Článek
Akcie amerického výrobce polovodičů Intel ve čtvrtek vzrostly o sedm procent poté, co se objevila zpráva, že by do firmy mohla investovat vláda prezidenta Donalda Trumpa. Ten se tento týden setkal s generálním ředitelem společnosti Lip-Bu Tanem, jak uvedl deník Financial Times.
Trump se s ním setkal asi týden poté, co Tana kritizoval za jeho vazby na čínské společnosti a požadoval jeho okamžitý odchod. Tento týden názor přehodnotil a šéfa firmy označil za úspěšného.
Zda k nákupu podílu, který by měl pomoci firmě rozšířit výrobu ve Státech, dojde, zatím není jasné. „Diskuze o hypotetických obchodech by měly být považovány za spekulace, dokud je administrativa oficiálně neoznámí,“ uvedl podle deníku mluvčí Bílého domu Kush Desai. O jak velký podíl USA usilují, zatím není známo.
„Intel je plně odhodlán podporovat úsilí prezidenta Trumpa o posílení technologického a výrobního vedení USA. Těšíme se na pokračování spolupráce s Trumpovou administrativou,“ stojí v prohlášení firmy.
Zapojením se do společnosti Intel chce Trump rozšířit továrnu firmy v Ohiu. Intel v roce 2022 uvedl, že tamní fabrika by se mohla stát největším zařízením na výrobu polovodičů na světě, plán se firmě ovšem nedařil realizovat. Investice by mohly znovu nastartovat projekt a zmírnit tlak na firmu, která už nyní snižuje náklady a propouští zaměstnance.
Lip-Bu Tan převzal vedení firmy letos v březnu, a nahradil tak Pata Gelsingera, který společnost vedl od února 2021 do prosince 2024, kdy byl odvolán správní radou.
Washington už v minulosti projevil zájem se angažovat i v jiných firmách. Na začátku roku získaly USA takzvanou. „zlatou akcii“ ve společnosti US Steel, která zpracovává ocel, jako podmínku pro schválení převzetí firmy japonskou společností Nippon Steel. Tím si Washington zajistil právo veta u klíčových rozhodnutí.
Zasahování do firem není unikátním případem Spojených států. Zpráva přichází v době, kdy výrobce čipů Nvidia a hardwarový výrobce AMD uzavřeli dohodu, která jim umožní prodávat v Číně pokročilejší čipy pro umělou inteligenci výměnou za to, že část tržeb odvedou vládě.
