Článek
Bankovní rada České národní banky ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Toto rozhodnutí podpořilo šest členů bankovní rady ČNB, jeden navrhl ponechání beze změny.
Jde o pokračování uvolňování měnové politiky, které ČNB s několika přestávkami zahájila v prosinci 2023. Rozhodnutí přichází v době, kdy tuzemská inflace výrazně klesá, avšak na obzoru se rýsují nová globální rizika.
Guvernér ČNB Aleš Michl označil krok za „velmi opatrný“ a upozornil, že „měnová politika zůstává a zůstane nadále přísná. Zároveň zdůraznil, že „přetrvávající silnější inflační tlaky z domácí ekonomiky omezují prostor pro další snižování sazeb“.
Snížení sazeb proto nebylo jednoznačně očekávané – proti tomuto kroku stály i některé varovné signály z domácí a zahraniční ekonomiky. Mezi ty nejvýraznější patří vývoj obchodní politiky Spojených států. Nové celní hrozby vůči Číně a Evropské unii by mohly vést k růstu dovozních cen, narušení globálních dodavatelských řetězců a nakonec i k vyšší inflaci v Česku.
Podle Michla zatím „nelze spolehlivě vyhodnotit dopady samotných změn bariér v mezinárodním obchodě“, protože konkrétní podoba těchto opatření „není známa“. Nejasná je i reakce zahraničních centrálních bank a vliv těchto změn na cenový vývoj.
Naopak klíčovým argumentem pro snížení sazeb byl vývoj domácí inflace. Předběžný odhad dubnové meziroční inflace ukázal pokles na 1,8 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 2018. Slábnoucí cenové tlaky tak poskytují prostor pro pokračování v postupném uvolňování měnové politiky.
„Inflace se od loňského ledna nachází v tolerančním pásmu cíle ČNB,“ připomněl Michl. Upozornil ale, že „v domácí ekonomice přetrvává zvýšený růst cen služeb, nadprůměrný růst mezd a rovněž výraznější zdražení nemovitostí“. Tyto faktory podle něj nadále představují riziko pro dlouhodobou cenovou stabilitu.
Ekonomka Jana Steckerová z Komerční banky očekává, že ČNB bude ve snižování sazeb pokračovat i v druhé polovině roku. „Ve směru pozvolnějšího poklesu úrokových sazeb působí přetrvávající opatrnost bankovní rady, která nadále klade důraz především na proinflační rizika. Oporu pro obezřetný přístup bankovní radě zřejmě poskytne také vysoká globální nejistota,“ uvedla.
Podle její prognózy by centrální banka měla přistoupit k dalšímu uvolnění měnové politiky v srpnu a listopadu, čímž by se hlavní sazba mohla dostat na cílová tři procenta.
Úročení spořicích účtů klesne
Co bude s úroky na trhu? Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka velmi pravděpodobně znovu opět poklesnou sazby na depozitech, zvlášť v případě termínovaných a spořicích účtů.
„Zlevnění úvěrů se mohou dočkat firmy s variabilním úročením půjček. Pokud jde o hypotéky, tam se vývoj úroků řídí spíše střednědobými sazbami na trhu než přímo rozhodnutími ČNB. Jak napovídá třeba vývoj pětileté swapové sazby, prostor pro další pokles hypotečních úroků stále existuje,“ uvedl.
Od loňského listopadu ČNB střídá období stabilních sazeb a jejich snižování – a to vždy při zveřejnění nové makroekonomické prognózy. Stejně tomu bylo i tentokrát.
Nová prognóza ČNB předpokládá, že inflace letos v průměru dosáhne 2,5 procenta a příští rok klesne na 2,2 procenta. V dalších měsících zůstane mírně nad inflačním cílem. HDP Česka má letos vzrůst o dvě procenta, což je shodné s předchozí predikcí, a příští rok se očekává mírné zrychlení na 2,1 procenta.
„Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky a napětí na trhu práce,“ shrnul guvernér Michl.
Dění v České republice se odehrává paralelně s očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed), které má být oznámeno ve středu večer. Trhy předpokládají, že Fed ponechá svou základní sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta.
Investoři ale budou pozorně sledovat zejména vyjádření šéfa Fedu Jeroma Powella, především v souvislosti s celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa a s tím spojenými obchodními riziky.
Podle ekonomů mohou nové celní bariéry přispět nejen k růstu cen, ale také k výkyvům na měnových trzích. Dolar se v posledních týdnech drží poblíž několikaletých minim.
