Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zlato letos doslova září. Cena trojské unce v druhé polovině dubna atakovala hranici 3 500 dolarů a podle některých odhadů má našlápnuto až k pětitisícové metě. Investoři po celém světě znovu sází na tradiční bezpečný přístav – a zdaleka nejde jen o paniku. Zlato letos jednoduše táhne.
Za tímto prudkým růstem stojí kombinace faktorů: především hrozba amerických cel, geopolitické napětí, volatilita na akciových trzích a slabý americký dolar. V prvním čtvrtletí dosáhla průměrná cena zlata 2 860 dolarů za unci, což představuje meziroční skok o 38 procent.
Od začátku roku si navíc připisuje více než 20procentní zhodnocení, čímž se zařadilo mezi nejvýnosnější aktiva současnosti. V dubnu přitom zlato krátkodobě rostlo dokonce o více než 30 procent oproti začátku roku, než část zisků umazaly tržní korekce.
„Překročení hranice ceny 3 500 USD za unci zlata je jasným signálem, že v období globální nejistoty zůstává zlato jedním z nejstabilnějších a nejdůvěryhodnějších aktiv na finančních trzích,“ uvádí analytický tým brokerské společnosti XTB.
O zlatě se letos nemluví jen na burzách. Také poptávka po fyzickém kovu je silná - dokonce nejsilnější za posledních devět let. Podle poslední čtvrtletní zprávy Světové rady pro zlato (WGC) dosáhla globální poptávka v prvním kvartálu roku 1 206 tun. Burzovně obchodované fondy (ETF), které nakupují zlato jako investiční instrument, přidaly celkem 226 tun – nejvíce od začátku roku 2022.
Poptávka po fyzickém kovu roste
Rostoucí apetit po cenném kovu potvrzují i další čísla. Investice do slitků a mincí vyskočily na 325 tun, což je o 15 procent více, než činí pětiletý průměr. Tahounem byla zejména Čína, která zaznamenala druhé nejsilnější čtvrtletí v historii.
Silnou poptávku po fyzickém kovu potvrzují i zkušenosti tuzemských obchodníků. Například společnost Golden Gate, která se specializuje na investice do fyzického zlata a stříbra, zaznamenala v prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o více než 50 procent.
„Poptávka po fyzických drahých kovech se výrazně zvýšila od února, od kdy evidujeme dvojnásobný zájem oproti stejnému období loňského roku. Sílící poptávka je odrazem vývoje ceny zlata na trhu, která překonala psychologickou hranici 3 500 USD za trojskou unci,“ říká pro SZ Byznys Pavel Ryba, analytik Golden Gate.
Připomíná také výnosy, které dlouhodobější držení fyzického kovu přináší. „Vydělali zejména ti, kteří do fyzického zlata investovali třeba před deseti lety – díky nárůstu ceny získali výnos hodně přes 130 procent. Pětiletá investice pak znamenala zhodnocení o 84 procent.“
Například v roce 2022, kdy cena zlata výrazně rostla vlivem války na Ukrajině, Češi u Golden Gate investovali do kovu čtyři miliardy korun. „V případě jejich prodeje by si na konci loňského roku odnesli přes 5,4 miliardy,“ dodává Ryba.
Naopak globální poptávka po špercích podle zprávy WGC oslabila – vysoké ceny totiž odradily část zákazníků a objem nákupů klesl na nejnižší úroveň od pandemie v roce 2020. Zajímavé ale je, že celková hodnota výdajů na šperky i tak stoupla o devět procent na 35 miliard dolarů.
Roste i samotná těžba. V prvním čtvrtletí se vytěžilo rekordních 856 tun zlata. Naproti tomu recyklace mírně klesla o jedno procento – spotřebitelé podle WGC vyčkávali, zda cena nevystoupá ještě výš.
Centrální banky dál nakupují
Centrální banky zůstávají významným hráčem na trhu se zlatem. V prvním čtvrtletí nakoupily 244 tun, což je sice o 21 procent méně než ve stejném období roku 2024, přesto o 25 procent více než činí pětiletý průměr. „To potvrzuje trvající zájem měnových autorit o diverzifikaci rezerv a posílení finanční stability,“ uvádí zpráva WGC.
Nejaktivněji nakupovala polská centrální banka, která přidala 49 tun a posílila své rezervy na 497 tun. Čína přidala 13 tun na celkových 2 929 tun, zatímco Česká národní banka pokračovala v budování „zlatého stotunového pokladu“ a navýšila zásoby o pět tun. Aktuálně drží téměř 59 tun zlata, což je více než čtyřnásobek oproti stavu na konci roku 2021.
Zlato profituje nejen z geopolitických konfliktů, ale i z rostoucí politické nejistoty ve Spojených státech. Prezident Donald Trump opakovaně kritizuje šéfa americké centrální banky Jeroma Powella a veřejně volá po razantním snižování úrokových sazeb. „Spekulace o možném omezení nezávislosti Fedu vedly investory k přesunu kapitálu do bezpečných aktiv,“ upozorňuje XTB.
Dolar zároveň oslabuje – aktuálně je blízko nejslabších úrovní od roku 2022. Pro investory mimo Spojené státy je tak zlato atraktivnější a levnější, což dál podporuje poptávku.
USA vs. Čína a úleva
Pozitivní zprávou pro globální obchod je čerstvá dohoda mezi Spojenými státy a Čínou, která zmírňuje napětí na poli celní politiky. Po víkendových jednáních v Ženevě se obě velmoci dohodly na výrazném snížení dodatečných cel a 90denním pozastavení většiny z nich.
Základní clo má nově činit deset procent, přičemž u vybraného zboží zůstávají vyšší sazby 20 až 30 procent.
Zatímco akciové trhy zprávu přivítaly s optimismem, zlato na ni reagovalo poklesem. V pondělí se jeho cena snížila o tři procenta na úroveň kolem 3 200 USD za unci. Investoři totiž zareagovali na signál, že riziko další eskalace se v krátkodobém horizontu snižuje – a část kapitálu se přesunula zpět do rizikovějších aktiv.
Analytici však upozorňují, že přechodné příměří nemusí trh zcela uklidnit – zejména s ohledem na nevyzpytatelnost americké administrativy v čele s Trumpem.
Těžaři se vezou na zlaté vlně
Růst ceny zlata obecně pozitivně ovlivňuje akcie těžařských společností, protože zvyšuje jejich marže a ziskovost. „Nicméně tento vztah není tak přímočarý, jak by se mohlo zdát,“ vysvětluje pro SZ Byznys Jakub Blaha, akciový analytik Patria Finance.
Například těžební gigant Newmont prodával v prvním čtvrtletí svou produkci v průměru za 2 944 dolarů za unci – tedy cenu, za kterou skutečně zlato uvedl na trh. Oproti stejnému období loňského roku jde o nárůst o 41 procent.
Jenže celkové náklady na těžbu a provoz vzrostly téměř o 15 procent na 1 651 dolarů za unci. Důvodem je podle Blahy kombinace poklesu produkce, vyšších daní a přetrvávajících inflačních tlaků.
„Nižší produkce zvyšuje jednotkové náklady, protože fixní výdaje se rozpočítávají na menší množství vytěženého zlata. Navíc s rostoucí cenou zlata stoupají i povinné odvody z tržeb a produkční daně,“ vysvětluje Blaha. Přesto Newmont vygeneroval jedno z nejvyšších volných cash flow v historii – 1,2 miliardy dolarů za první kvartál.
Zcela odlišný model nabízí například Franco-Nevada, která neprovádí těžbu přímo, ale funguje jako streamovací a royalty společnost. „To znamená, že místo přímé těžby zlata poskytuje kapitál těžařským firmám výměnou za právo nakupovat zlato (nebo jiné kovy) za předem stanovenou (obvykle nižší) cenu, které poté prodává za tržní cenu,“ přibližuje Blaha.
„Díky tomu nenese provozní rizika těžby, její marže rostou výrazně rychleji a EBITDA marže se pohybuje okolo 80 procent, což by jí mohla závidět i Nvidia,“ říká analytik Patria Finance. Firma má silné cash flow, žádné dluhy a stabilně rostoucí dividendu – zvyšuje ji již 16 let v řadě.
Franco-Nevada je kanadská společnost obchodovaná na burzách v Torontu a New Yorku pod symbolem FNV. Specializuje se na model royalty a streaming, což znamená, že sama neprovozuje těžbu, ale poskytuje financování těžařským firmám výměnou za právo na část budoucí produkce drahých kovů. Graf zobrazuje vývoj akcie za poslední rok.
Z pohledu investorů se těžaři často označují jako „páková sázka na zlato“ – to znamená, že jejich akcie mohou růst (nebo klesat) výrazněji než samotná cena zlata, protože reagují nejen na tržní cenu, ale i na vlastní náklady, produkci nebo zadlužení.
Jenže čísla za poslední rok mluví jasně: nejlépe se dařilo samotnému zlatu, které posílilo přibližně o 40 procent. To překonalo nejen akcie těžařských gigantů jako Newmont (+20 procent) a Barrick (+11 procent), ale i některá ETF zaměřené na těžební sektor.
„Pro konzervativní investory je fyzické zlato nebo ETF bezpečnější volbou. Těžaři mohou nabídnout vyšší výnos, ale i větší riziko – proto se hodí spíše pro zkušenější investory, kteří sledují fundamentální faktory, produkci, náklady nebo fúze a akvizice,“ dodává Blaha.
5 000 na obzoru?
Optimismus na trhu s drahými kovy potvrzují i aktualizované prognózy. Například investiční banka Goldman Sachs zvýšila svůj základní scénář na 3 700 USD za unci do konce letošního roku, zatímco v extrémně napjatém tržním prostředí by očekávala růst až k 4 500 USD.
Banka JP Morgan předpovídá překročení hranice 4 000 USD za unci ve druhém čtvrtletí 2026, s průměrnou cenou 3 675 USD ve čtvrtém čtvrtletí 2025. Deutsche Bank očekává v roce 2026 cenu na úrovni 3 700 USD, zatímco americký miliardář a investor John Paulson věří, že do roku 2028 může zlato vystoupat až k hranici 5 000 dolarů.
Odhady ukazují jasný směr. Cena zlata by měla v následujících měsících dále růst.
Nutno podotknout, že všechny tyto odhady ale vznikly ještě před oznámením celního příměří mezi Spojenými státy a Čínou, které na trzích dočasně zmírnilo napětí. Ačkoli zlato momentálně těží z globálních otřesů, nic neroste věčně.
„Je důležité si uvědomit, že stejně jako zlato těží z nejistoty, může v případě stabilizace trhů dojít k rychlému obratu. Historie ukazuje, že pokud se investoři začnou opět přiklánět k rizikovějším aktivům, zlato může zažít odliv kapitálu,“ varuje analýza.
Budoucí vývoj bude záviset především na celní politice americké vlády, krocích centrálních bank, síle amerického dolaru a vývoji geopolitických konfliktů. Jedno je však jisté – zlato si i v roce 2025 pevně drží svou pozici jako symbol důvěry, stability a dlouhodobého uchovatele hodnoty.
