Článek
Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenního zasedání svého měnového výboru podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Oznámila to v tiskové zprávě. Rozhodnutí bylo jednomyslné, hlasovalo pro něj všech 12 členů výboru.
Je tak jasné, že pro zvýšení sazeb hlasoval i předseda Rady guvernérů Federálního rezervního systému Kevin Warsh. Warshe, jak připomínají komentátoři CNN, osobně vybral prezident USA Donald Trump a pověřil ho jasným úkolem – snížit úrokové sazby.
Centrální bankéři argumentují snahou dostat pod kontrolu inflaci. Ta se v důsledku války na Blízkém východě, která zvyšuje ceny energií, pohybuje vysoko nad třemi procenty. Jedním z cílů centrální banky je dvouprocentní inflace. Rozhodnutí má podle centrálních bankéřů podpořit rychlejší návrat k tomuto cíli. Měnový výbor dále dodal, že hodlá zajistit cenovou stabilitu. Aktuální sazba je tak na úrovni té, kterou nyní drží také Česká národní banka.
„Hospodářská aktivita roste solidním tempem. Ačkoli nejistota zůstává zvýšená, mimo jiné v důsledku geopolitického vývoje, výdaje domácností vykazují odolnost,“ dodal Fed s tím, že nadále silně roste produktivita a kapitálové investice zůstávají silné.
Na trhu práce podle výboru přírůstek pracovních míst drží krok s vývojem pracovní síly a míra nezaměstnanosti se téměř nezměnila.
„Trh dnešní zvýšení sazeb očekával. Argumentace pro tento krok stojí nejen na tom, že americká inflace se již více než pět let drží nad inflačním cílem, ale především na letošní kumulaci proinflačních rizik, včetně těch spojených s dopady konfliktu na Blízkém východě,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka.
„Můžeme debatovat o tom, zda by centrální banka měla zvyšovat úrokové sazby v prostředí nabídkového šoku. Pokud však centrální bankéři dospěli k závěru, že existuje reálné riziko růstu inflačních očekávání domácností a firem, je zvýšení sazeb správným krokem,“ dodal Berka.
