Hlavní obsah

Nemovitosti jsou nadhodnocené už o 40 procent, tvrdí ČNB

Foto: ČNB

Ilustrační foto.

Reklama

16. 6. 15:58
aktualizováno • 16. 6. 16:37

ČNB vyzkoušela, jak by české banky obstály v krizi. Zátěžové testy prokázaly, že bankovní domy ustojí i roky trvající ekonomické potíže. Ale s výraznými ztrátami. Banka také uvedla, že jsou ceny bytů nadhodnocené už o 40 procent.

Článek

Finanční sektor v Česku zůstává podle zátěžových testů České národní banky vysoce odolný vůči špatným vyhlídkám tuzemské ekonomiky. Banky totiž mají dostatek kapitálu, který by jim umožnil vstřebat šoky i v případě déletrvajících ekonomických potíží.

„Český bankovní sektor patří mezi nejlépe kapitalizované v Evropě. Má také nejmenší ztráty, tedy nejméně špatných úvěrů,“ uvedl na tiskové konferenci šéf sekce finanční stability ČNB Jan Frait. „Podíl nesplácených úvěrů je kolem dvou procent. Ty úvěry, které jsou nespláceny, jsou velmi dobře kryty oprávkami,“ dodal.

Problémové ceny bytů

Národní banka však také uvedla, že ceny bytů jsou pro domácnosti s mediánovými příjmy nadhodnocené už o 40 procent. V minulé zprávě o finanční stabilitě před půl rokem přitom uváděla nadhodnocení o 15 procentních bodů nižší.

Je to dáno prudce rostoucími úrokovými sazbami. Ta základní se za poslední tři čtvrtě roku zvýšila z blízkosti nuly na aktuálních 5,75 procenta.

Česká národní banka také rozhodovala o kritériích pro poskytování hypoték a ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 80 procentech. Zároveň ponechala beze změny i další dva limity pro poskytování hypoték.

Úvěrové ukazatele ČNB

Ukazatel LTV (Loan to Value) představuje procentní poměr mezi výší úvěru a hodnotou zastavené nemovitosti. ČNB doporučuje, aby od dubna 2022 tento ukazatel nepřesáhl u nových úvěrů 80 % (90 % u lidí ve věku do 36 let).

Ukazatel DTI (Debt to Income) je poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu. ČNB nastavila tento ukazatel od dubna 2022 na 8,5 (u mladých do 36 let na 9,5).

Ukazatel DSTI (Debt Service to Income) je procentním vyjádřením podílu ročních průměrných výdajů žadatele o úvěr vyplývajících z jeho celkového zadlužení (tzv. dluhová služba) na jeho ročním čistém příjmu. Zjednodušeně řečeno jde o procentní podíl celkové výše všech měsíčních splátek na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr. ČNB stanovila od dubna 2022 tento ukazatel na 45 % (50 % pro mladé do 36 let).

Úvěrové ukazatele banky zohledňují u nových úvěrů. V případě refinancovaných úvěrů (nebo pokračujících hypoték po konci fixace) jen v případě, že se původní úvěr navýší.

Banky mohou u žadatelů, u nichž jsou přesvědčeny, že úvěr v budoucnu bez problémů splatí, udělat výjimku a limity nepoužít – každé čtvrtletí na 5 % celkového objemu hypotečních úvěrů, které poskytly v předcházejícím kalendářním čtvrtletí.

Zdroj: ČNB

Podle Jana Fraita jsou ztráty ze špatných úvěrů, které lidé a firmy nesplácejí, v řádu jednotek miliard korun a tvoří jen 0,25 procenta celého bankovního sektoru. Tedy velmi malé číslo. „Předpokládáme ale, že budou během roku postupně narůstat,“ dodal Frait. To by mohlo nastat hlavně kvůli nepříznivému vývoji ekonomiky, která podle prognózy ČNB letos poroste o 0,8 procenta, v příštím roce pak o 3,6 procenta.

Mírně však podle Fraita narůstá u podniků a domácností podíl úvěrů, které jsou „trošku pochybné“. Banky u nich mohou předpokládat, že by s nimi mohly být problémy. Světová ekonomika vstupuje podle bankéřů evidentně do horších časů.

Bankovní rada ponechala sazbu proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 procenta s účinností od dubna 2023, do té doby bude sazba postupně narůstat ze současných 0,5 procenta.

Důvodem jsou rizika v bilancích bank, kde se potkají rizika spojená s propadem ekonomiky a množství nových úvěrů. „Systémová rizika spojená s poskytováním hypoték jsou výrazně zvýšená. Je to napjaté,“ komentoval situaci guvernér Jiří Rusnok.

Desetiprocentní nezaměstnanost

ČNB také pravidelně provádí tzv. zátěžové testy, které ukazují, jaké ztráty by banky měly v případě skutečně velké ekonomické krize.

„Bankovní sektor jako celek by splňoval regulatorní limity kapitálového i pákového poměru i v tzv. nepříznivém scénáři, který v historickém srovnání patří k výjimečně zátěžovým. Nicméně dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný. Současná situace a rizika proto vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky,“ uvedl ředitel sekce finanční stability Frait.

V nepříznivém scénáři by pokles ekonomiky pokračoval až do roku 2024 a míra nezaměstnanosti by dosáhla 10 procent. „Došlo by k poklesu cen nemovitostí, až o třicet procent,“ uvedl Frait, podle něhož v základním scénáři ČNB nepočítá s poklesem cen nemovitostí, ale spíše s tím, že nebudou dále růst.

Banky by v nepříznivém scénáři zažily poměrně masivní ránu. Jejich kapitálová vybavenost by klesla ze současných 23 procent na 13 procent – primárně kvůli ztrátám z nesplácených úvěrů. „Vlastníci by museli doplnit kapitál 16 miliard korun,“ dodal. Ale i v tomto nepříznivém scénáři by celek bankovního sektoru nebyl zvlášť zasažen. Některé bankovní ústavy by však mohly zkrachovat.

„Riziko nepříznivého scénáře je velmi málo pravděpodobné. Riziko jeho naplnění je nicméně vyšší než v minulosti,“ dodal Frait. Musela by totiž především výrazně narůst nezaměstnanost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované