Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Finanční gramotnost se mezi Čechy mírně zlepšuje. Po třech letech stejných výsledků totiž Index finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA) mírně posílil o jeden bod a dosáhl hodnoty 57. Nejlépe si vedli lidé starší 50 let a respondenti s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním.
Naopak nejnižší skóre zaznamenala skupina ve věku 18 – 34 let a lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem. Mladší respondenti však zaznamenali nejvýraznější zlepšení – jejich výsledek vzrostl o celých pět bodů.
Index vzniká na základě dlouhodobého průzkumu ČBA a agentury Ipsos, který pracuje s 11 neměnnými otázkami. Konferenci k představení výsledků můžete zhlédnout v úvodu článku. Hosty debaty, kterou moderovala novinářka Markéta Bidrmanová, byli Michal Straka, specialista na finanční trh ze společnosti Ipsos, ředitelka ČBA EDUCA Zdeňka Hildová a Libuše Sakalová, učitelka z Dvořákova gymnázia v Kralupech nad Vltavou.
„Jeden procentní bod vypadá jako ne moc velká změna, ale jsem mírně optimistický. Ani jsme nečekali, že se index bude zvyšovat nějakým rychlejším tempem. Index teď nějakou dobu stagnoval, finanční nároky na populaci jsou ale stále větší,“ říká Straka. Za pozitivní informaci by podle něj bylo možné považovat právě i stagnaci.
Skokové zlepšení zaznamenal průzkum u generace dvacátníků a třicátníků. Podle Sakalové se zlepšuje finanční gramotnost i mezi studenty gymnázia. „V posledních letech si vedle běžných kasiček studenti zřizují i třeba spořicí účty a připravují se na vyšší výdaje. Tím největším výdajem je pro ně maturitní ples, takže na to už takhle myslí,“ popisuje situaci na kralupském gymnáziu.
Naše znalosti jsou dostatečné, myslí si Češi
Více než tři čtvrtiny Čechů (77 procent) se domnívají, že mají o financích dostatečné znalosti, což představuje mírný pokles oproti loňskému roku. Sebevědomější v této oblasti bývají častěji muži, zatímco 19 procent lidí přiznává, že si s financemi často neví rady. Pět procent respondentů se pak v tématu vůbec neorientuje. S rostoucím věkem zároveň přibývá těch, kteří své znalosti považují za nedostatečné.
Pokud jde o důvěru v online finanční informace, nejlépe si dlouhodobě vedou kalkulačky na webových stránkách bank, kterým důvěřuje 68 procent Čechů – nejčastěji lidé ve věku 36 až 44 let s vysokoškolským vzděláním. Za nimi následují srovnávače finančních produktů (60 procent), které nejvíce využívají vysokoškoláci ve věku 50 až 65 let. Naopak diskuze a zájmové skupiny na sociálních sítích ztrácejí na popularitě a jejich důvěryhodnost klesá s rostoucím vzděláním.
Češi považují za klíčové pro finanční vzdělávání především školy – myslí si to téměř 70 procent respondentů. Za nízkou úroveň finanční gramotnosti často viní nedostatečnou výuku na školách i malou roli rodiny.
„Je mi to líto za ty desítky až stovky pedagogů, kteří se problematice věnují. Určitě hraje velkou roli, kam chodíte do školy a v jakém jste regionu. Největší roli ale hrají jednotliví učitelé,“ popisuje Sakalová.
Podle Hildové je hlavním problémem to, že je výuka finanční gramotnosti na školách dobrovolná. Jako pozitivní příklad zmiňuje například severské země nebo Irsko.
Sami dospělí mají často problém porozumět radám finančních odborníků. Stále častěji se hůře orientují například v oblasti spoření, úvěrů a investic.
„Jakmile dojde na počty, tak jsme zpět ve škole a úroveň matematická není tak vysoká, nebo lidi nebaví počítat a řeknou si, že to odhadnou. A to je ten problém,“ vysvětluje Hildová.
Podle Straky dělají lidem problém procenta, například u počítání výnosnosti. „Druhou slabinou je investování a zhodnocování peněz, znalost nástrojů a zjišťování více informací, aby byl člověk více ochotný riskovat,“ popisuje. Situace se ale zlepšuje díky různým informačním platformám. Češi se ale naopak zlepšili ve vedení rozpočtu.
Na co tedy Češi nejčastěji spoří? Nejvíce – šest z deseti – si vytváří rezervu pro případ nenadálých výdajů. Přibližně 40 procent šetří na stáří a stejný podíl lidí ukládá peníze na dovolenou a zážitky. Aby dosáhli svých finančních cílů, více než polovina Čechů spoří nebo investuje, 46 procent omezilo své výdaje a pětina si našla nový zdroj příjmů.
„Lidé poslední dobou méně často šetří a snaží se peníze někam investovat. Zároveň ale často nevědí, kam ty prostředky dát nebo je v domnění, že nic bezpečnějšího neexistuje, dávají na spořící účet nebo je nechávají na běžném účtu, což je úplně nejhorší,“ vysvětluje Straka. Zároveň ale lidé podle něj vědí, že to není dobře - průzkum totiž ukazuje, že se svým způsobem spoření často spokojení nejsou.
Dvě třetiny lidí v předdůchodovém věku podle průzkumu nemají žádný finanční plán na stáří. Podle Hildové tuto skupinu lidí průzkum zahrnul vůbec poprvé. Že tolik lidí žije bez plánu, podle ní banky překvapilo. „Ta cílová skupina 50 až 64 let je velmi konzervativní. Věří v to, že 60, 70 procent z jejich současného příjmu bude jejich důchod,“ popisuje. Průměrný důchod přitom dosahuje asi jen 45 procent průměrné mzdy. Tuto skupinu lidí je podle ní třeba více vzdělávat.
Průzkum ukazuje, že si lidé stále nejsou vědomi, že by se měli na důchod zabezpečovat i sami. „Lidé by měli mít jasný finanční plán, vědět, kdy jdou do důchodu a kolik budou mít naspořeno. Pokud to neodpovídá jejich potřebám, měli by se pokusit například se svým bankovním poradcem situaci nějakým způsobem řešit,“ říká Straka.
Podle Sakalové se u mladších lidí připravenost na důchod odvíjí od rodinné situace. Připravit děti a všechny své občany na to, že doba se mění, by podle ní mělo být i úlohou státu.
Většina lidí si podle průzkumu měsíčně na důchod odkládá 1 až 2 tisíce. Podle Hildové je důležité s věkem částku navyšovat a sledovat to, jak člověk plní svůj finanční plán.
Nejoblíbenějším způsobem spoření na důchod je u Čechů penzijní připojištění, podle Straky je populární dlouhodobě, nárůst podle něj v poslední době zaznamenal také dlouhodobý investiční produkt (DIP).
„U mladší generace vidíme nárůst investování přes různé platformy, investice do jiných měn, nástrojů a fondů poslední dobou mírně rostou,“ popisuje. Mladí lidé podle něj sledují dynamiku trhů, dívají se na modelové příklady toho, jak by byli úspěšní nebo neúspěšní.
Velkým úkolem do budoucna je podle Hildové zlepšení informovanosti nejen mládeže, ale populace celkově. „Aby to už nebylo, že si spoří 50 procent populace, ale aspoň 75 procent. Předpokládám, že vždy bude někdo, kdo nebude mít dostatek financí, ale bude nad tím aspoň přemýšlet,“ přeje si.