Hlavní obsah

Japonská vláda posiluje svou měnu, poprvé od roku 1998

Foto: Shutterstock.com

Japonská vláda zasáhla proti slabé měně. Ilustrační foto.

Prudce oslabující japonský jen donutil tamní vládu poprvé od roku 1998 zakročit. Japonské vládě už došla trpělivost s volným pádem své měny, která za poslední rok oslabila proti dolaru přibližně o 30 procent.

Článek

Japonská vláda začala na devizových trzích intervenovat na obranu měny, která vytrvale oslabuje a která k americkému dolaru za poslední rok ztratila asi 30 procent hodnoty. K intervenci, tedy nákupu jenu na mezibankovním trhu, japonské úřady přikročily poprvé od roku 1998, informovala ve čtvrtek agentura Reuters.

Silný růst japonského jenu nastal kolem 10:00 středoevropského času a asi o 15 minut později Masato Kanda, náměstek ministra financí, potvrdil, že intervence skutečně proběhla. Kanda řekl, že vláda bude i nadále monitorovat trhy, protože se obává nadměrného znehodnocení japonské měny.

„Není se čemu divit, jelikož tento krok se mezi investory už pár týdnů a měsíců očekával. Extrémní oslabení japonského jenu je totiž velký problém pro tamní ekonomiku,“ komentuje rozhodnutí japonské vlády Ondřej Hartman z tradingového portálu FXstreet.cz.

Japonská centrální banka jen krátce předtím rozhodla, že ponechá mimořádně uvolněnou měnovou politiku a úrokové sazby zatím zvyšovat nebude. Cíl pro krátkodobé úrokové sazby ponechala na minus 0,1 procenta a cíl pro výnosy desetiletých vládních dluhopisů na nule. Právě nízké sazby přispívají k oslabování kurzu, hlavně v situaci, kdy jiné centrální banky ve snaze bojovat s vysokou inflací úroky zvyšují.

Japonský jen na trzích extrémně oslaboval přibližně od začátku roku 2021, především z důvodu naprosto rozdílných měnových politik mezi japonskou a americkou centrální bankou (Fed). Japonsko je členem skupiny vyspělých zemí G7, jako jediná země v této skupině ale zatím úrokové sazby zvyšovat nezačala.

Jak probíhá intervence

  • Intervence prakticky probíhají tak, že japonská centrální banka začne prodávat obrovské množství amerických dolarů a nakupovat velké množství japonského jenu přímo na mezibankovním trhu.
  • Ministerstvo financí v takovém případě ve spolupráci s centrální bankou zahajuje v masivních objemech prodej dolarů, čímž na trhu vyvolá umělou poptávku po japonské měně.

„Nicméně představitelé japonské centrální banky i ministerstva financí několik posledních měsíců trh upozorňovali, že se jim situace japonského jenu nelíbí a že jsou připraveni zahájit intervenci. Toto strašení ale zřejmě trvalo až příliš dlouho a bylo neúspěšné, trh si na to zvykl a ignoroval to. Protože tyto takzvané slovní intervence se ukázaly jako neúčinné, musela tedy ve čtvrtek japonská centrální banka opravdu zmáčknout červené intervenční tlačítko,“ vysvětluje Hartman.

Éru záporných úroků v Evropě ve čtvrtek ukončila švýcarská centrální banka, která základní sazbu zvýšila o 0,75 procentního bodu na 0,50 procenta. To je nejvýraznější zvýšení za dobu existence této měnové autority. Sazby zvyšují i další centrální banky, včetně norské, švédské nebo české. Evropská centrální banka (ECB) začala opouštět politiku nulových sazeb v létě.

Doporučované