Článek
Jednotné měsíční hlášení (JMHZ) už od dubna zavádí řadu nových pravidel pro zaměstnavatele. Novinky ovšem do budoucna mají pocítit i zaměstnanci.
Koho se podávání daňového přiznání týká, se podle generální ředitelky a partnerky poradenské firmy Crowe Ivany Brancuzké, nezmění. Zaměstnanci budou povinni daňové přiznání podávat sami ve stejných případech jako dnes, například při souběhu více zaměstnání, kombinaci zaměstnání s podnikáním nebo při dalších příjmech nad zákonný limit. Pro zaměstnance, kteří dnes daňové přiznání řeší skrze roční zúčtování daní u zaměstnavatele, se nic nemění.
Jedním z cílů JMHZ je, aby stát, který díky hlášení bude znát většinu potřebných údajů, sám připravil daňové přiznání a zaměstnanec, který má přiznání podávat, jej jen zkontroloval a následně odevzdal. Tento krok má zaměstnancům i zaměstnavatelům zjednodušit administrativu.
„Zaměstnavatel přiznání zaměstnanci vyplňovat nebude. Finanční správa bude mít ale díky JMHZ nově měsíční údaje o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti individualizované po jednotlivých zaměstnancích, díky kterým může příjmy ze zaměstnání do přiznání zaměstnancům předvyplnit,“ popisuje daňová poradkyně ze společnosti BDO Jana Heranová.
Do tohoto předpřipraveného prohlášení ale bude potřeba některé údaje doplnit. „Bude obsahovat jen data, která má stát k dispozici - a to rozhodně nejsou všechny možné odpočty. U položek, jako jsou úroky z hypotéky, zůstane odpovědnost na straně zaměstnance. Ten bude muset tyto údaje aktivně doplnit a doložit, stejně jako dnes,“ říká Brancuzká.
Změny přijdou až v příštím roce
Letos se pro zaměstnance ještě nic nezmění. „Roční zúčtování daně za rok 2026 proběhne nejpozději se zúčtováním mezd za březen 2027 přesně jako dosud. Klíčový je rok 2027. Tehdy by Finanční správa měla nabídnout předvyplněné daňové přiznání za rok 2026,“ říká specialista zdaňování a mzdy Milan Lošťák.
Jak bude vypadat budoucnost odevzdávání daňového přiznání zaměstnanců, zatím podle něj není blíže specifikované. „Detailní technické řešení Finanční správa zatím nezveřejnila. Stát ale nemá k dispozici informace o hypotékách, penzijním připojištění nebo třeba darech na veřejně prospěšné účely. Data z JMHZ obsahují pouze údaje zpracované zaměstnavatelem. Vše ostatní musí doplnit poplatník,“ vysvětluje.
Od ledna příštího roku se zruší srážková daň u příjmů ze závislé činnosti například u dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ).
Příjmy daněné srážkovou daní dnes poplatníci nejsou povinni uvádět do daňového přiznání. Zrušením srážkové daně u všech příjmů ze závislé činnosti ovšem hrozilo, že dojde k významnému nárůstu počtu zaměstnanců, kteří budou mít povinnost podat si daňové přiznání, protože vedle příjmu z pracovního poměru mají například ještě příjmy z brigád ve formě DPP nebo DPČ.
„Pozměňovací návrh k zákonu o dani z příjmů na tuto situaci reagoval a od 1. ledna 2027 bude možné daň z příjmů ze závislé činnosti u těchto příjmů z dohod považovat za konečnou bez nutnosti uvádět je v daňovém přiznání. Možnost zahrnout tyto příjmy do přiznání ale zůstává i nadále, a to pro situace, kdy je pro poplatníka zahrnutí těchto příjmů do přiznání výhodnější,“ říká daňová poradkyně ze společnosti BDO Jana Heranová.
Ačkoliv v podávání daňového přiznání zaměstnanců nejde o rozsáhlé změny, někteří kritici namítají, že nová opatření mohou podávání daňového přiznání zkomplikovat. „Pokud bude systém fungovat dobře, zaměstnanci budou spíše kontrolovat hotové přiznání. Pokud ne, může naopak přibýt potřeba oprav a komunikace s úřady,“ dodává Brancuzká. Kritici se podle ní obávají také toho, zda stát vůbec zvládne správně a bezpečně data zaměstnanců zpracovat.
