zajímavým podpůrným argumentem. Ne pro bezhlavý optimismus, ale proti představě, že rekordní ceny akcií samy o sobě vyvolají prodejní tlak.




